12. červen 1550 – Založení Helsinek

Původní Helsinky založil švédský král Gustav I. Vasa v roce 1550 asi pět kilometrů na sever od dnešního města u ústí řeky Vantaa. Měla to být konkurence města Reval (dnešního Tallinnu), významného estonského přístavu u Finského zálivu.

Stavět se začalo 12. června 1550. Chyběly ovšem fanfáry a nekonalo se ani slavnostní pokládání základního kamene, protože budoucí občané Helsinek – z měst Raumy a Pori ze západního pobřeží Finska a z Tammisaari a Porvoo na jižním pobřeží nebyli vůbec nadšeni tím, že mají honem osídlovat nějaké neznámé místo daleko od domova.

Ale hlava švédského mocnářství napravila finským poddaným hlavu. A tak se za velkých nesnází, zčásti na skalách a zčásti na bažinatém území začaly v ústí řeky Vantaa, bohaté na vegetací, ale chudé na lidi, stavět první domky, kostel, správní budovy. Královští rádci ctižádostivému monarchovi namluvili, že tímto způsobem posílí obchodní cestu na Východ a zeslabí vliv estonského Tallinnu jako zprostředkovatele obchodu s carskou říší.

Narychlo a s nemalými potížemi budované městečko tento úkol ovšem nesplnilo. Do nového městečka, vybudovaného ze dřeva a potu finských dělníků, se stěhovali obyvatelé z ostatních částí země neradi a s nechutí sem také jezdili za obchodními záležitostmi kupci z ciziny, i když chtěli obchodovat s touto švédskou provincií. Švédský král za čas zjistil – při osobní návštěvě narychlo postaveného města – jak situace vypadá, a už nebránil občanům, aby se vystěhovali. Konkurent města Reval začal rychle upadat.

Generální guvernér Velkoknížectví finského Per Brahe dal Helsinky v roce 1640 přemístit trochu jižněji, přibližně do míst, kde je dnes Senátní náměstí. I tehdy čekali, že se v krátké době stanou významným a bohatým obchodním a přístavním střediskem. Jejich zlatý čas však ještě nenastal.

Z celého pokusu vybudovat nové sídelní město Finska dnes zůstaly jen nepatrné archeologické zbytky v podobě základů starého kostela. Později tu v letech Finské republiky vzniklo velké moderní sídliště Vantaa. Kromě bílých výškových budov i barevných rodinných domků se mezi skalisky a stromy usídlily i některé továrny.

podle Miroslava Dočekala, Finsko, jak je neznáme, Panoráma 1978