Finsko válku s tehdejším Sovětským svazem v zimě roku 1940 zřejmě záměrně vyprovokovalo, protože mu hitlerovské Německo přislíbilo do budoucnosti územní zisky. Vyplývá to z odtajněného memoranda finského velvyslance v Německu Toiva Mikaela Kivimäkiho z konce června 1941, které zveřejnil finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja.
Všeobecně známá fakta praví: tzv. zimní válka se odehrála 1939-40. Poté, co Helsinky odmítly požadavky SSSR na pronájem základen a posunutí hranic, zaútočil SSSR v listopadu na třech frontách. Zpočátku Finové nápor zadrželi, ale poté, co po 15 týdnech Rudá armáda prolomila tzv. Mannerheimovu linii, musela finská vláda předat Moskvě část svého území a přístav Vyborg.
Na základě odtajněného memoranda tehdejšího finského velvyslance v Německu Mikaela Kivimäkiho se zdá, že pravda je trochu jinde. Kivimäki se sešel s Hermannem Göringem, jedním z nejvlivnějších nacistů. Göring radil Finsku, aby uzavřelo s Moskvou mír, a slíbil, že později „dostane zpátky i s úroky všechno, co bude muset SSSR odstoupit“.
Kivimäki ve své zprávě konkretizuje, že Göring mu slíbil, že „Finsko si bude moci samo podle libosti určit průběh své východní hranice“. Konkrétně prý Göring nabízel hranici daleko na východ od finských hranic před rokem 1940. Finsku měl připadnout celý poloostrov Kola, část pobřeží Bílého moře, ruská Karélie, a dokonce i Petrohrad, tehdejší Leningrad, protože „jinak bude Leningrad představovat pro Finsko trvalou hrozbu“.
Finský historik Heikki Ylikangas hodnotí obsah dokumentu jako důkaz správnosti své teorie, podle níž Finsko ukončilo zimní válku z let 1939-40 již s předpokladem, že za ni bude později žádat rozsáhlé náhrady. Kromě toho byla i účast Finska ve válce z let 1941-44 v roli spojence hitlerovského Německa zaměřena nejen na opětné získání území ztracených v zimní válce, ale na uskutečnění ideje rozsáhlého „Velkého Finska“, uvádí Ylikangas.
Dokument odporuje oficiální finské verzi dějin druhé světové války. Ještě v březnu tohoto roku vyvolala velké rozhořčení Moskvy finská prezidentka Tarja Halonenová, když v projevu ve Francouzském institutu pro mezinárodní vztahy v Paříži uvedla, že Finsko za druhé světové války „bez významné pomoci zvenčí“ zabránilo tomu, aby je obsadil SSSR.
Tento mýtus je ve Finsku veřejně podporován zejména od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, a tím přestala platit i dřívější finsko-sovětská smlouva o přátelství.
Na stránce Erkkiho Tuomioji je dokument (faksimile uveřejňujeme na této
stránce) převeden do textu, který si můžete nechat přeložit např. Googlem nebo
Bing-translatorem.
https://tuomioja.org/kirjoitukset/2005/08/uusi-asiakirja-valaisee-suomen-sotapolitiikkaa-avausteksti-kotisivuilla-29-7-2005
zdroj: Právo, ČTK, DPA, novinky.cz, 9. srpna 2005
v Severských listech publikováno
poslední aktualizace 30. listopadu 2017
Finská zimní válka se Sověty (1939-1940) – 30. 11. 2009, 4. 12. 2016
Finsko válku s Moskvou možná vyprovokovalo – 31. 7. 2005, 30. 11. 2017
Skandál kolem Šostakovičovy skladby – 30. 7. 2001
Průměrná známka: 1,44 • hodnoceno: 9 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Zobrazeno 5 diskusních příspěvků.
jméno: Robert | [13.2.2012 – 14:09] |
Samozřejmě, že Finsko vyprovokovalo útok SSSR. Mělo pronacistickou vládu a podepsalo smlouvu o podpoře nacistů proti SSSR. To Stalin velmi dobře věděl a preventivně zaútočil. Historie ukázala, že udělal dobrou věc. Jinak by nacisté obklíčili Petrohrad ze všech stran ve 2. Sv. válce. Stalin byl velmi schopný člověk. Dobře věděl, co dělá.
jméno: Michael Stanovský (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [13.2.2012 – 17:34] |
Na tohle se dneska už bude těžko hledat odpověď. Také je třeba si ozřejmit, jestli Robert mluví o Zimní válce (1939-40) se terou neměli Němci nic společného, nebo o Pokračovací válce (1941-44).
Faktem je, že podle oficiální verze chtěli Sověti už v roce 1938 nějaké ostrůvky a přístavy ve Finském zálivu, aby tam mohli, jak říkali, postavit základny lépe chránící Leningrad. To se ale Finům setsakra nelíbilo, protože to považovali za zásah do suverenity své země. Nutno však přiznat, že jim to Rusové chtěli kompenzovat méně strategickým územím severně od Ladožského jezera. Sovětům se ani nelíbilo, že hranice s Finskem probíhá v půlce Ladožského jezera, jenomže tady si nedovolili moc vyskakovat, i když by se jim větší vlastní území na západ od Leningradu (a tím i větší nárazníkové pásmo hodilo). Tak Sověti začali v roce 1938 rozmisťovat vojska na finských hranicích...
V době před rokem 1939 měli Finové se Sovětama smlouvu o vzájemném neútočení, podobnou smlouvu ze srpna 1939 měli Sověti i s Němcema. Bohužel, když Finové nechtěli poskytnou Sovětům prostor pro základny, Sověti reagovali tak jak bylo jejich zvykem. Smlouvu porušili. Přepadli vlastní vesnici Manilla na hranici a svedli to na Finy. Tak vypukla Zimní válka (1939-40).
Nevím, jestli to byla opravdu tak "dobrá věc", preventivně napadnout neskonale slabší Finsko, jak píše Robert. Podle mne to bylo spíš porušení všech dohod a napadení suverénního státu prakticky bez příčiny (pokud někdo nepovažuje za špatné chránit suverenitu vlastní země proci velmocenským praktikám nevyzpytatelného souseda) a hlavně předchozího vyhlášení války. Ale tak to v Sovětském svazu fungovalo.
Článek se týká dokumentu (1941) z doby po konci Zimní války. Nevím, jestli mělo Finsko pronacistickou vládu, určitě však protisovětskou. Vždyť je Sověti napadli!!! A protože měli strach, aby je Sověti znovu nepohltili (v roce 1917 se bolševici poměrně bezbolestně Finského velkoknížectví vzdali a Finové si nebyli nikdy zcela jisti, jestli si to Stalin nerozmyslí), koukali někde najít spojence.
Ve světě se v té době spojenec, některý by Finy mohl podpořit, hledal obtížně. Situace nebyla černobílá. Bylo třeba najit někoho, kdo byl proti Rusům i proti Němců. Já vím tak akorát o Polsku, ale to v té době už prakticky neexistovalo. Navíc Finsko bylo dost "z ruky", přístup k Severnímu moři blokovali Němci v Norsku, Balt byl také hodně pod kontrolou Němců, ze západu bylo neutrální Švédsko a Němci obsazené Norsko. Ani se moc nedivím, že Finové zkoušeli najít zástoj u Němců. To se jim také povedlo.
Na, jak vypukla Pokračovací válka (1941-44), jsou odlišné názory. Faktem je, že Finové podepsali smlouvu o podpoře nacistů proti SSSR.
Sověti tvrdí, že je Němci napadli z Finska; válečné akce Wehrmachtu v Laponsku usnadnil souhlas finské vlády, která tvrdila, že jim Sověti po Zimní válce zabrali přístav Hanko (a další území na jihu) a že přítomnost německých vojsk je tou správnou protiváhou.
Finové zase tvrdí, že jsou v tom nevinně, oni vyhlásili neutralitu a jejich jednotky se k německému útoku nepřipojily. Takže fakt, že Sověti opětovali německý útok a bombardovali finská města, Finové považuji za jednoznačnou agresi ze strany Sovětského svazu.
Němci měli eminentní zájem obsadit předevší laponskou část Sovětského svazu - vedla tudy strategická železnice z Murmanska na jih, kterou se dopravovala válečná pomoc pro Sověty, kterou do Murmanska vozily anglické konvoje. Lodní konvoje se Němcům nikdy nepodařilo zastavit, tak doufali, že Sovětům zaberou alespoň tu železnici. Výše uvedený dokument potvrzuje, že smlouva měla být výhodná pro Finy i Rusy, Němci dokonce Finům slíbili kompenzace (např. v podobě poloostrova Kola) za to, že jim dovolí útočit ze svého území.
Jenomže nikdo nebyl pořádně připraven na arktickou zimu. A v létě, když roztály všechny severské bažiny, se Němci mohli jít s těžkou technikou vycpat. Jenomže ani Sověti na tom nebyli líp, nasazovali zde také těžké tankové jednotky (navíc s posádkami různých Kazachů apod., kteří v třicetistuňových mrazech trpěli ještě více), takže se nedá divit tomu, že nastala patová situace, kdy Němci nebyli schopni útočit tak, jak si představovali, a Sověti se tím pádem nemuseli moc bránit. Jediný, komu se v arktických válkách dařilo, byli Finové, kteří byli na tyhle podmínky připraveni, jenomže jim byla železnice z Murmansku ukradená. Oni chtěli předevší ochránit své hranice a v Pokračovací válce získat zpět ukradená území, v čemž jim nakonec Němci moc nepomohli.
Takže bych byl opatrný s tvrzením, že Stalin udělal správně, když napadl bez vyhlášení Finsko, se kterým měl uzavřenu mírovou smlouvu. Pravdou je, že Stalin byl velmi schopný člověk. Byl schopný všeho. A dobře věděl, co dělá, to je fakt...
jméno: Michael Pálka (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [18.12.2009 – 22:32] |
Nějak tomu článku nerozumím,respektive jeho nadpisu.Pokud by Finsko válku s Německem vyprovokovalo,jak je nadpis článku,potom by slib území SSSR od Německa Finsku, musel být před vlastním vojenským střetnutím Finska a SSSR.A ne aľ ex post.Pokud byl návrh učiněn Goringem v průbšhu finsko-ruského střetnutí,nelze přece hovořit o vyprovokování války ze strany Finska,i kdyľ by konečná mírová smlouva byla dejme tomu uzavřena s touto finskou nadějí jak získat území zpět,případně jak získat nějaké území SSSR.'
jméno: Michael Stanovský (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [7.1.2010 – 01:06] |
Jde o zprávu převzatou z tiskových agentur. Máte pravdu, časově to trošku nesedí. Neumím finsky, z poměrně nečitelného textu nejsem ani za pomoci google-překladače moc moudrý. Já si to vykládám tak, ľe Göring přemlouval Finsko ještě za Zimní války, aby toho nechalo, ľe mu pak vynahradí ztráty. Finové ovšem mohli s něčím podobným kalkulovat ještě před Zimní válkou. Finský historik Heikki Ylikangas v podstatě říká totéľ. A titulek "Finsko válku s Moskvou vyprovokovalo" se netýká války Zimní, leč pokračovací, do které Finové šli jiľ jako spojenci Německa. Memorandum pochází z roku 1941, v tom roce také Pokračovací válka vypukla.
O Zimní válce se dočtete v článku "Finská zimní válka se Sověty" na adrese http://www.severskelisty.cz/tradice/trad0084.htm
jméno: Pavel | [17.7.2016 – 19:04] |
Kdo může po 70 letech říci jak to bylo, když i Stalin iHitler hráli svou hru
Zobrazeno 5 diskusních příspěvků.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552