ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Narvik – tam kde končí koleje…

Patnáct set kilometrů severně od Osla, na poloviční cestě na severní pól a jen krůček od bájného norského Nordkappu končí železniční trať. Z norské strany se však vlakem do Narviku stejně nedostanete. Jednou ze zajímavostí této nejseverněji položené železniční dráhy je to, že spojuje norské městečko Narvik jenom se Švédskem, jehož hranice v severní části Norska leží místy pouhých třicet i méně kilometrů od pobřeží.

Na přímé trati z Göteborgu musí vlak překonat téměř 200 kilometrů za pětadvacet hodin jízdy. Nabere pasažéry ve Stockholmu a po nekonečných kilometrech švédských prérií se nakonec v Bodenu u finských hranic stáčí doleva. Poslední stovky kilometrů se prokousává horskými hřebeny a údolími, tancuje po vrcholech a šplhá do strmých tunelů. Zatímco na počátku cesty mu počasí většinou přeje, ke konci vjíždí na území laponské Královny zimy. Od brzkého podzimu do pokročilého jara se tu na zasněžených pláních prohánějí skateboardisti a lyžaři z celého světa. I oni se chvilkově stávají pasažéry vlaku, který je převáží od úpatí jedné hory k druhé. Potom hory najednou končí stejně náhle, jako začaly, a je tu konečná stanice. Když vlak zahouká před poslední zatáčkou, na horizontu už se lesknou široké vody Atlantiku. Tam, kde dnes leží městečko Narvik, stávalo na přelomu století pouze pár zemědělských usedlostí.

Železnici začali Norové budovat v roce 1898, sedm let předtím, než se vymanili z personální unie se Švédskem. Důvodem ke stavbě železnice mezi švédskou Kirunou a norským Narvikem tehdy byly ohromné zásoby železné rudy ve švédské části Laponska. Pro její těžbu byl zásadní přístup do nezamrzajícího přístavu.

Ačkoliv Narvik patří k nejseverněji položeným městům ve Skandinávii (leží nad osmašedesátou rovnoběžkou), přesto je v něm díky vlivu teplého Golfského proudu podnebí velice mírné. Průměrná teplota v lednu a únoru dosahuje minus čtyř stupňů. Stavba železnice se ukázala jako tvrdý oříšek, a to zejména na norské straně, kde se koleje šplhají po strmých horských stráních.

Trať v délce 168 kilometrů byla dokončena v roce 1902. každoročně v listopadu si Norsko toto výročí připomíná týdenním zimním festivalem. A věru je co oslavovat. K tomuto datu se totiž váže i podstatná událost – se zavedením železnice se do Narviku začali stěhovat první „kolonisté“ a osada se oficiálně stala městem. Dnes v tomto městečku žije téměř 2 000 obyvatel, a najdete v něm i vysokou školu inženýrskou.

Narvik bylo jméno, které se za druhé světové války vyslovovalo s nadějí i strachem. Právě tam Německo utrpělo svoji první porážku. Bylo to v dubnu roku 1940. Pod rouškou silné sněhové metelice se německé vojsko dostalo do přístavu, potopilo dvě válečné lodě a krátce nato obsadilo celé město a zmocnilo se nejdůležitějšího zdroje válečného průmyslu: železné rudy. O pár dní později v prudké námořní bitvě německou armádu potlačilo britské válečné loďstvo a spojené síly norské, britské, francouzské a polské město osvobodily. Zpráva se rozšířila do celého světa: „Vojsko třetí říše není neporazitelné! Podívejte se na Narvik!“ Situace na západní frontě však byla stále tíživější a nebylo možné vázat vojsko na obranu Narviku. O dva týdny později dostali Spojenci pokyn Narvik opustit. Do zničeného městečka se bez překážek znovu vrátili Němci a drželi nad ním moc dalších pět dlouhých let. Toto období je zajímavě dokumentováno v narvickém Muzeu války, které ročně navštíví okolo 50 000 návštěvníků.

Další muzeum, které byste si neměli nechat ujít, se nazývá Ofoten a zobrazuje, jak se v Narviku žilo již od doby kamenné. Po tehdejších lovcích se v Narviku dokonce zachovaly i skalní rytiny s motivy lovu a rybolovu, které najdete na nenápadném pahorku nad městem.

Dnešní Narvik však je mnohem více než jen vzpomínkou na doby minulé. Na podzim, jaře a zimě je i přes vládu polární noci Narvik v zajetí lyžařů. Pouhé tři minuty od centra města se nachází jedno z nejlepších lyžařských středisek severního Norska – hora Fagernes, na které je k dispozici osm sjezdovek. Lyžovat se tu dá od listopadu až do května. Z horních stanic vleků tu můžete obdivovat atlantickou scenérii i vzdálené Lofotské ostrovy na horizontu. 650 metrů nad městem se nachází horní stanice lanové dráhy, z níž se nabízejí nádherné výhledy na město samo, ale hlavně na okolní hory a fjordy. Na okolních stráních je také možné nalézt dřevěné sruby a napojit se na švédské turistické značené cesty. Krom toho, Narvik je bránou ke známých Lofotským ostrovům. Dostanete se k nim buď lodí, nebo autobusem.

Radka Smejkalová, Mladá fronta dnes, 24. listopadu 1998

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.380 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.344 sec. • www.severskelisty.cz • 54.227.17.101
file v.20180224.034548 • web last uploaded 20180224.150410
2017:271 • 2018:6