Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Úsporný motor vyrábějí i Norové

Ochránci životního prostředí obvykle velkou láskou k motorům neoplývají – a k těm tepelným už vůbec ne. Přesto však existuje výjimka. Vynalézavý skotský duchovní Robert Stirling vymyslel v roce 1816 motor, který místo tehdy již poměrně běžné páry využívá teplý vzduch.

Pracuje na podobném principu jako parní stroj. Je však tepelně účinnější, protože přeměna vody v páru vyžaduje více energie než ohřátí vzduchu. Teplý vzduch může navíc vznikat víceméně jako odpad. Slunce a biomasa sice dávají prakticky věčné teplo skoro zadarmo a bez ekologické zátěže, kromě jiných nedostatků však mají i jeden velký problém: koncentrace energie je poměrně nízká. V praxi to znamená, že se sice dají při troše dobré vůle používat k vytápění a ohřevu užitkové vody, mnohem hůře však k pohonu strojů. Alespoň těch, které jsou dnes běžně rozšířené.

Stirlingův motor může tento problém vyřešit. Nebylo by to poprvé, kdy se v archivech patentových úřadů a odborných časopisů ukrýval nápad, který ve své době vypadal jako nesmysl, jemuž však nové poznatky, nové technologie a nové společensko-ekonomické podmínky daly křídla.

Účelně tak lze využívat teplo ze spaloven odpadů, z chlazení různých provozů a podobně, motor je ideální pro spalování bioplynu a obnovitelných paliv, například biomasy z rostlinné výroby nebo z tzv. energetických lesů. Pracovní náplň lze zahřívat rovněž pomocí slunce – v zahraničí vyzkoušeli několik řešení, kdy je teplo soustřeďováno na válec parabolickými zrcadly.

Teoreticky by pro elektrifikaci menší chaty stačil generátor poháněný Stirlingovým motorem, který využívá teplo jinak bez užitku utíkající do komína z jedněch malých kamen. Větší domy mají i větší zdroje pro vytápění, a tak by tento motor mohl jednou splnit sny ekologických aktivistů o decentralizované energetice bez krajiny spoutané dráty a bez diktátu energetických gigantů. Takové domovní elektrárny se dnes již vyrábějí, například norská firma SIGMA Elektroteknisk A.G. dodává domovní „osobní“ energetickou jednotku s elektrickým výkonem 3 kW. Podobné zařízení vyvinuli odborníci také ve Švýcarsku.

Stirlingův motor má zřejmě velkou budoucnost

Poprvé s tímto principem experimentovala firma Philips již před druhou světovou válkou. Avšak teprve po první energetické krizi v 70. letech 20. století začal vývoj rychle nabývat na obrátkách. Stirlingův motor se tak dočkal četných vylepšení. Dnes už většinou není náplní jeho válců vzduch, ale některý z lehkých plynů (vodík nebo helium), které díky nižší hustotě lépe proudí v rozvodech stroje. Účinnost je zvyšována také díky použití různého uspořádání několika válců, předáváním zbylého tepla z chladné části pomocí regenerátoru nebo zvýšením tlaku náplně, který dnes obvykle dosahuje 10 a více megapascalů. Změnami tlaku pracovního plynu je také možné regulovat výkon motoru.

V současnosti se jím zabývají stovky výzkumných ústavů a škol a několik desítek firem po celém světě. O zařízení tohoto typu se zajímá i americká kosmická agentura NASA, která předpokládá, že ve vesmíru by bylo možné s výhodou využít velkých tepelných rozdílů mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou kosmických lodí a stanic.

kráceno podle článku Petra Starého, LN, 25. ledna 2003

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,60   hodnoceno: 25 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.350.033 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.544 sec. • www.severskelisty.cz • 54.224.17.157
file v.20180224.034619 • web last uploaded 20180705.040335
2017:274 • 2018:80