Dlouhověcí Islanďané

Torfhildur Torfadóttir, foto mbl.is

Nejstarší Islanďanka Torfhildur Torfadóttir umřela ve 107 letech

22. srpna 2011 zemřela ve věku 107 let nejstarší Islanďanka Torfhildur Torfadóttir. Narodila se v Asparvík Kaldrananeshreppuru v roce 1904 a byla nejmladší z 11 sourozenců. Před smrtí žila v Ísafjörðuru (Západní fjordy).

„Torfhildur vyrůstala v Selárðaluru v Steingrímsfjörðuru, část svého dospívání strávila na farmě v Reykhólasveit v Austur-Bardastrandasýsle v jižní části Západních fjordů,“ uvedl server bb.is.

Torfadóttir později se přestěhovala do Ísafjörðuru, do hlavního města Západních fjordů (West Fjords), kde se provdala za rybáře Einara Jóelssona. Ten zemřel v roce 1981. Měli spolu pět dětí, tři z nich jsou dodnes naživu: Torfi (61), Sigurbjörn (69) a Kristin (78). Dlouhověkost je zřejmě v této rodině dědičná, několik sourozenců Torfadóttir se dožilo také vysokého věku – Ásgeir zemřela ve 100 letech, Eymundur v 96 a Gudbjörg v 91 letech.

Torfadóttir, která držela věkový rekord, strávila poslední roky svého života v gerontologickém oddělení Oblastní nemocnice v Ísafjörðuru. Podle deníku Fréttablaðið zůstával Torfadóttir aktivní i ve svém věku, ve 102 letech se podílela na organizaci celostátního ženského běhu, byla také nejstarší soutěžící.

Gudrún Jónsdóttir, foto mbl.is

Nová nejstarší Islanďanka je Gudrídur Gudbrandsdóttir

V současné době je nejstarším Islanďanem opět žena – Gudrídur Gudbrandsdóttir, která se v květnu dožila 105 let.

Druhá nejstarší Islanďanka Gudrún Jónsdóttir

O něco mladší je pak Gudrún Jónsdóttir, která se 105 let dožila 9. srpna – narodila se v roce 1906 na farmě Audkúla u Arnarfjörðuru opět v Západních Fjordech. V rozhovoru se zpravodajem deníku Morgunblaðið uvedla, že i oni mají dlouhověkost v rodině, její sestra Matthea Kristin zemřela před pěti lety ve věku 102 let. „Žili jsme dlouhou dobu na venkově,“ řekla. „Nevím, čím to je, vždycky jsme měli dostatek ryb, protože táta byl rybář. A jedli jsme hodně ryb. Věřím, že to je velmi zdravé.“

Její otec Jon Bjarni Matthíasson, byl kapitánem na rybářské lodi a farmářem, její matka Gudmunda María Gísladóttir porodní asistentkou. Měli devět dětí, ale čtyři z nich zemřeli během prvního roku života.

Jónsdóttir vyprávěla, jak byl zábavný život na farmě. „Měli jsme tři krávy a sto ovcí, to nebylo považováno za mnoho. V létě jsme chodili po horách, v zimě se jezdilo na koni. V zimě jsme mívali i plesy, konaly se ve škole.“

Ale nikdy nepostrádali jídlo. „Na farmě bylo hodně mléka a skyr a tak,“ řekla. „A ryby, a lesní plody – ty se konzervovaly v syrovátce spolu se zakysaným mlékem. Takže jsme měli spoustu ovoce na zimu,“ popsala.

Gudrún Jónsdóttir i její syn Sigurdur uváděli spoustu příkladů, co se zlepšilo. Přišla elektřina, začaly se prodávat gumové holínky – to může někomu připadat k smíchu, ale dříve měli na venkově jen kožené boty a při práci na poli v blátě lidé dost trpěli.

Arnarfjördur, foto Páll Stefánsson

Jónsdóttir měla s manželem Gunnarem Andrew Sigurdssonem pět dětí. Kromě toho, že byla žena v domácnosti, pracovala i jako sekretářka předsedkyně asociace Západních fjordů (Vestfirdingafélagid) Sigrídur Valdemarsdóttir, později byla také v redakci časopisu Vogue.

Gudrún Jónsdóttir nyní žije v pečovatelském domě v Sólvangur Hafnarfjörduru. Říká, že je zdravá, i když utrpěla tři zlomeniny v posledních třech letech, naposledy v dubnu, kdy si zlomila stehenní kost.

Dlouhověcí Islanďané

Na Islandu je více než 500 lidí starších 100 let. To je poměrně hodně, uvážíme-li, že Islanďanů je jen něco přes čtvrt milionu. Dlouhověkost se tu sleduje dlouho, pomáhají k tomu kostelem registry, které se datují do roku 1866. Deník Morgunblaðið uvedl, že v 18. století byla dlouhověkých jen desetina promile, zatímco dnes celé jedno procento populace.

Michael Stanovský, podle Iceland Review Online, 30. srpna 2011