Mythe da la Lumière, 1946
Moderna museet i Stockholm
© Toyen/BUS 2006
plakáty Alfonse Muchy
Copyright © Mucha Trust 2006
V Moderna Museet, v místnosti věnované surrealismu, ve
společnosti malířů Miro, Kleea a Dalího visí i obraz
Mythe da la Lumière od české malířky Toyen, vlastním
jménem Marie Čermínové. Museum moderního umění tento obraz získalo
v roce 1970. Zde také v roce 1985 probíhala výstava
Toyen – výběr z tvorby. V popisu výstavní
místnosti je připomínáno, že tvorba zde vystavených autorů byla
ovlivněna psychoanalýzou, jejímž zakladatelem je příborský rodák
Zikmund Freud.
Další informace na lenak.blogg.no.
Z hlediska uměleckého, osobního i politického patří malířka Toyen
(Praha 1902 – Paříž 1980) k nejsvobodnějším tvůrčím osobnostem minulého století.
Odmítla své civilní jméno a přijala dodnes záhadný pseudonym, nesklonný a
bezrodý, zrušila spoutávající rodinné vazby ve prospěch několika přátel
„spřízněných volbou“, protestovala proti měšťáckým konvencím příklonem k
anarchistickému hnutí, popřela tradiční „ženskou roli“ jak důsledně nezávislým
způsobem života, tak i vysokými nároky na vlastní tvorbu, která díky mimořádným
malířským kvalitám, odvážné představivosti a intenzitě výrazu zaujímá jedinečné
místo v celku moderního umění.
Ačkoli životní osudy Toyen byly velmi pohnuté, její tvorba si při vší
dynamičnosti stále zachovávala autentičnost a vnitřní konzistenci. Pro Toyen
bylo malování přirozenou vnitřní potřebou, oproštěnou od jakékoli
ctižádostivosti. Sama se nikde neprosazovala, nepřizpůsobovala se požadavkům
galeristů a výtvarných kritiků. Své samostatné výstavy obvykle pojímala jako
manifestaci přátelství se surrealistickými básníky, kteří pro ni psali verše či
texty do originálně upravených katalogů; také její českou monografii z roku 1938
napsal básník Vítězslav Nezval, zatímco do francouzské z roku 1953 přispěli
André Breton, Benjamin Péret a Jindřich Heisler.
Další informace na
www.galerieart.cz.
Dancemuseet ve Stockholmu na Gustav-Adolfs torg uspořádalo výstavu ivančického rodáka Alfonse Muchy. Zahájena byla 2. února a potrvá do 29. dubna 2007. Výstava představuje 161 exponátů – plakáty včetně těch nejznámějších pro francouzskou herečku Sarah Bernhardtovou a princeznu Hyacintu, Čtyři roční doby – ale i reklamní návrhy, šperky, fotografie umělecké i z rodinného alba.
Pro obyvatele švédské metropole není tento náš představitel secese neznámý, v Historickém muzeu se Alfons Mucha představil již roku 1998 – spolu s Františkem Bílkem – na výstavě Prag med Stockholm.
Hlavním cílem výstavy je seznámit veřejnost s umělcovým zásadním přínosem evropské secesi, která byla dokonce ve Francii nazývána „le style Mucha“. Muchovy plakáty jsou milníkem v historii moderního výtvarného umění a kromě nich budou v rámci výstavy prezentovány ukázky jeho vizionářských maleb a nesmírně cenné výjimečné secesní šperky, které Mucha vytvořil ve spolupráci s předními pařížskými šperkařskými umělci své doby. Výstava byla připravena Muchovou nadací ve spolupráci s Uměleckým muzeem Amose Andersona v Helsinkách a je třeba dodat, že mnohá vystavovaná díla nejsou běžně přístupná veřejnosti.
Vernisáž dne 1. února 2007 otevřela velvyslankyně Marie Chatardová a zazněl na ní výběr z české klasické hudby. Vernisáže se rovněž zúčastnil vnuk Alfonse Muchy pan John Mucha.
Arnošta Vieweghová, únor 2007
redakčně doplněno 18. dubna 2007
zdroj: České velvyslanectví, Stockholm
Už dvacet tisíc lidí navštívilo historicky vůbec první velkou výstavu Alfonse Muchy ve Švédsku. Akce skončí ve stockholmském Muzeu tance příští neděli a odborníci i návštěvníci nešetří pochvalnými slovy.
„Výstava, kterou jsme otevřeli na začátku února, patří mezi
nejvýznamnější stockholmské umělecké události
těchto měsíců. Měla v médiích výborné kritiky, psalo se o ní pořád a je v mnoha
směrech unikátní,“ řekl ředitel muzea Erik Näslund. Je to přitom poprvé, co v
tomto muzeu vystavuje nějaký český umělec.
Kromě slavných plakátů jsou ve Stockholmu k vidění i vizionářské malby a cenné secesní šperky, které Mucha vytvořil ve spolupráci s předními pařížskými šperkařskými umělci své doby. Celkem tu je 161 děl a některé vystavené věci nejsou běžně přístupné veřejnosti.
Výstavu připravila Muchova nadace společně s Amos Andersen Art Muzeem v Helsinkách, kde téměř před rokem tato putovní výstava startovala. Po Švédsku má zamířit do Varšavy a dalších měst. „Snažíme se Evropě představit i tu méně známou tvář mého předka,“ poznamenal John Mucha, vnuk slavného umělce.
zdroj: idnes 18. dubna 2007
v Severských listech publikováno
Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2025 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2025. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552