Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Edvard Hoem: Příběh matky a otce



foto norden.org – Johannes Jansson

Současné norské literatuře se u nás zjevně daří. V posledních letech byla do češtiny převedena díla řady spisovatelů, z nichž někteří – například Jostein Gaarder či Lars Saabye Christensen – se tu už takříkajíc trvale zabydleli a mají zde věrné příznivce.

Naproti tomu Edvard Hoem se našim čtenářům představuje poprvé – a to titulem Příběh matky a otce, který v tradičně čtivém i poctivém překladu Jarky Vrbové právě vydalo nakladatelství Kalich. Dnes osmapadesátiletý autor, píšící v nynorsk, v takzvané nové norštině, méně běžné normě spisovného norského jazyka, debutoval v roce 1969 a dnes má na svém kontě několik desítek románů, divadelních her a sbírek básní a esejů. Zpočátku pracoval s experimentální vypravěčskou technikou, v sedmdesátých letech tvořil v duchu tehdy módního sociálního realismu, v následujícím desetiletí se však – podobně jako řada jeho skandinávských kolegů – od tohoto proudu odklonil a těžiště své pozornosti přesunul na lidského jedince a to, co se odehrává v jeho nitru.

Příběh matky a otce z roku 2005 je beletrizovaná polodokumentární próza, mapující životní osudy spisovatelových rodičů. Hoem se v něm opírá nejen o jejich autentická vyprávění, ale i o řadu dalších zdrojů – mimo jiné o reference jejich přátel a známých, o dochované dopisy a lékařské a novinové zprávy. Na základě faktografických materiálů tak vyrůstá příběh, který postupně začíná žít vlastním, nezávislým životem.

Ve Švédsku se jako mistr tohoto žánru, jako neúnavný exploatátor prožitků členů vlastní rodiny proslavil Ingmar Bergman. Zatímco však v jeho knihách a filmech zásadní roli v mezilidských vztazích hrají vášně, zpravidla destruktivní, nekontrolované a nekontrolovatelné, v Hoemově románu je tomu přesně naopak: jeho rodiče osud svede dohromady víceméně nedopatřením, omylem, takže si navzájem „zbudou“. Otec, laický kazatel, se na svých služebních cestách po Norsku seznámí s dívkou, se kterou se chce oženit, ale kvůli závazkům a povinnostem, jež oba mají ke svým příbuzným, ze svatby nakonec sejde.

Matka, povoláním kuchařka, se zase během okupace země za druhé světové války zamiluje do příslušníka německé armády, který ji přivede do jiného stavu a pak beze stopy zmizí. Právě v této nepříliš radostné chvíli pozná otce a ten ji požádá o ruku. Vede ho k tomu spíš rozum než cit, a tak přestože dostane kladnou odpověď, matčin vztah k němu se zpočátku vyznačuje značnou vlažností. Všechno se však radikálně změní poté, co otce srazí tramvaj a jeho život visí na vlásku. Tehdy si jeho žena uvědomí, že jejich „nevášnivé“ manželství má svůj nepopíratelný smysl.

Příběh matky a otce lze označit za vzpomínku na jiný, dnes už zaniklý svět, za jakousi starou fotografii, na jakou občas narazíme, když si doma děláme pořádek. Navzdory nepřenositelnosti zkušenosti, kterou obsahuje, si bezpochyby zaslouží, abychom si ji pozorně prohlédli a uschovali pro následující generace.

Zbyněk Černík, 26. února 2007

» ukázka z knížky

Edvard Hoem, Příběh matky a otce / Mors og fars historie, přeložila Jarka Vrbová, nakladatelství Kalich 2006, ISBN: 80-7017-053-0, doporučená cena 185 Kč


Edvard Hoem


 foto norden.org – Forlaget Oktober

Básník, dramatik, prozaik, překladatel a zarytý odpůrce Evropské unie Edvard Hoem (*1949) debutoval v roce 1969 sbírkou lyrických básní. Od té doby obohatil norskou literaturu o více než dvacet titulů širokého žánrového spektra psaných v menšinovém jazyce nynorsk.

Edvard Hoem vystudoval filosofii a literární vědu, po mnoho let byl spjat s divadlem Det Norske Teatret, kde působil jako dramaturg i autor, v devadesátých letech působil jako umělecký ředitel divadla v Molde. Dramatu se však věnoval i jako překladatel a teoretik, přebásnil několik Shakespearových dramat a je autorem biografie o norském dramatikovi Nordahlu Griegovi.

Hoem prozaik se prosadil v roce 1974 románem Kjaerleikens ferjereiser (Cesty lásky), jehož tématem je střet tradičního norského venkova a nevyhnutelné urbanizace. I další autorovy romány se nesly v duchu společensko-polickém. Levicově laděné tituly jako Melding frå Petrograd (Zpráva z Petrohradu, 1978) vystřídaly postupem času psychologicky a existenciálně zaměřené romány, z nichž nejvydařenějším je kniha Ave Eva z roku 1987. Hoemova psychologizující próza tematizující otázku lidské identity je často postavena na intertextualitě, román Prøvetid (Čas zkoušky, 1984) vychází ze Strindbergova dramatu Slečna Julie.

Edvard Hoem byl za svou literární tvorbu oceněn několika literárními cenami a již čtyřikrát byl nominován na Cenu Severské rady za literaturu, naposledy v roce 2006 za autobiografický román Příběh otce a matky pojednávající o vztahu autorových rodičů.

Barbora Závodská, iliteratura.cz, 26. února 2007,


v Severských listech publikováno

Související články – Edvard Hoem

Edvard Hoem: Příběh matky a otce – 10. 4. 2007
Edvard Hoem: Příběh matky a otce – 26. 2. 2007

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 2 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.500.307 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.577 sec. • www.severskelisty.cz • 18.205.60.226
file v.20190115.000403 • web last uploaded 20190901.041847
2017:233 • 2018:150 • 2019:117