Bjørnstjerne Bjørson

V letošním roce vydal historik Ladislav Řezníček v nakladatelství Biblioscandia (Oslo-Praha) stejnojmennou knihu s podtitulem Malým národům. Kniha vychází v dvojjazyčné česko-německé zrcadlové verzi. Na její vydání přispěl Norský svaz spisovatelů literatury faktu. Kniha vyšla u příležitosti 170. výročí Bjørsonova narození.

Kdo to byl Bjørnstjerne Bjørson?

Norský spisovatel, který je vedle H. Ibsena považován za hlavního představitele klasické norské literatury. Narodil se 8. prosince 1832 v Kvikne a zemřel 26. dubna 1910 v Paříži. Kromě své spisovatelské dráhy proslul především jako významná postava veřejného života a obránce práv malých národů, mimo jiné i Slováků. Roku 1903 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Tolik nám říká encyklopedie

„Bjørnstjerne Bjørson byl dobře informován o národnostních problémech ve střední Evropě, ale nikdy nezakrýval, že mu jde především o obranu humanistických principů,“ píše Ladislav Řezníček ve své knize a pokračuje: „Pozitivní prvky národních zvláštností byly pro Bjørsona důležitou vakcínou proti nemocem vznikajícím při centralizaci moci v nadnárodních postfeudálních zřízeních. Na to však mohl jen upozorňovat a zdáli pak smutně přihlížet nepochopení svých slov – jako v případě střední Evropy.“

„Řezníčkova kniha o veľkej nórskej a európskej osobnosti nie je v pravom zmysle životopisnou. Jej titul znie, a nie náhodou: Bjørnstjerne Bjørson – Malým národom. Veľký muž, narodený pred stosedmdesiatimi rokmi, sa malých národov zastával a zastal, keď pri tom nás Slovákov, vtedy zvlášť bezbranných, naozaj nezabudnuteľným spôsobom. Bolo to pred sto rokmi, v časoch, ktoré sa nezriedka nazývajú aj ako jar národov, a Řezníčkovo dielo nám ich pripomína, keď vonkoncom nie náhodou práve dnes, v dnešnom, takpovediac, európskom federalizačnom lete. A navyše naznačuje, že malé národy sú malé, keď sa zaujímajú iba o seba, a väčšími sa svetu vidia zakaždým len dobrým vzťahom voči iným. Tak sa vyhnú aj všetkým zložitostiam, ktoré ako menšie ťažšie riešia, keď si s nimi ako menšie, bezradnejšie, neraz už ani neporadia,“ píše Ladislav Ballek, velvyslanec Slovenské republiky v Prahe v předslovu k Řezníčkově knize.

Ladislav Řezníček, členové Severské společnosti i členové norské komunity žijící u nás přijali pozvání místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody a Velvyslanectví Norského království v Praze aby společně vzpomenuli 170. výročí narození tohoto významného evropského myslitele. Vzpomínkový večer se konal 4. prosince v podvečerních hodinách v reprezentačních místnostech Černínského paláce na Hradčanech. Ministr Svoboda prohlásil, že se rád zúčastnil setkání členů Severské společnosti. Setkání nejvzácnější, neboť se na něm vzdává hold nejen významnému norskému básníkovi, ale i úzkým přátelským vazbám, které Bjørnstjerne Bjørson kultivoval mezi norským a českým lidem a které šťastně přežily všechny metamorfózy, kterými naše země i celá Evropa prošly v minulém století.

„Na zmíněném Norském podvečeru mě zvlášť zaujala a potěšila slova pana ministra Svobody, který řekl, že po dobu jeho úřadování na MZV má u něho Severská společnost vždy otevřené dveře,“ píše nám jeden z účastníků setkání Jaromír Novotný. „Kéž by podobně velkorysý byl i každý z jeho nástupců! Za sebe bych přál Severské společnosti i vlídné prostředí pro její akce. Musím stále vzpomínat na Divadlo hudby. Za minulého režimu (ale v režii slušných a osvícených lidí, jako byl třeba Dr. Havelka) se tam několikrát do roka konávala setkání těch, kdo měli rádi severské země. Přeji Vám hezké Vánoce a hodně úspěchů v roce 2003.“

ms, 15. prosince 2002