Švédský sen se naplnil…

Tato kniha obyvatelstva Östergötlandu a jejich platů
z roku 1813 je silná 78 cm. Je to kopie. Originál je
uložen v Národním archivu ve Stockholmu.
Viděl jsem ji na vlastní oči a je to umělecké dílo.
Už jenom ji svázat!
foto Alois Sassmann

Slíbil jsem svým čtenářům, že podám zprávu o své návštěvě Švédska, hlavně o návštěvě oblastního archivu v městě Vadstena (čti Vodstena).

Můj životní sen, alespoň jednou v životě se podívat na Sever, se mi splnil ve dnech 3. až 13. června 2005. Přijal jsem pozvání svého příbuzného, pana Tomase Jaksche z Norrköpingu, a projel jsem téměř celý nádherný län Östergötland (Švédsko je rozčleněno na tři země: Norrland, Svealand a Götaland a 21 länů, což lze nazvat oblasti či kraje). Švédové mají ve zvláštní oblibě historii a genealogii. Rodopisci se sdružují do oblastních společností, které pak mají centrum ve Stockholmu. Oblastní společnosti vybírají od svých členů příspěvek, z nějž většina jde přímo na činnost a potřeby oblastního sdružení a jen malé procento financí putuje na ústředí. Seznámil jsem se s činností rodopisné společnosti v Östgöta (Östgöta genealogiska förening), která byla založena roku 1950 a má 1200 členů. Vydává svůj časopis ÖGF – Lövet o 24 stranách s velmi kvalitním obsahem. Má na Internetu svoji webovou stránku: http://www.ogf.info, kde jsou odkazy na mnoho dalších internetových rodopisných stránek ve Švédsku.

Členové oblastních společností se velmi často scházejí na schůzkách, při nichž si vyměňují své zkušenosti a výsledky svých prací. Ptal jsem se Tomase, zda se členství v rodopisné společnosti nějak vyplatí, zda to neznamená obdržet za členský příspěvek jen několik čísel časopisu ročně a nic víc. Odpověď mě překvapila. Za členský příspěvek obdrží každý člen se značnou slevou knihy a CD, kterých společnost vydává požehnaně – a to jak centrálně, tak oblastně. Například ve dnech mé návštěvy si Tomas prohlížel úplně nové CD se soupisem všech zemřelých obyvatel Švédského království z let 1947 až 2003. U každého jména je datum narození, adresa posledního bydliště a povolání. Toto CD stojí normálně 500 SEK (švédských korun), ale pro členy rodopisné společnosti je jen za 200 SEK. Dalším plodem práce rodopisného sdružení je mj. databáze všech švédských vojáků v letech 1682 až 1901, soupis obyvatel Švédska z roku 1890 s fulltextovým vyhledáváním atd. atd. Úžasná práce!

Dne 7. června jsem navštívil oblastní archiv ve městě Vadstena. Archiv se nachází v polovině nádherného zámku, bývalé pevnosti založené švédským králem Gustavem Vasou roku 1545. Leží u druhého největšího jezera Vättern, obklopený hlubokým vodním příkopem. Přijeli jsme do archivu v 15,50, což bylo 10 minut před uzavřením archivu. Již jsem ani nechtěl jít dále, protože jsem předpokládal, že mi bude řečeno, že archiv se bude zavírat. Ale nestalo se! Když jsem vystoupal do prvního patra zámku, byl jsem přivítán maketou švédského šlechtice s mečem a nápisem Välkommen till landsarkivet (Vítejte v oblastním archivu). Dále mě přivítal velmi sympatický mladý pracovník archivu, dr. Claes Westling. Řekl jsem se mu, že jsem z Čech a zda si mohu udělat alespoň jeden, dva snímky badatelny. Panu doktorovi se zdvihlo udiveně obočí a ptal se Tomase (který tlumočil švédsko-německy), proč se na to ptám. Sdělil mi, že u nich se může fotit všechno bez zeptání a bez vyplňování nějakých žádanek. Příjemně překvapen takovýmto přijetím jsem si prošel prostornou badatelnu s nejmodernějším zařízením na prohlížení mikrofilmů. Švédské archivy mají totiž všechny matriky přefocené na mikrofilmy od mormonů. Z těchto mikrofilmů jsou nyní jednotlivé stránky matrik skenovány do počítačové databáze. Bylo mi sděleno, že do konce roku 2005 budou již všechny švédské matriky přístupné na internetu. Nyní je hotovo asi 90 %. Mohl jsem si na demo stránce prohlédnout, jak to vypadá. Po otevření webové stránky s databází si kliknete na seznamu na jméno vaší farnosti a otevře se seznam matrik s časovým rozmezím. Po kliknutí na požadovanou matriku se Vám matrika rozbalí a listujete si jednu stránku za druhou ve velkém rozlišení. Něco neskutečného! Jako byste měli matriku před sebou! Tato stránka je však placená. Ale za poměrně nízký poplatek (asi 3000 Kč) máte celoroční neomezený přístup. Archiv dělá ještě jednu službu: pokud je pro vás archiv příliš vzdálený, meziknihovní výpůjčkou vám požadované mikrofilmy zašle do knihovny (!) ve vašem bydlišti, kde si je můžete v klidu prohlížet. V archivu zapůjčí samozřejmě i originály matrik, ale ty se smí prohlížet jen v ochranných bílých rukavicích! Vedle badatelny je moderně zařízená kuchyňka pro návštěvníky, kde se lze posilnit jídlem a uvařit si kávu nebo čaj.

V 16 hodin mi pan doktor Westling řekl: „Zavírá se!“ A já čekal, že řekne, že musím jít pryč. Ale on pokračoval: „Mám tedy teď na vás čas. A protože jste z velké dálky, zavedu vás jako vzácného hosta do depotů, kam normálně nepouštíme a ukáži vám naše nejstarší archiválie.“ A já jako ve snách procházel místnostmi, do kterých se mohlo vstoupit až po zadání kódu na bezpečnostním zařízení, a prohlížel si nádherné staré švédské archiválie. Celkem je zde 18 místností. My skončili v obrovské místnosti, kde jsou uloženy matriky z dané oblasti. Směl jsem do nich i nahlédnout. Protože pan archivář viděl moje nadšení, sám mi řekl: „A můžete si je vyfotit. U nás to není problém.“ A tak jsem si vyfotografoval jednu z nejkrásnějších matrik Švédska – tripartitní matriku fary Vissejfjärda, kterou luteránský farář vyzdobil nádhernými malbami.

Pan dr. Westling mi sdělil, že nejstarší dochovaná švédská matrika je ze 16. století, a sice matrika pohřbených z Uppsaly z let 1608 až 1685. Já říkám: „To je ale 17. století.“ „Nikoli,“ zněla odpověď, „ve Švédsku je rok 1608 16. století!“ Tak to bylo pro mě překvapení. A skutečně – i na archivu stojí švédsky, že je z 15. století, a anglicky, že je ze 16. století. Pak jsem se dozvěděl, že roku 1685 byl vyhlášen zákon švédské církve, že musí být všude zavedeny matriky sňatků se jmény rodičů snoubenců, matriky křtů s rodiči a kmotry, matriky pohřbených, knihy příchozích a odešlých z farnosti a knihy výslechů domů („Husförhörslängder“). Tam se zapisovalo narození, první přijímání, biřmování obyvatel, zda umí číst a psát atd. Pokud se někdo ve Švédsku chtěl vydat do sousední farnosti (třeba jen na návštěvu), musel si zajít na faru a požádat faráře o výpis z této knihy výslechů. Bez něho tam nebyl vpuštěn. Bylo to něco jako pas, občanka i lustrační osvědčení dohromady. Všechny tyto knihy pocházejí švédsky z poloviny 17. a podle našeho 18. století. Jednu takovou knihu jsem si i vyfotografoval. Opouštěl jsem archiv jako ve snu. Byl to zážitek, na který nikdy nezapomenu. A přeji všem, aby něco takového zažili.

Mgr. Alois Sassmann, 3. srpna 2005

Autor je starokatolický farář v Táboře, je členem Severské společnosti.