Festival dračích lodí v jihošvédské Karlskroně

foto Tomáš Vacek

V první polovině letošního června ve dnech 11.-12.6.1999 se konal již pátý ročník lidových slavností tzv.dračích lodí ve švédské Karlskroně – kraji (švédsky "lén") Blekinge. Karlskrona je malebné město na břehu Baltského moře, která byla loni zapsána na seznam světového dědictví UNESCO, a to především s ohledem na svá zachovalá opevnění. Významnou roli v historii města hrálo vždy vojenské námořnictvo, které se bylo schopno například v roce 1679 ubránit dánskému vojsku, ačkoliv Dánové měli dvojnásobnou převahu a švédské námořní loďstvo v důsledku zamrzlého moře nebylo schopno povolat posily ze Stockholmu. Švédský král Karl XI, jehož pomník se nachází na zdejším hlavním náměstí, proto již v roce 1680 rozhodl o vybudování nové námořní základny právě v Karlskroně. Během 18. století město patřilo mezi největší ve Švédsku, především díky této námořní bázi. Dnes jde o moderní město s přibližně 60 tisíci obyvateli doposud významné pro švédské námořní síly. Průmysl města se soustřeďuje i dnes na výstavbu lodí a také na informační technologie. Působí zde například společnosti Celsius, Ericsson, ABB Cables apod.

A protože život zdejších obyvatel je spojen do značné míry s vodou, o závody dračích lodí je zde opravdu velký zájem. Co je to vlastně dračí loď? Je to loď asi 11m dlouhá a 1,5m široká. Vesluje v ní 22 osob naslouchajících taktu, který jim udává bubeník v čele lodě. Celkové obsazení lodě je 24 osob. 23 tvoří součástí týmu plus kormidelník, který je z kajakářského klubu Eskimo. Lodě závodí na relativně krátkou vzdálenost kolem 300 metrů a v každé rozplavbě jsou tři lodě. Na letošní ročník bylo přihlášeno 62 družstev prakticky ze všech místních podniků a škol. Jedná se, kromě závodění, i o velkou recesi, a tak jsme mohli vidět i družstva andělů či nevěst. Cílem všech bylo sice vyhrát, ale především se dobře pobavit. A tak festivalem žilo doslova celé město. Závod se koná ve dvou třídách – smíšený a dámský cup. Ve smíšeném cupu musí družstvo lodě tvořit minimálně 5 žen. Cenou pro vítěze je poté bezplatná účast na závodě v příštím roce společně s možností bezplatného startu na závodech v Malmö, které proběhnou letos v srpnu. Ladies Cup je dámský závod, kde mohou soutěžit pouze ženy (i když někdy se může udělat výjimka, například v obsazení bubeníka převlečeného za ženu). Pro získání nejžádanější ceny festivalu, ceny "Nejzabávnějšího družstva" se musí družstvo účastnit karnevalového průvodu, nebo se speciálně vystrojit, vymyslet si nějaké vtipné téma, mít veselou písničku, aby tak při vystoupení udělalo před porotou dobrý dojem. Ta je tajná a hlídá si každé družstvo zvlášť od počátku festivalu až po udělování cen.

Festival organizuje Spolek dračích lodí v Karlskroně společně s nejstarším klubem kajakářů Eskimo. Předchozí čtyři ročníky byly úspěšné a ani letošní nebyl výjimkou. Pořadatelé se proto rozhodli zvýšit prestiž festivalu a nově pozvali na souběžnou veletržní akci zástupce zahraničních zastupitelských úřadů a podniků, aby se měli možnost představit švédskému publiku. V Baltské sportovní hale se tak sešli zástupci více jak dvaceti států, včetně České republiky. Dvou veletržních dnů využili k propagaci svého státu kromě "skorodomácích" Litevců a Lotyšů dále například i generální konzulát z Číny, nebo třeba zástupci etiopské či zambijské ambasády. Ve stánku indické cestovní kanceláře jste se cítili jako v Indii. Naše účast se zaměřila na především na propagaci turistických zajímavostí Česka. V sezoně letních dovolených (ve Švédsku začínají letní prázdniny již v polovině června) byl veletrh proto vhodnou příležitostí pro představení turistických zajímavostí naší země. A protože šlo o to informovat o také našich ekonomických možnostech, kdoví, zda se právě zde nezrodil nápad nové spolupráce některého našeho a švédského podniku.

P.S.

Sám jsem inspiroval majitele hotelu, ve kterém jsem v Karlskroně bydlel, k letní návštěvě naší země, kde ještě předtím nebyl. V Praze a okolí se mu moc líbilo. A aby více poznal, přijel vlastním autem. Jediný problém, který se mu, jak mi později sdělil, vyskytl, byl bohužel již na německo-českých hranicích. Náš celník po něm požadoval tzv."zelenou kartu", kterou však neměl. Podle mých informací to však již není bezpodmínečně nutné (i když žádoucí). Vše spravila stomarkovka v kapse našeho celníka. To je ale k mé velké lítosti již na celkem jiné povídání. Nicméně buďme optimisté a "Välkomna ater i Tjeckijen!… "

Tomáš Vacek, Stockholm, 10. října 1999
1. tajemník našeho velvyslanectví ve Stockholmu