Operací Weseriibung byl zahájen útok proti dosud neutrálním zemím Dánsku a Norsku. Do 10. června 1940 byla okupace obou států německými jednotkami dokončena.
Hořící lodě v narvickém přístavu
po útoku
britského námořnictva
Plán na obsazení Dánska a Norska, označovaný krycím názvem Weseriibung (cvičení na Vezeře), byl Hitlerem připravován již delší dobu. Ve směrnici z 1. března 1940 se pravilo: „Vývoj situace ve Skandinávii vyžaduje připravit veškerá opatření k tomu, aby mohlo být s částí sil armády obsazeno Dánsko a Norsko (Weseriibung). Tím dokážeme předejít pronikání Britů do Skandinávie a na Baltské moře, zabezpečit naleziště železné rudy ve Švédsku a vytvořit základny pro naše letecké a námořní síly působící proti Anglii.“ Mezitím však docenila význam norského pobřeží také Velká Británie a začala 8. dubna – pouhý den před zahájením německého útoku – zaminovávat norské pobřežní vody. Německým jednotkám se však přesto podařilo Brity z Norska vytlačit.
Při vypuknutí světové války v roce 1939 sice Norsko vyhlásilo neutralitu, stejně jako v první světové válce ji však neuhájilo. Němečtí politikové chtěli postupně získat Nory ke spolupráci a odvolávali se na společný germánský původ a čistou nordickou rasu norského obyvatelstva. Avšak Norové si zachovali národní hrdost a 98 procent obyvatelstva spolupráci s Němci odmítlo. Král Håkon VII. po přepadení Norska neodevzdal vládu do rukou norských fašistů v čele s Vildkunem Quislingem, ale přijal nerovný boj, neboť země měla pouze domobranu.
Nejtěžší boje probíhaly v severním Norsku především o strategicky významný přístav Narvik. Bojů se zúčastnil také britský expediční sbor, britské válečné loďstvo a letectvo. Po tříměsíční obranné válce opustil král Norsko a uchýlil se do Anglie. Spolu s králem opustila Norsko i válečná flotila, která v dalším průběhu války prokazovala cenné služby spojencům, zejména Anglii. Norsko dalo k dispozici přes 1000 moderních lodí, včetně největší světové flotily cisternových lodí.
V okupovaném Norsku byl organizován domácí odboj. Na území Norska operovalo v partyzánských oddílech asi 40 000 dobrovolníků. Ti organizovali rozsáhlé sabotáže, zejména v přístavech a loděnicích, ale i v podnicích.
text a foto archiv
v Severských listech publikováno
Průměrná známka: 1,40 • hodnoceno: 10 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552