Perleťové mraky nad Oslem

Nebeská podívaná nad Oslem krátce po 8 hodině
foto Trygve Indrelid

V úterý 11. února 2003 těsně před východem slunce vypadalo nebe nad Oslem jako vnitřek ulity mořského hlemýždě abalone. Tento neobvyklý jev byl výsledkem unikátních povětrnostních podmínek.

Na obloze se objevila „perleťová“ duha a ohromila tisíce lidí na jejich pravidelné cestě do práce. Východy slunce, které jsou v této roční době v oblasti Osla atraktivní, ozvláštňují cestu do práce těm, kteří dojíždějí do metropole za prací nebo do školy. Tentokrát však příroda připravila zcela unikátní podívanou. Nebe nad Oslo vypadalo jako vnitřek ulity mořských hlemýžďů z rodu Haliotis, kterým se říká abalone a jsou pochoutkou v Kalifornii, Japonsku nebo v Jižní Africe.

Pomíjivá krása perleťových odlesků na obloze byla způsobena slunečním světlem, které se odráželo od ledových krystalků ve vzduchu. Slunce při tom bylo ještě skryto za horizontem. Vzdušné proudy vytvořily z těch krystalků jakoby vlnění, které se mihotalo nad městem dokud slunce nevyšlo.

Haliotis jsou mořští hlemýždi čeledi Haliotidae nazývaní abalone. Vyskytují se ve všech teplých mořích. Jejich jednoduchá schránka má na povrchu řady malých dírek, z nichž se většina vyplňuje tak, jak živočich roste, některé však zůstávají průchodné pro vypouštění odpadních produktů. Abalone dorůstají délky 10-30 cm a výšky asi 8 cm. Největší je Haliotis rufescens, jehož tělo je považováno za lahůdku. Vnitřní stěna schránky pokrytá perletí se používá pro výrobu ozdob. Tito mořští hlemýždi jsou loveni především v Kalifornii, Mexiku, Japonsku a Jižní Africe. (Concise Encyclopedia Britanica)

Pavel Dobrovský, podle Aftenposten, 11. února 2003