Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Pål Hermansen – lovec krásy polárních zemí


Pål Hermansen (vlevo) v rozhovoru
s norským velvyslancem J. E. Lasse Seimem
foto Michael Stanovský

Výstava fotografií, kterou nesmíte minout

Norské velvyslanectví v Praze za štědré podpory firmy Det Norske Veritas uspořádalo výstavu fotografií Påla Hermansena. Podařilo se pro ní získat důstojné místo – Dům fotografie Josefa Sudka v Maiselově ulici č. 2 v Praze 1. Výstava byla zahájena 20. května 2003, trvá do konce června. Na výstavě je průřez Hermansenovou tvorbou a zahrnuje čtyři témata, jimž se Hermansen nejvíce věnuje: Ptáci – některé obrázky racků a ostatních mořských ptáků připomínají spíš grafické listy než fotografie. Svalbard – fotografie ledového království pořizované za čtyřicetistupňových mrazů. Panorama s úžasnými panoramaty například Severního moře (přihmouříte-li oči, určitě dohlédnete až na severní pól). Zvířata – převážně černobílé výtažky fotografií různých zvířat, mezi nimiž určitě zaujmou pro severskou přírodu nepříliš typické zebry. Jak se Pål Hermansen přiznal, ne všechny fotografie pocházejí jen z Norska, ale nejjižnější místo, kde fotografoval, nepřekročilo zeměpisné šířky Lotyšska.

Michael Stanovský, 20. května 2003

Pål Hermansen

Narodil se v roce 1955 v Oslu. Vystudoval lékařskou fakultu a pracuje jako stomatolog a homeopat. Od počátku 70. let minulého století se věnuje fotografii a psaní knih o přírodě. V roce 1985 mu vyšla první kniha, od té doby napsal dvanáct publikací, které doprovodil vlastními fotografiemi. Mezi jeho nejznámější knihy patří Panorama NorskoSvalbard, arktická země. Obě vyšly v anglickém jazyce. Hermansenovy fotografie nelezneme v mezinárodních časopisech jako například GEO, Terre Sauvage, Altair, Natura, Travel Holiday, atd. Byl poctěn řadou mezinárodních cen a uznání, například první cenou v juniorské kategorii UNEP, Fotograf roku za kolekci fotografií přírody a 2. cenou v soutěži Hasselblad open. Je častým lektorem workshopů, zůčastnil se řady multivizuálních show v Norsku, vystupuje v norské televizi. Vystavoval v Norsku, Švédsku, Německu. Nyní příjíždí se svými fotografiemi i do Prahy. Obdivuje Josefa Sudka.


Led – detail, foto Pål Hermansen

Racek, foto Pål Hermansen

Svalbard, foto Pål Hermansen

Moje setkání s Pålem

V roce 1995 jsem poprvé navštívil Norsko. Cílem cesty byl Nordkapp, nejsevernější výběžek kontinentální Evropy. Později jsem se dozvěděl, že není. Venku zuřila slizká červencová vichřice, skalisko zahalila hustá mlha. Abychom viděli drátěný model glóbusu, museli jsme až k němu. Na vzdálenost tří metrů se ztrácel. Shlédli jsme panoramatický film v panoramatickém kině. Venku setrvávala panoramatická mlha. Z nedostatku jiné činnosti a v beznadějném očekávání, že nordkappské božstvo bude alespoň na pár minut milostivo, jsem si v kuturním centru prohlížel suvenýry, pohledy a publikace. Otevřel jsem knihu s komerčním názvem Panorama Norway a zůstal jsem civět. Norský fotograf Hermansen nafotil svoji zemi tak poeticky, citlivě a vybraně, že z ní zmizela veškerá drsnost, útočnost a (jak říkám trollí) nadřazenost a síla.

Citlivě zachytil křiklavé barvy rozkvetlých luk středního Norska, odraz zapadajícího slunce v oblázcích na pobřeží Atlantiku, podzimní paletu březových hájů či lunární krajinu Sognefjell pocukrovanou prvním sněhem. Knihu jsem si koupil a po návratu domů jsem Hermansenovi napsal, jak silně na mne zapůsobila jeho tvorba a hlavně poetické vidění barev a tvarů.

Odpověděl, ačkoliv bych to nečekal. Od té doby nás pojí přátelství na dálku. Další jeho knihy – a zejména ta poslední o Špicberkách – mě přesvědčily o mimořádné schopnosti vidět barvu a tvar. Vždy jsem si myslel, že na fotky z Norska je zapotřebí slunce a modrá obloha. Hermansen vidí a fotografuje přírodu v jakékoliv době a jakéhokoliv počasí. I přicházející sněhová bouře má své kouzlo. Ve své knize Panorama Norway říká: „96,4 %země není obydleno a tudíž nedotčeno člověkem. Ale když jedete, jdete nebo pádlujete Norskem, všude jsou i třeba malé stopy homo sapiens. Nemusí to být hotely a dálnice, může to být opuštěné červené stavení vysoko v horách, horská stezka na hřebenech hor nebo rozpadlá dřevěná pramice u fjordu. Vedle království hor, lesů, fjordů a oceánu je království Člověka součástí velkého království Přírody.“ Pokud existují poslání, tak právě toto je Hermansenovo: nechrání přírodu, aby ji zachránil, ale aby zachránil sama sebe.

Po roce a půl se podařilo ve spolupráci s norským velvyslanectvím zajistit výstavu fotografií Påla Hermansena v prestižní pražské galerii. Osud a pracovní povinnosti tomu chtějí, abych se s Pålem v Praze nesetkal. Tak zvu alespoň vás, všechny obdivovatele krásné severské přírody, na výstavu, která, i když představuje jen zlomek tvorby Påla Hermansena, ve vás zanechá určitě hluboký zážitek.

Na závěr bych chtěl bych touto cestou poděkovat paní Evě Wickman z Norského velvyslanectví za pracovitost a úsilí, s jakým dotáhla projekt do konce a také svému příteli panu JUDr. Luboši Mazouchovi, který mi o Norsku tak poutavě vyprávěl. Nebýt jeho, neviděl bych, co jsem měl vidět a nenašel bych v sobě odvahu se do akce pustit.

Jan Maruška

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,45   hodnoceno: 20 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.507.086 • onln: 3 • robot ostatni • php: 0.768 sec. • www.severskelisty.cz • 3.234.214.113
file v.20190115.000419 • web last uploaded 20190901.041847
2017:208 • 2018:123 • 2019:101