ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Finsko zažívá mrazy – doporučení finských lékařů


Jezero Pielinen (jižně od Kuhma) v zimě
foto YLE / Heikki Haapalainen

Finský meteorologický institut (FMI) začal tento týden zveřejňovat pravidelný servis varování před chladným počasím. Přestože jsou Finové zvyklí na mráz, zimní chlad přispívá každoročně až k 3500 úmrtí – ovšem vždy nemusí jít o podchlazení. Odborníci se shodují na tom, že dobré oblečení a zdravý rozum jsou klíčem k přežití.

Meteorologický institut předpovídá, že silné mrazy budou trvat nejméně do konce příštího. V neděli 29. ledna 2012 časně ráno padl další teplotní rekord letošní zimy – v Taivalkoski u Kuusama naměřili -35,3 stupňů Celsia. V Kuhmu bylo -34,9 stupňů a v Kuusamu -34,5 stupňů.

Nejchladnější místo v jižním Finsku je Heinola -23,1 stupňů, helsinských -15 stupňů Finové považují jen za mírnou teplotu.

Kdo by si představoval několikametrové sněhové závěje, by byl zklamán. Sněhu ve Finsku není ani tolik, jako u nás na horách. Nejvíce hlásí v Taivalkoski – 75 cm, ale jinde to je slabší.

Dosud tu byla na finské poměry mírná zima. To se pravděpodobně změní, protože do Finska teď proudí mrazivý vzduch z východu, z Ruska. Meteorolog Antti Jylhä-Ollilla z FMI tvrdí, že to bude trvat nejméně týden. Nicméně výrazně nižší teploty, než které panují nyní, zase Jylhä-Ollilla nepředpokládá.

Infarkt z mrazu?

Lidé, kteří mají zdravotní problémy, by měli brát tato varování vážně – a také přijmout dostatečná preventivní opatření. „Účinky chladu mají samozřejmě vliv na holou kůži, i když pro obličej to vždy neplatí,“ připouští profesor Simo Näyhä z univerzity v Oulu. „Nejhorší je stažení krevních cév pod pokožkou, které může vést ke zvýšení krevního tlaku. A to zvyšuje nebezpečí cévních chorob, může dojít i k ucpání cév a srdečním problémům,“ dodává.

Složení krve je ovlivněno chladem. „Srážlivost krve se s mrazem zvyšuje a to může vést k vytváření sraženin v žilách. Ty pak mohou způsobit akutní onemocnění a dokonce i náhlou smrt,“ říká profesor Näyhä.

Nízké teploty také podporují infekci. „Již dlouho je známo, že více infekčních onemocnění propuká ve studené části roku. Například je možné, že viry nepřímo způsobí infarkt. Důvodem, proč je v zimě více infekcí, nám není úplně jasné. Zčásti určitě proto, že lidé tráví více času doma. Tím se náchylnost k infekci zvyšuje,“ říká profesor Näyhä.

Více úmrtí v zimě

Od roku 1700 se ve Finsku vedou záznamy o úmrtnosti – a bylo zjištěno, že se úmrtnost zvyšuje také během zimy. To ale není hlavně kvůli podchlazení, ale spíše za to mohou nemoci vyvolané (nebo se zhoršující) chladem. Výše uváděné číslo o 2500-3500 počtu úmrtí každou zimu je dáno přirozenými příčinami, jako jsou srdeční choroby, mozkové krvácení nebo plicní onemocnění v důsledku nachlazení. Skutečné umrznutí je řídké – jen asi 70-80 lidí – a to jsou obvykle opilci.

Obyvatelé Finska jsou na velké mrazy zvyklí

„Lidé ve Finsku dobře vědí, jak se oblékat,“ říká profesor Simo Näyhä a dodává: „Lidé se zdravotními problémy vědí, že s příznaky, které způsobuje mráz (například bolest na hrudníku), mají vyhledat lékaře, nebo minimálně se chránit před mrazem a předejít tomu nejhoršímu.“ A tak po každém husté sněžení mnoho lidí vyhledává lékařskou péči, protože promrzli při odklízení sněhu.

Profesor Näyhä na závěr doporučuje, aby se lidé především řídili zdravým rozumem. To dříve bylo zvykem, ale v dnešní době se často stává, že lidé z měst bývají velkými mrazy zaskočeni. „Nepodceňujte přípravu na zimu, ujistěte se, že máte potřebné léky na všechny vaše neduhy. A když v mrazu pocítíte bolest na hrudi nebo dušnost, měli byste zpomalit a jít se někam zahřát. Tyto příznaky jsou vždy varovné signály,“ dodává profesor Simo Näyhä z univerzity v Oulu. Näyhä ještě potvrzuje, maminka v mládí měla pravdu: Když je zima, vem si čepici a teplé dlouhé spodní prádlo. Všechny končetiny by měly být zakryty.

ms, podle YLE, Finsko, www.finland.fi

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.388 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.113 sec. • www.severskelisty.cz • 54.227.104.53
file v.20180224.034628 • web last uploaded 20180225.035521
2017:228 • 2018:4