Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Konec smůly švédského Gagarina


Christer Fuglesang

Christer Fuglesang

Robert L. Curbeam (vlevo)
 Christer Fuglesang (vpravo)

  Raketoplán přistává na Floridě
foto NASA, čtk

Po třináctiletém čekání a několika odkladech astronaut Christer Fuglesang konečně odstartoval do vesmíru. Devětačtyřicetiletý „švédský Gagarin“ byl koncem roku 2006 ve Skandinávii bezkonkurenčně nejsledovanějším Seveřanem. Docent fyziky experimentálních částic z Královské technické vysoké školy ve Stockholmu se přitom ke astronautování dostal náhodou – to když jednou ráno v roce 1992 zahlédl v novinách inzerát, že evropská vesmírná agentura ESA hledá zájemce, kteří se chtějí stát astronauty. Christer Fuglesang odeslal přihlášku – a uspěl. V letech 1993 až 1996 absolvoval vzdělávací program v Rusku a od té doby se usadil ve středisku NASA v americkém Houstonu.

Cesta do vesmíru však vedla všemi směry, jen ne přímo. Již v roce 1993 byl totiž vybrán jako jeden ze dvou astronautů ESA do projektu Euromir 95, při němž se měl o dva roky později vydat ke hvězdám. Nakonec však namísto do vesmíru putoval jen do Kaliningradu, kde půl roku pracoval jako pozemní koordinátor pro své šťastnější kolegy, kteří mu po celou tu dobu posílali pozdravy útěchy z vesmírné stanice Mir.

I když byl nakonec zařazen do vesmírného programu raketoplánu Discovery, držel své krajany několik dnů v šachu. Poletí? Nepoletí? Christler Fuglesand si musel chtě nechtě vzpomenout na to, jak se jeho „neúspěch“ v evropském (ruském) vesmírném programu stal inspirací k televizní černé komedii Percyho slzy, která se dokonce ve veřejnoprávní Švédské televizi vysílala na pokračování. Televizní Fuglesang se stal symbolem velké smůly. Všichni už dávno letěli do vesmíru, jen on sám pořád astronautoval v nadmořské výšce několika desítek či stovek metrů

Opakované odklady startu Discovery vedly k naději, že by se Percyho slzy mohly dočkat pokračování. Štěstí však tentokrát stálo na správné straně a žádný další „přízemní“ humor na účet Christera Fuglesanga se již nekonal.

Start 10. prosince 2006 byl navzdory třídennímu zpoždění nejen úspěšný, ale velkolepý a na pohled krásný. Vzhledem k tomu, že se uskutečnil nedlouho po půlnoci, změnily plameny z raketoplánu Discovery noc na Mysu Canaveral v jasný den. Lepší symboliku si první Švéd v kosmu – a s ním i další čtyři nováčci v posádce – snad ani nemohli přát.

Hlavním zadáním při dvanáctidenní misi byla instalace nových solárních baterií na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Raketoplán měl však ještě další úkol, který je právě pro Fuglesanga velmi symbolický – dopravit zpět na zem jednoho z tříčlenné posádky ISS, který už na oběžné dráze strávil půl roku. Konkrétně německého astronauta Thomase Reitera, přesně toho, který před jedenácti lety „švédského Gagarina“ při jeho prvním plánovaném letu v rámci projektu Euromir 95 odsunul jen do role diváka.

První švédský astronaut Christer Fuglesang také své kolegy na oběžné dráze uctil typicky švédským jídlem. Předložil chod sestavený ze sušeného losího masa, křupavého chleba (knäckebrotu) a na závěr trochu zázvorové pálenky. Normálně tvoří jídelníček astronautů sušené ovoce, energetická tyčinka a džus k snídani a kuře se zeleninou jako teplý oběd. Fuglesang jako historicky první nejen švédský, ale vůbec skandinávský astronaut připravil svou změnu ve stravování ve spolupráci s americkou vesmírnou agenturou NASA.

Podle článku Tomáše Sniegoně, redakčně doplněno
zdroj:   LN 19. prosince 2006

v Severských listech publikováno

Související články

Konec smůly švédského Gagarina – 19. 12. 2006
Astronauti ochutnají švédskou pálenku – 13. 11. 2006

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.351.188 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.401 sec. • www.severskelisty.cz • 23.20.25.122
file v.20180224.034624 • web last uploaded 20180705.040335
2017:257 • 2018:76