Válečné muzeum na Lofotech ve Svolværu

Muzejní vchod


Schodiště do válečného tábora v Trondenes

Zdravotní sestra Nelly Lund zde vytvořila
malou porodnici, kde pečovala s dalšími
čtyřmi ženami o děti. Narodilo se jich tu 10.

Norský voják z roku 1945,
univerzální uniforma

Nápis oznamující zákaz dopravy
v daném úseku

V malém a přesto rušném městě Svolvær na ostrově Vestvagøy v Lofotském souostroví na severu Norska se nalézá menší, ale velice bohaté a zajímavé muzeum pojednávající o událostech, lidech a předmětech z období druhé světové války v letech 1940–1945. Zájem postaršího muže Williama Hakvåga o tento historický úsek našich dějin jej vedl k realizaci a otevření muzea, které se pyšní svými 5 místnostmi titulem největšího vystavovatele válečných artefaktů v celém Norsku.

Internetové stránky muzea www.lofotenkrigmus.no

Ač nebylo Norsko během druhé světové války zasaženo do takové míry jako státy střední Evropy, byl i zde silný vliv války a dodnes můžeme po celé zemi najít zbytky válečných „táborů“, kde byli vězněni a kde pracovali lidé, z nichž valná část dožila poslední roky svého života. Například u dnes již moderního města Harstad v historické oblasti Trondenes na severu Lofotského souostroví se nachází pozůstatek schodiště vedoucího do tábora, ve kterém žili mimo vězňů i hasiči, policajti či také nemocnice a pošta. Roku 1942 tam byli vězněni převážně Rusové a 800 z tří tisíc tam díky bídným podmínkám zemřelo.

Období druhé světové války nebylo pro Nory zrovna nejlehčí. Mnoho vojáků bylo mladých a žilo daleko od domova. Chladná zima a dlouhé noci jim také mnoho nepřidávaly. 4. března roku 1941 se vydala početná jednotka po vnitrozemí. Dalším významným počinem bylo zbudování tehdy nejmodernější rybářské lodě zvané M/S Hamburg, která ale byla zničena a potopena. Poté bylo město Svolvær a jeho okolí posíleno bunkry a dalšími obrannými jednotkami. Dvě norské vzdušné lodě Blom a Voss evakuovaly raněné z polní fronty.

Nájezdy přicházely z německé a rakouské strany od tzv. „gebirgsjäger“ neboli alpských lovců. Tito lidé byli nejlépe trénovanými vojáky na světě. Další jednotky pocházely z Wehrmachtu a z oddílu SS. Ze samotných Lofot bojovalo plno lidí mimo území Norska. Roku 1940 vyplulo 30 rybářských lodí s uprchlíky do Anglie a o rok později na Shetlandy. Ne všichni uprchlíci však dosáhli pevniny, některé lodě zmizely v bouřích. Mezi lety 1941 a 1945 se na Shetlandské ostrovy celkem přeplavilo 373 uprchlíků a 383 tun válečného vybavení.

Roku 1940 se v severonorském Narviku odehrála bitva mezi Němci a místním obyvatelstvem. Mnoho vojáků pocházelo také z Lofot. Žili v neskutečných podmínkách několik dní bez jídla, spánku a v hromadách sněhu. Jednotky byly samy o sobě mezi lidmi populární a tiskly se o nich humorné historky v časopisech, realita byla ovšem jiná. Jenom v Krétě utrpělo Norsko v květnu roku 1941 ztrátu o počtu 4000 lidí.

Muzeum ve Svolværu je malé, ale doslova „přecpané“ figurínami zobrazujícími různé národnosti a hodnosti lidí aktivně působících ve druhé světové válce. Kromě německých, norských, ruských i jiných vojáků tam můžete shlédnout děti, které pomáhaly vězňům zásobami jídla a zachránily tak mnoho životů. Mimo Norů, Němců a Rusů se války účastnili i Sámové, kteří se svými soby převáželi uprchlíky do neutrální zóny na území Švédska. Byly mezi nimi i ženy a jejich úkol nebyl lehký. Sámové museli urazit dlouhé vzdálenosti, a když se dlouho nevraceli, vrhali podezření, že padli do rukou Němcům.

Kromě různých postav se v muzeu také nachází předměty z druhé světové války, například sněžná bota užívaná Angličany v severním Norsku roku 1940 či různé silniční směrovky, uniformy, vojenské čepice, fotky či odznaky.

Místní obyvatelé jsou zvlášť hrdí na svého krajana Olafa Mathisena, který roku 1945 sloužil na námořním likvidačním plavidlu Stord a jeho uniforma je ke zhlédnutí přímo v muzeu.

Roku 1944 uprchlo asi 3000 lidí do tunelu v severonorském Kirkenes. Tam si lidé vybudovali přístřešek  a díky vzájemné pomoci dokázali přežít do konce války.

Muzeum ve Svolværu působí na první pohled skromně, ale při vstupu vidíte plno figurín, uniforem a ostatních věcí doslova natlačených vedle sebe. V jedné dlouhé místnosti s čtyřmi menšími můžete shlédnout šest let nezapomenutelné historie. Opravdu se to až nedá věřit, že v takto malém prostoru získá každý přehled o základních událostech, které se v Norsku za druhé světové války přihodily. Jak ale říká sám majitel: „Naším cílem není otevřít staré rány. Snažíme se pouze jednoduše a jasně vysvětlit pocity z oné doby.“

text a foto Marianna Gorroňová, 31. srpna 2008