Island: Biosférická harmonie

Stav biosféry závisí na souladu mezi lidským společenstvím a jejími ostatními součástmi. Tento soulad systematicky podporuje mezivládní program Člověk a biosféra (Man and Biosphere, MaB), založený již v roce 1970 na půdě Unesco a v současné době sdružující 136 zemí.

Jedním z hlavních záměrů tohoto programu je vytváření a udržování sítě biosférických rezervací, vznikajících v environmentálně hodnotných územních celcích, jejichž funkcí je prosazovat trvale udržitelné formy symbiózy lidí a ostatních složek krajiny a biosféry vůbec. Celosvětově bylo doposud vyhlášeno 440 biosférických rezervací v devadesáti sedmi zemích, z toho v Evropě a Severní Americe se jich vyskytuje 225 a nalezneme je zde v třiceti jedna státech. Mezi nimi Island chybí.

Je to překvapivé, nebo pochopitelné? Obojí odpověď má svoji platnost. Překvapivé nám může toto zjištění připadat, když si vybavíme množství zachovaných původních přírodně hodnotných lokalit a útvarů islandské krajiny. Na druhé straně je však zřejmé, že soužití s přírodou a její respektování bylo a je pro obyvatele Islandu nejen objektivní podmínkou účinného hospodaření v krajině, ale také neodmyslitelným a příznačným rysem životního způsobu a součástí hodnot, tvořících životní úroveň této země, jednu z nejvyšších na světě.

Možno tedy připustit, že vytváření daného typu chráněných území, tak, jak je známe odjinud, by na Islandu mělo relativně malý význam, protože celý ostrov tvoří jednu velkou a unikátní biosférickou rezervaci. Tato představa je založena na řadě poznatků a argumentů, o nichž se hovořilo při setkání a diskusi k tématu uvedenému v názvu tohoto příspěvku, pořádaném Islandskou sekcí Severské společnosti 15. prosince 2004 od 16.30 hod. v budově AV ČR (Praha 1, Národní 3, místnost 205).listopadu11. 2004