Biologie jezera Þingvellir na islandských známkách

Islandská pošta vydala 5. září 2002 čtyři poštovní známky. Upozorňuje jimi na islandské jezero Þingvellir, které, pokud jde o v něm žijící ryby, je světovým unikátem. Nikde na světě se v jednom jezeře nevyskytuje taková rozmanitost jednoho druh jako zde. Jde především o výskyt čtyři arktických variant sivenů (Salvelinus alpinus). Kromě sivenů se v jezeře hojně vyskytovali ještě pstruh jezerní a koljuška obecná. Zdejší pstruzi dorůstali velikosti 15-20 kg a dnes však téměř vymizeli.

Vysvětlení výskytu zvláštních variet ryby žijící v Þingvelliru je dáno adaptabilitou živočichů na různé lokality. V průběhu vývoje posledních 10&násp;000 let tu ryby po ledové znovuosídlily ledovcové jezero a zůstaly v něm izolovány.

První z forem sivena z jezera Þingvellir – murta – žije většinou u břehu, kde je dostatek řas a planktonu k potravě. Je to ryba dlouhá 15-22 cm a má velký význam pro rolníky žijící na březích jezera. V některých letech se na podzim vyloví až 70 tun této ryby.

Tůně při březích jezera jsou oblíbenými rejdišti koljušek obecných a další zdejší formy sivena – nazývá se silableikja. Tento siven požírá i potěr koljušky i potěr vlastního druhu. Koljuška, která je prakticky jediným dalším druhem ryb obývajících toto jezero. Vypadá podobně jako siven silableikja, je však štíhlejší s rovnými ústy (obě čelisti jsou stejně dlouhé).

Poslední dvě formy sivenů, kuoungableikja a dvergbleikja, se obvykle vyskytují u kamenitého dna, kde se vyvíjí potěr. Tyto dva druhy se živí převážně malými vodními plži i ve vodě se vyvíjejícími larvami hmyzu či nymfami. Těla sivenů jsou robustní, tmavě zbarvená. Spodní čelist je kratší než horní. Ze všech čtyřech forem sivena je pouze kuoungableikja považována za toho pravého.

Pavel Dobrovský, podle Sea-river European Newsletter
8. listopadu 2002