Wallenbergové – švédská legenda

Raoul Wallenberg

Wallenbergové – jedna z nejprestižnějších rodin Švédska, která po generace dodávala své vlasti vedoucí bankéře, diplomaty a státníky. Ve světě financí se jedná o skutečné Rothschildy Severu, kteří téměř 150 let úspěšně provozují jednu z nejpřednějších bank Švédska a mají svůj vliv i na vývoj švédského průmyslu.

V roce 1856 založil André Oscar Wallenberg první stockholmskou soukromou banku – Stockholms Enskilda Bank a položil základy moderního švédského bankovnictví. Měl možnost působit na rozvoj švédské společnosti i jako poslanec parlamentu a správní rady hlavního města Stockholmu. V roce 1866 převzal řízení banky jeho syn Knut Agathon Wallenberg, který ve vedení setrval do své smrti v roce 1938 s výjimkou let 1914–1917, kdy byl ministrem zahraničí Švédského království. Jeho bratr Marcus Wallenberg starší, působil rovněž ve vedení banky, kromě toho úspěšně plnil řadu mezinárodních poslání, mimo jiné i jako představitel Švédska na mírové konferenci ve Versailles. Jeho dva synové, Marcus mladší a Jacob se významnou měrou zasloužili o rozvoj podniku. Marcus mladší byl v roce 1972 strůjcem spojení Stockholms Enskilda Bank a Skandinaviska Banken v současnou Skandinaviska Enskilda Banken. Rodinnou štafetu v roce 1982 převzal a dosud drží jeho syn Peter Wallenberg.

Takový je přehled střídání pěti generací Wallenbergů v čele finančního impéria. Vedle zakladatelů a budovatelů bankovního domu měli však Wallenbergové mezi sebou někoho, kdo se zasloužil o hodnoty ještě vyšší – o lidské životy. Statistiky se rozcházejí v tom, jestli Raoul Wallenberg, synovec Marcuse mladšího a Jacoba, zachránil 100 tisíc nebo „jen“ 30 tisíc osob židovského původ, určených v Maďarsku k deportaci a likvidaci v koncentračních táborech. Na jaře 1944 i svět s plnou vážností uvědomil význam nacistického hesla „konečné řešení židovské otázky“. Spojené státy zahájily záchrannou akci, které se od samého začátku angažovali i Švédové.

Chtěli se zasadit přímo na místě v Budapešti, původně uvažovali o vyslání králova příbuzného Folke Bernadotta. Raoul Wallenberg se během studijního pobytu v zahraničí a v rámci svých obchodních aktivit dozvěděl z první ruky o pronásledování Židů a praktikách nacistů. Tyto zprávy na něj hluboce zapůsobily. Maďarská vláda odmítla přijmout Bernadotta a Výbor pro válečné uprchlíky (WRB) navrhl vyslat do Maďarska místo něj Raoula Wallenberga. Ten úkol bez váhání přijal a již v červenci 1944 se ocitl na švédském velvyslanectví v Budapešti. S velkou vynalézavostí a odvahou se ihned pustil do promyšlené záchranné akce, a to dvěma způsoby: navrhl a nechal vytisknout švédské „ochranné“ pasy (Schutzpass) k výjezdu ohrožených osob do Švédska, dále jménem velvyslanectví a Červeného kříže najal v Budapešti řadu budou, označil je jako „Švédská knihovna“ či „Švédský výzkumný institut“, opatřil švédskou vlajkou a používal jako úkryt Židů před deportací. Vůči maďarským orgánům a představitelům Třetí říše vystupoval jako představitel neutrálního Švédska s takovou rozhodností, že se mu podařilo zaručit respektování ochranných pasů i exteritoriální charakter budov.

V polovině ledna 1945 dobyla Budapešť Rudá armáda. Po setkání s ruskými vojáky si Raoul Wallenberg domluvil přijetí na vrchním velitelství Rudé armády v Debrecíně. Nikdy se nevysvětlilo, o čem tam chtěl jednat a proč nevyčkal uklidnění pofrontové vřavy na švédském vyslanectví, chráněn diplomatickou imunitou. Poslední známý fakt: 17 ledna 1945 odjel se svým řidičem do Debrecínu, odkud se nikdy nevrátil. Podle jedné verze byl na cestě do Debrecína zastřelen maďarskými fašisty nebo agenty Gestapa. Podle jiné byl údajně zatčen, převezen do Moskvy a držen ve věznici Ljublanka, kde 17. července 1947 zemřel. Toto tvrzení opakovaly sovětské po řadu let, a to i na dotazy a intervence na nejvyšší úrovni. Nebyl uveden důvod jeho zadržení. Smutnou skutečností je, že Raoul Wallenberg se nevrátil jako oslavovaný hrdina. Člověk, který tisícům lidí podal pomocnou ruku při záchraně jejich životů se nedočkal pomoci ve chvíli, kdy sám byl ohrožen. Jeho příběh připomíná naší trpkou českou průpovídku o tom, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.

Z historie banky stojí za zmínku řada zajímavých událostí a podrobností: Krátce po svém vzniku, v roce 1864 se Stockholms Enskilda Banken stala první bankou na světě, která poskytla zaměstnání ženám. V roce 1873 byla při změně měnové jednotky riksdaler (říšský tolar) na dnešní švédskou korunu. V létech 1890–1900, díky velkorysé půjčce banky bylo možné investovat do výstavby švédských železnic 80 milionů SEK. V roce 1937 se banka podílela na vzniku společnosti SAAB. Spojením Stockholm Enskilda Banken a Skandinaviska Banken se podařilo vytvořit silnou Skandinaviska Enskilda Banken (SEB), která může soupeřit s velkými bankami v zahraničí. Po přijetí Švédska do Evropské unie nabízí SEB od roku 1997 jako první banka v Evropě valutový obchod přes Internet. Rozšiřuje počet svých zastoupení a filiálek v zahraničí, získává účast v bankách pobaltských států. To vše jsou fakta svědčící o prosperitě a životaschopnosti Skandinaviska Enskilda Banken, a to díky prozíravému vedení, v němž rozhodující roli již bezmála 150 let hrají Wallenbergové – klan, rod, dynastie, švédská legenda 19. a 20. století.

Klára Kmochová, 1. března 2005