Sjón – portrét islandského autora

Sjón (nar. 1962), vlastním jménem
Sigurjón B. Sigurðsson 
foto Magnus Fröderberg, norden.org

Sjón (nar. 1962), vlastním jménem Sigurjón B. Sigurðsson.

Sjónův umělecký pseudonym, který používá od šestnácti let, je zkratkou jeho jména a zároveň znamená „zrak“ nebo „vize“. Literární kritici a recenzenti ho někdy s jeho vrstevníkem Elíassonem spojují s dalšími autory do tzv. Generace 62.

Sjón je velmi produktivní autor a dnes ho lze bezpochyby zařadit mezi přední islandské spisovatele. Jeho díla byla přeložena do sedmi jazyků. Sjón se ve své tvorbě také odchyluje od hlavní linie islandské literatury, epického realismu. Naopak si často vybírá „okrajové“ žánry.

Spisovatelskou dráhu zahájil v 80. letech punkovými a surrealistickými básněmi. Byl jedním ze zakladatelů surrealistické skupiny Medúza. Publikoval řadu básní, dramat i románů. Sjón je také činný jako výtvarník a hudebník, m. j. spolupracoval se zpěvačkou Björk.

Román Skugga-Baldur (2003) navazuje na dva z předchozích Sjónových románů, Augu þín sáu mig (1994, Tvé oči mě viděly) a Með titrandi tár (2001, Rozechvělé slzy). Ve všech těchto dílech předkládá Sjón složitou polyfonní síť spletenou z celé řady uměleckých a literárních žánrů…

Marta Bartošková, www.iliteratura.cz, 16. srpna 2007

Rozhovor se spisovatelem

Schůzku jsme si domluvili ve skandinávsky strohé kavárně Hotelu 101. Píše se sice šestého dubna, ale když jdu po hlavní reykjavícké třídě Laugavegur, připadám si jako polárník. Sněží a řezavý vichr mi občas další krok prostě nedovolí udělat. Myslím na sedláka Bjartura, který v Laxnessově slavném románu Sjálfstætt fólk čili Svobodní lidé úpěnlivě čeká na jaro. I v knize je duben, seno už dávno došlo a milovaným ovcím, vyhublým na kost, se ze všech tělesných otvorů řinou provazy červů. Jedna po druhé chcípá, ale s každým novým dnem přichází jen další sníh a mráz. Ale to už je nějakých sto let zpátky a od té doby se Island radikálně proměnil. Vrážím do dveří a vzápětí přichází i vysoký elegán v tvídové čepici, béžovém baloňáku a s kulatými brýličkami na nose…

Helena Březinová, www.iliteratura.cz, 25. května 2006

Cena Severské rady - Sjón: Skugga-Baldur

Cenu Severské rady za rok 2005 obdržel islandský spisovatel Sjón za román Skugga-Baldur (Stíno-Baldr; kniha vyšla na podzim roku 2003, v reedicích i v následujících letech). Je možná s podivem, že Sjón (1962) na domácí scéně za Stíno-Baldra vavříny nezískal – knihou roku 2003 se stal román Öxin og jörðin (Sekera a půda) Ólafura Gunnarssona. Sjón je však nepochybně jedna z nejpozoruhodnějších postav islandské umělecké scény…

Marta Bartošková, www.iliteratura.cz, 3. dubna 2006

Ukázka

V sobotu 17. dubna roku 1868 ztroskotal u mysu Zlomené udice na poloostrově Reykjanes ohromný obchodní škuner, trojstěžník černý jako uhel se třemi palubami. Na místě třetího stěžně zbyl jen pahýl, na něm si totiž námořníci zachránili život. Na lodi nezbyl ani živáček, alespoň si to lidé mysleli. Obrovité plavidlo bylo v každém směru tak úžasné, až z toho šla hlava kolem, a uvěřili tomu jen ti, co ho viděli na vlastní oči.

Kajuta na horní palubě byla tak velká, že by se do ní vměstnala celá vesnice. Bylo zřejmé, že kdysi bývala parádně vyzdobená, ale veškeré pozlátko i barvy už vybledly a uvnitř byl pěkný svinčík. Původně byla kajuta rozdělena na několik menších místností, přepážky mezi nimi však už někdo dávno strhnul a všude kolek ležely bez ladu a skladu ztrouchnivělé desky. Nebýt štiplavého zápachu moči, všechno by tu připomínalo tábor nebožtíků. I plachtoví chybělo, našlo se jen pár shnilých útržků plachtoviny a lan…

Překlad Marta Bartošková, www.iliteratura.cz,

Sjón: Skugga-Baldur, Bjartur, 2003, 124 stran, ISBN 9979-774-43-6, cena 1380 ISK

---