Ženy v norské politice

Storting, Oslo, foto wikipedia

Grø Harlem Brundtlandová, foto archiv

Norské ženy dosáhly značných úspěchů při získávání vlivu v politice. Před třiceti lety bylo ve Stortingu (norské národní shromáždění) pouze 15 % zástupců ženského pohlaví, zatímco v dnešní době se jejich podíl pohybuje mezi 36-39 %. Vyváženější poměr mezi ženami a muži při politickém rozhodování je úzce spjat s pracovními a studijními možnostmi žen. Nicméně platí, že schopnosti, zkušenosti, vstřícný postoj k rovnosti pohlaví a dobrá vůle samy o sobě nestačí. Zkušenosti naznačují, že podíl žen v politických institucí se nezvýší, dokud nebudou přijata cílená opatření, jako např. speciální kampaně a kvóty pro jednotlivá pohlaví.

Systém kvót pro jednotlivá pohlaví byl poprvé přijat v rámci Strany socialistické levice a Liberální strany již v 70. letech minulého století. Dnes prakticky všechny významné norské politické strany uplatňují systém kvót pro jednotlivá pohlaví při navrhování kandidátů do voleb a sestavování výkonných orgánů politických stran na všech úrovních. Tento systém kvót je dobrovolný a byl zaveden z dobré vůle stran. V Norsku neexistují žádné zákony o rovnovážném zastoupení mužů a žen v politických stranách nebo přímo zvolených orgánech.

Systém kvót byl rovněž zaveden pro veřejně jmenované komise, představenstva a rady. Před třiceti lety bylo v těchto orgánech zastoupeno pouze 11 % žen. V roce 1981 byla do zákona o rovnosti pohlaví vložena ustanovení o povinné rovnosti pohlaví ve veřejně jmenovaných komisích a podobných orgánech a od roku 1988 je nutné, aby mezi zástupci bylo minimálně 40 % mužů i žen. Po poslední novelizaci se podíl zastoupení žen zvýšil z 22 % na stabilních 40 % v roce 1997.

V roce 1986 premiérka Grø Harlem Brundtlandová sestavila vládu s rekordním počtem žen. Od té doby nebylo v žádné norské vládě méně než 40 % žen.

Zastoupení žen v představenstvech firem

Údaje z roku 2003 uvádějí, že mezi členy představenstva (zástupci akcionářů a zaměstnanců) ve veřejně obchodovatelných společnostech s ručením omezeným působících v soukromém sektoru bylo v průměru 8,5 % žen (červenec 2003), zatímco ve státních podnicích tento podíl činil 45,7 % (březen 2003).

1. ledna 2004 došlo k novelizaci zákonů o firmách v souvislosti se zastoupením žen v představenstvech státních podniků. Představenstva těchto podniků musela od toho data mít minimálně 40% zastoupení mužů i žen.

Obdobné novely byly přijaty i u veřejně obchodovatelných společností s ručením omezeným působících v soukromém sektoru, byla však uzavřena dohoda s komerčním sektorem, že tato nařízení nevstoupí v platnost, jestliže bude během roku 2005 dobrovolně dosažena požadovaná rovnováha pohlaví. Podle údajů norského statistického úřadu bylo v zemi k 1. červenci 2005 519 veřejně obchodovatelných společností s ručením omezeným. 68 z nich (13,1 %) splnilo zákonná ustanovení o zastoupení obou pohlaví. Průměrné zastoupení žen ve stálých funkcích v představenstvech (jako zástupců vlastníků i zaměstnanců) norských veřejně obchodovatelných společností s ručením omezeným činilo 15,5 %. Ve světle této skutečnosti se vláda premiéra Stoltenberga rozhodla zavést uvedená nařízení do praxe s účinností k 1. lednu 2006.

Pro porovnání, údaje norského statistického úřadu uvádějí, že téměř 60 % všech studentů vysokých škol jsou ženy a že počet žen, které dokončily čtyřleté univerzitní nebo vysokoškolské vzdělání, je v současnosti vyšší než počet mužů.

Nový zákon se nevztahuje na soukromé společnosti s ručením omezeným, které nejsou obchodovány na burze. V Norsku jsou to většinou malé rodinné podniky, jejichž vlastníky jsou fyzické osoby, které tvoří představenstvo vlastní firmy. Zákon o zastoupení obou pohlaví není pro tento typ firem příliš vhodný. Na druhou stranu, ve veřejně obchodovatelných společnostech s ručením omezeným je vlastnictví akcií rozděleno mezi větší počet osob a vedení firmy má neosobnější povahu.

Autor: norské ministerstvo pro otázky dětí a rovnoprávnosti, 17. září 2007
http://www.noramb.cz