Norské maturity

ilustrační foto opera.com

Maturita?

Studovat na vysoké škole lze v Česku jen s maturitním vysvědčením. Pokud si ale někdo myslí, že něco takového je nutné všude na světě, mýlí se. Jsou země jako například Norsko, kde se, jak nám nedávno vysvětlil náměstek ministra školství Jiří Nantl, zkouška dospělosti tak striktně nevyžaduje. Pokud se uchazeč projevil jako dospělý jiným způsobem, například tím, že se už uplatnil v nějaké práci, považuje se za dostatečně zralého i pro další studium, pokud sám uzná, že by mu mohlo něco přinést. Jestli v něm uspěje, je pak samozřejmě na něm.

Není to vlastně rozumný přístup? Nepřeceňujeme my všechna ta vysvědčení?

Internet?

Norsko je vedle Dánska a Finska další zemí, která zkušebně spouští závěrečné středoškolské zkoušky s přístupem na Internet. Jedna z norských učitelek v té souvislosti vznesla otázku, zda lze použití Internetu během zkoušky považovat za podvádění, nebo za dovednost, která je pro současnost důležitá, a měla by se tudíž brát v úvahu. Sama udělala údajně zkušenost, že zdaleka ne všichni studenti přístupu na Internet využili v takové míře, v jaké předpokládala. Ve třídě se tak vyprofilovali studenti, kteří se projevili jako pokročilí uživatelé Internetu, a ti, kteří se více spoléhali na svou paměť a schopnost vyřešit zadaný problém.

Berme to jako příspěvek k diskusi o tom, jakým způsobem by se mohla nebo měla maturitní zkouška (a možná nejen ona) vyvíjet v příštích letech u nás.

citace: V Čem jsou zajímaví Norové, Radka Kvačková, LN, 25. září 2012