Švédské xenotransplantace

Zvláštní komise předních švédských lékařů doporučila úřadům své země, aby ve Švédsku povolily transplantace orgánů a tkání některých zvířat do lidského těla. Pokusy by se však podle expertů měly nejdříve uskutečnit ve velmi malém rozsahu a v přísně kontrolovaných formách. Rizika spojená s pokusy nejsou podle Seveřanů natolik velká, aby jim musely nadále bránit předpisy a zákony. Ke každému experimentu by však měla být vypracována individuální pravidla, jejichž respektování by kontroloval nově ustavený Výbor pro xenotransplantace. Xenotransplantace dostaly svůj název z latinského slova xenos (cizí) a jsou velmi mladou vědeckou disciplínou. Výměna poškozeného lidského srdce za zdravé prasečí mohla znít ještě nedávno jako špatný žert, ale špičkoví švédští chirurgové dokáží takový úkol zvládnout prakticky již dnes. K transplantaci pochopitelně nelze využít běžné vepře, ale patřičně genově upravená prasata. Příslušné zákony a podpora veřejnosti však prozatím chybějí.

Zvířecí orgány – a srdce zvlášť – mohou podle odborníků pomoci mnoha postiženým lidem. V celé Evropě dnes na transplantaci čeká na 50 tisíc lidí a 7000 dalších každoročně přibývá. Pětina z nich se podle statistik kvůli nedostatku orgánů nedožije zákroku, a co víc, k tomu, aby mohli právě oni dále žít, musí při dosud zavedené praxi někdo jiný zemřít. U srdce prasete je dostupnost mnohem jednodušší. Alespoň z kvantitativního hlediska. Jenže ani rizika, která navzdory pokročilosti vědy existují, nejsou zanedbatelná. Kromě nejistoty, jak si bude zvířecí srdce či jiný orgán počínat v těle příjemce, je tu zejména obava z výskytu dosud nezvládnutých či neznámých druhů epidemií. Zanedbatelná není ani otázka ohledu na práva zvířat. Farmaceutické společnosti by mohly z chovu například prasečích donátorů opatřených lidskými geny učinit dobrý byznys. A zatímco vepřové maso jí lidstvo snad odjakživa, na myšlenku geneticky zmanipulovaných prasat pro výrobu náhradních srdcí pro lidi si musí teprve zvyknout. Mezi severskými vědci i veřejností se o tomto problému přes jeho nezvyklost diskutuje v současnosti mnohem častěji než před pěti či deseti lety. Nyní jsou na řadě také švédští politikové. Jestliže vláda i stockholmský parlament doporučení lékařů schválí, s prvními pokusnými xenotransplantacemi by se mohlo ve Švédsku začít již od prvního ledna roku 2001.

čtk, LN, 2.12.1999