Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

3x3 – Norén – Fosse – Saalbachová


V nakladatelství Elg právě vychází třísvazkový soubor 9 divadelních her od tří současných skandinávských dramatiků s názvem 3x3 Norén Fosse Saalbachová.

Cílem knižního projektu 3x3 je seznámit čtenáře s dílem tří současných skandinávských dramatiků. Žádný z vybraných autorů není českému publiku zcela neznámý. Pouze hry Jona Fosseho však vyšly knižně. Dramata Jona Fosseho a Larse Noréna se čas od času objevují na českých scénách. (Připomeňme inscenaci Fosseho her Jméno a Noc zpívá své písně, kterou v Činoherním klubu režíroval Martin Čičvák, na scéně brněnského Národního divadla se nedávno objevila hra Larse Noréna Démoni v režii Andrého Hübnera-Ochodla.)

S dílem Astrid Saalbachové se čeští diváci mohli doposud seznámit jen prostřednictvím staršího textu Taneční hodina, kterou pod názvem Baletky uvádí v režii Pavla Šimáka Divadlo Husa na provázku.

Lars Norén, Jon Fosse a Astrid Saalbachová patří k nejpozoruhodnějším skandinávským dramatikům. Důkazem je nejen bohaté dramatické dílo každého z nich, ale především četnost jeho uvádění doma i za hranicemi a jeho překládanost. Jasným ukazatelem úspěšnosti je také bohatá kritická reflexe, která již všechny tři autory stihla pojmenovat a zařadit. O Larsi Norénovi i Jonu Fossem už v jejich domovinách vyšlo několik monografií.

Všichni tři autoři jsou také laureáty prestižní ceny Nordisk Dramatikerpris, která se jednou za dva roky udílí dramatikovi nominovanému z každé severské země. Larsi Norénovi byla tato cena udělena v roce 1998 za hru Klinika (Kliniken, 1994). Jon Fosse ji získal v roce 2000 za drama Letní den (Ein sommars dag, 1997) a Astrid Saalbachová v roce 2004 za Konec světa (Verdens ende, 2003).

Antologie 3x3 se pokouší zmapovat cestu, kterou tito dramatici urazili, proto byly vybrány hry z různých období jejich tvorby. Výbor obsahuje následující dramata:

Lars Norén: Démoni (1982), Klinika (1994), Tichá hudba (2002)

Jon Fosse: Někdo přijde (1996), Podzimní sen (1998), Variace na smrt (2002)

Astrid Saalbachová: Neviditelné město (1986), Požehnané dítě (1996), Konec světa (2003)

Výbor doplňuje doslov zasazující dílo zvolených dramatiků do širšího kontextu.


3x3 Norén Fosse Saalbachová, antologie severského dramatu, překlad Zbyněk Černík, Karolína Stehlíková, Michaela Weberová, Nakladatelství Elg 2008, ISBN 978-80-904073-0-5


Do ticha, do snu, do konce

Oficiální křest knihy nazvaný Do ticha, do snu, do konce, který doprovodí scénická čtení z vybraných her v režii Tomáše Svobody, se uskuteční za přítomnosti dánské dramatičky Astrid Saalbachové, jejímž hrám je věnován jeden svazek souboru, v pátek 25. 4. v 18,30 hodin v Café Nordica Skandinávského domu (Zlatnická 10, Praha 1). Prezentace knihy se zúčastní také švédský divadelní kritik a badatel Mikael van Reis. O den později v 16 hodin bude dánská autorka hostem veletrhu Svět knihy, na němž kromě dramat představí také svá prozaická díla.

Mikael van Reise v Praze

Vydání knihy doprovází i další akce, za švédskou stranu vyzdvihujeme návštěvu významného švédského novináře Mikaela van Reise. Redaktor deníku Göteborgs-Posten je velkým znalcem Norénova díla a o své zkušenosti se podělí na semináři na FF UK. Zájemce srdečně zveme – 24. dubna v 17,30 ho., Katedra skandinavistiky, místnost 319.


Lars Norén, foto aftonbladed.se

Lars Norén (*1944 ve Stockholmu)

Debutoval v roce 1963 jako lyrický básník, poezii se věnoval do konce sedmdesátých let. V osmdesátých letech natrvalo zakotvil v žánru dramatu. V období 1983–1990 vzniklo bezmála dvacet her, v roce 1995 jich už bylo rovných třicet. Norén v nich podniká sondy do různých rodinných či mileneckých konstelací. Koncem devadesátých let a v době nejsoučasnější se Norénova dramatika začíná ubírat novým směrem, téma rodiny se zřejmě vyčerpává a problémy mezilidských vztahů se rozšiřují o téma despotismu, fašismu a chaosu společnosti na přelomu tisíciletí. Průlomovou hrou autorovy dramatiky 80. let se stala dosud nejpřekládanější a nejuváděnější Noc je matkou dne (Natten är dagens mor, 1982, do češtiny přeložil Zbyněk Černík) – zatím jediná Norénova hra uvedená v bývalém Československu. Volně na ni navazuje Chaos je sousedem Boha.

Lars Norén je nazývaný "novým Strindbergem". Od svých dramatických počátků počátků v sedmdesátých letech se etabloval na jednoho z nejhranějších a nejvýznamnějších dramatiků Skandinávie, jehož dílo prošlo velkou řadou světových scén, ale také estetických a tematických zvratů. V roce 1985 vydal Lars Norén právě „Démony“, první část trilogie, v níž zkoumá vztahy párů. Dějištěm je městský byt. Žádné slovo by nevystihlo charakter zařízení tohoto bytu lépe než moderní. Hodili by se k němu nenucení lidé, šťastní lidé. Norén se ale u tohoto obrazu dlouho nezdrží. Už po několika replikách je jasné, že tady jednají lidé, kteří by potřebovali pomoc. Lars Norén je velmistrem dialogu, banality jeho všednodenních obratů jsou tak rafinované a tolik nabité duševními energiemi, že vyhlašují nevyřčené agrese až do těch nejjemnějších odstínů. Dramatická napětí se nacházejí za smíchem. Všechno je možné: vražda, sebevražda, šílenství nebo taky nic.


Astrid Saalbachová
foto scenekunst.no

Astrid Saalbachová (*1955)

Dánská dramatička a prozaička. Začínala v 80. letech rozhlasovými hrami, posléze se stala známou díky svým dramatům, napsala i několik románů. Častými tématy její tvorby je nutkání k opakování stejných chyb, smrt a odumírání, jak skutečné, tak duševní, strach ze ztráty lásky a svých blízkých apod. Je považována za jednu z nejvýraznějších dramatických osobností své generace, i díky objevnému využívání různých časových rovin a důrazu na jasný, výrazný, hodně mluvený jazyk.

Je považována za jednu z nejvýraznějších dramatických osobností své generace, i díky objevnému využívání různých časových rovin a důrazu na jasný, výrazný, velmi hovorový jazyk. Z její dramatické tvorby jmenujme dramata Den usynlige by (Neviditelné město, 1986), Det velsignede barn (Požehnané dítě, 1996) a Verdens ende (Konec světa, 2003), jejichž český překlad právě vychází jako součást trilogie 3x3 Norén Fosse Saalbachová v nakladatelství Elg. Je též autorkou próz – např. autobiografického románu Den hun er (To je ona, 1999), novel (sbírka Månens ansigt, Tvář měsíce, 2005) a románu Fingeren i flammen (Prst v plameni, 2005). Častými tématy její tvorby je nutkání k opakování stejných chyb, smrt a odumírání, jak skutečné, tak duševní, strach ze ztráty lásky a svých blízkých. Je laureátkou mnoha cen včetně prestižní Nordisk Dramatikerpris (2004).

Jon Fosse (*29. 9. 1959 v Haugesundu)

Studoval sociologii, filosofii a literární vědu v Bergenu. V mládí byl rockovým kytaristou a novinářem na volné noze. Přednášel na Akademii tvůrčího psaní v Hordalandu. Většinu svého života se živí jako profesionální spisovatel. Píše jazykem nynorsk – druhým oficiálním norským jazykem.


Jon Fosse, foto bt.no

Debutoval v roce 1983 románem Červeně, černě (Raudt, svart) a od té doby napsal na třicet knih. Věnuje se románu, povídce, krátké próze, lyrice, dramatu, esejistice i dětské literatuře. Obdržel několik literárních cen a jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. Za dvojromán Melancholie I a II (Melancholia I. – II.) byl v roce 2001 nominován na prestižní Cenu Severské rady. Jeho hry byly postupně uvedeny na scénách po celé Evropě. Pracuje také jako překladatel. Spolu se spisovatelem Janem Kjærstadem vydával literární časopis BØK. Jako dramatik debutoval Fosse roku 1994 hrou A nikdy se nerozejdeme (Og aldri skal vi skiljast), kterou napsal v rámci Bergenského projektu pro Národní scénu v Bergenu. Následovaly hry Jméno (Namnet, 1995), Někdo přijde (Nokon kjem til å komme, 1996), Dítě (Barnet, 1996), Syn (Sonen, 1997), Matka a dítě (Mor og barn, 1997), Noc zpívá své písně (Natta syng sine songar, 1997) Jednoho letního dne (Ein sommars dag, 1997), Kytarista (Gitarmannen, 1997) a Sen o podzimu (Draum om hausten, 1998). O rok později vznikly hry Zatímco se stmívá a všechno černá (Medan lyset går ned og alt blir svart), Návštěva (Besøk) a Spinkej můj maličký (Sov du vesle barnet mitt). Z roku 2000 pocházejí hry Zima (Vinter) a Odpoledne (Ettermiddag). Mezi jeho nejnovější dramata patří Krásně (Vakkert, 2001), Variace na smrt (Dødsvariasjonar, 2001), Dívka na pohovce (Jenta i sofaen 2002) a Lilla (Lilla, 2003).

Témata svých her nachází Fosse převážně v rodinných vztazích, což je patrné již ze samotných názvů. Pro jeho texty je charakteristický úzký okruh jednajících osob nazývaných většinou pouze křestními jmény, osobními zájmeny nebo dokonce jen rodinným označením. Fosseho zajímá především problém komunikace uvnitř rodiny. Jeho postavy spolu neustále hovoří, mnohdy však jde jen o prázdná klišé. Jejich repliky se navíc míjejí a často se zdá, že na sebe vzájemně nereagují. Fosseho základní výrazovou formou je lyrika, která se promítá i do jeho dramat. Jeho hry jsou komponovány jako básně. Příznačný je pro ně volný verš vyznačující se absencí jakékoli interpunkce. Strukturálně připomínají Fosseho texty také hudební skladbu. Charakteristickým rysem je tu opakování replik nebo celých částí textu, které vytváří rezonanční efekt podobně jako repetice v písni. Jon Fosse je považován za jednoho z předních norských spisovatelů. Po Ibsenovi je nejhranějším norským dramatikem na evropských scénách. Například hru Jméno uvedlo v sezóně 2001/2002 22 divadel v Německu, v Rakousku, ve Francii, v Nizozemí, Estonsku, Finsku, Polsku a Portugalsku. V současné době žije Jon Fosse v Bergenu.

v Severských listech publikováno

Související články

Lars Norén: Dramatikův deník – 14. 7. 2008
3x3 – Norén – Fosse – Saalbachová – 17. 4. 2008
Lars Norén: Válka (Krig) – 9. 4. 2005

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.506.960 • onln: 3 • robot ostatni • php: 0.606 sec. • www.severskelisty.cz • 3.234.214.113
file v.20190115.000405 • web last uploaded 20190901.041847
2017:293 • 2018:161 • 2019:114