Švédský princ Gustav Vasa na Veveří

Král Gustav IV. Adolf byl 13. března 1809 zatčen revoltujícími švédskými důstojníky. 29. března se vzdal trůnu a v prosinci téhož roku odešel do exilu. Jeho čtyři děti – syn Gustav a tři dcery – odešly do vyhnanství se svou matkou. Královští manželé se totiž roku 1812 rozvedli.

Mladý princ Gustav zpočátku užíval titul princ švédský, ale na pokyn švédského krále Karla XIV. Jana jej roku 1829 změnil na princ z Vasy. Vstoupil do rakouské armády, kde se postupně stal roku 1831 velitelem pluku, roku 1836 podmaršálkem a posléze divizním velitelem v Dolním Rakousku. Přál si navštívit Švédsko, což mu bylo švédskou vládou v roce 1862 povoleno. Zde navštívil místa spojená se vzpomínkami z dětství. Ze Švédska se vrátil zpět do Vídně.

Na svou poslední cestu vyjel téměř osmdesátiletý princ Gustav v květnu 1877 do Drážďan, navštívit svoji dceru provdanou za saského krále. Zde onemocněl horečnatou chorobou a na její následky 4. srpna 1877 zemřel.

Princ Gustav Vasa nás zajímá především proto, že na 15 let spojil svůj osud s Moravou, kde 2. března 1831 získal inkolát. V roce 1830 koupil od známého podnikatele Jana Mundyho za 600 tisíc zlatých hrad a panství Veveří. Na hrad se 6. února téhož roku nastěhoval, 9. listopadu se pak oženil s princeznou Louisou z Badenu. Roku 1832 se mu narodil syn, který však zanedlouho zemřel. 5. srpna 1833 dcera Karolina, pozdější saská královna. Její výchova byla v pravdě mezinárodní – kromě prostředí, v němž se běžně mluvila německy, švédsky a asi i francouzsky, měla ještě dvě anglické chůvy a učitele češtiny. Od roku 1840 se však princovy manželské vztahy začaly horšit a v roce 1844 se rozvedl. V témže roce pak prodal hrad Veveří i s panstvím řeckému knížeti Ypsilantimu.

Nepředal mu však ani plán hradu zhotovený Josefem Strážnickým roku 1830, oni návrhy na jeho přestavbu, vypracované o rok později Jindřichem Kochem. Kompletní sbírka těchto plánu hradu Veveří se přes princovy potomky v Sasku a tamější antikvariáty dostala počátkem 20. století do královské knihovny a odtud do národního muzea ve Stockholmu. V těchto návrzích je mimo jiné pozoruhodný erb jímž hodlal Koch – zřejmě na princův podnět – vyzdobit hlavní štít budovy. Tvoří jej půlený štít s třemi švédskými korunkami v jednom a český lev v druhém poli.

Princova rodina vedla na Veveří okázalý způsob života. Pro své poddané princ pořádal každoročně 25. srpna lidové slavnosti. Všichni poddaní bývali pozváni na louku na březích řeky Svratky pod hradem a pivo, víno a jiné jemné nápoje, jakož i mnoho chladných pokrmů a zákusků, bylo podáváno každému zdarma. Vyhrávala tam hudba, tancovalo se a byly pořádány i malé sportovní soutěže, jako na příklad lezení na stromy.

Když princ Gustav prodal Veveří knížeti Ypsilantimu, ten později vybudoval na svahu pod hradem velký park v němž mírně stoupající stezky skýtaly dobré podmínky pro zdravotní procházky.

Pozemky, kde princ z Vasy pořádal kdysi lidové slavnosti, jsou dnes zakryty temnými vodami Brněnské přehrady.

Věra Konrádová, 1998