Před sto lety spolu Norové a Švédové málem válčili

Přesně před sto lety došlo k „sametovému“ rozpadu Švédska a Norska na dvě zcela nezávislé země. Jak však naznačují nové dokumenty, které až včera, v den norského státního svátku, zveřejnil švédský deník Dagens Nyheter, zdaleka ne všichni vysoce postavení Švédové chtěli norské odštěpení ponechat bez trestu. Tvrdý vojenský zásah Švédů proti Norům byl v roce 1905 zřejmě mnohem blíž, než se dosud zdálo.

List přinesl například úryvky z dosud neznámého deníku šéfa švédského generálního štábu Axela Rappeho, podle něhož bylo „vojensky zcela správné“ Norsko za jednostranné vyhlášení nezávislosti potrestat. Podle Rappeho muselo Švédsko na obranu před Norskem vynakládat mnoho peněz a hrozba z norské strany byla pro něj „příliš vysoká“. Dobýt Norsko zpět proto znamenalo situaci vyřešit „nejbezpečněji“. Rappe nebyl sám, kdo řešení silou navrhoval. Podobné postoje lze najít i v dříve nepublikovaných osobních záznamech dalších vysokých švédských politiků.

„Obraz, který předkládají, silně kontrastuje s dosud platným chápáním rozpadu švédsko-norské unie jako mírově zamýšleným projektem, který mohl být příkladem i pozdějším sametovým rozvodům v případě států jako Československo,“ uvádí Dagens Nyheter.

Poté co norský parlament v roce 1905 jednostranně vyhlásil nezávislost, mezinárodní sympatie patřily „poškozené“ švédské straně. I německý císař Švédy vyzýval, aby proti neposlušné sousední zemi zasáhli „opancéřovanou pěstí“. Návrh, který ve stockholmském parlamentu předložil tehdejší ministerský předseda Johan Ramstedt, však počítal s vyjednáváním, a nikoli použitím síly.

čtk, LN 18. 5. 2005
foto, repro: www.nb.no