Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Alvar Aalto 1898–1976

Alvar Aalto, foto Alvar Aalto Foundation
Alvar Aalto, Elisa Aalto, foto Alvar Aalto Foundation
Rekonstrukce přednáškového křídla knihovny ve Vitebsku (Viipuri), fotoHeikki Havas
Městská knihovna Viipuri, 1933-5
Villa Mairea, 1933-35, foto Maija Holma
Villa Mairea, 1933-35
Radnice Säynätsalo, 1949-52, foto Eino Mäkinen
Radnice Säynätsalo, 1949-52
Národní penzijní ústav, 1948/53-57, foto Heikki Havas
Národní penzijní ústav,
1948/1953-57
Kancelářská budova Rautatalo, 1951/52-55, foto Heikki Havas
Kancelářská budova Rautatalo,
1951/1952-55
Vuoksa – kostel, 1956-58, foto Heikki Havas
Vuoksa – kostel, 1956-8
Alvar Aalto, foto Alvar Aalto Foundation
foto Thodor Nyblin, Maija Holma,
Eino Mäkinen, Heikki Havas
a Alvar Aalto Foundation

Celé světové společenstvo architektů si v letošním roce připomíná sté výročí narození zakladatele moderní severské architektury, Hugo Alvar Henrik Aalta. Přesně to bylo 3. února 1898 ve finské Kuortane.

Zejména ve Finsku se život a zejména dílo této osobnosti připomíná řadou výstav a instalací. Dílo Aalta nejsou jen projekty budov, ale je to „totální umělecké dílo“, jeho fantazie, umělecká invence a cit pro materiál a užitnou hodnotu se projevovala v jeho návrzích interiérů, nábytku a jednotlivých předmětů. Takto představuje Aalta např. výstava Alvar Aalto v sedmi domech, instalovaná původně skutečně v sedmi lokalitách hlavního města Finska. Odtud bude přenesena do nizozemského Rotterdamu (květen-červen) v době vinobraní (září-říjen) se představí v Essenu a na přelomu roku skončí svoji pouť instalací ve Stockholmu od listopadu 1998 do ledna 1999.

Desítky dalších výstav, seminářů a konferencí probíhající po celém Finsku budou celý rok připomínat Aalta jako všestranou tvorbu umělce, architekta a návrháře, jehož unikátní tvorba výrazně ovlivnila světovou architekturu a design. V Rovaniemi je od července do září výstava návrhů a prací, které Alto zamýšlel, či realizoval v Laponsku.

V první polovině roku proběhly v New Yorku výstavy připomínající Aaltovo dílo ve filozofickém kontextu humanismu a materialismu (Mezi humanismem a materialismem) a způsob jak pracoval se světlem a světlo uchovávající návrhy (Hra světla). Aaltovy vize uspořádání měst představuje výstava probíhající do záři v Muzeu finské architektury (Urban Visions). Na Pyrenejském poloostrově je instalována výstava „Alvar Aalto a červené cihly – prostor, tvar a strukturä, do června v Madridu a v září v Lisabonu.

V souvislosti s těmito retrospektivními akcemi probíhá i řada asktualních projektů jako je např. rekonstrukce přednáškového křídla knihovny ve Vitebsku (Viipuri - dnes v ruském Vyborgu). Na tomto mezinárodním projektu se finančně podílí finská a ruská vláda. Ve Finsku jsou to projekty: restaurace radnice v Säynätsalo, ochrana díla Alvara Aalta, jeho dokumentace a zachování pro další století, zařazení sanatoria Paimio do světového seznamu kulturního dědictví UNESCO (UNESCO World Heritage List), speciální zájezdy „Po stopách Alvara Aalta“, organizované městy Alajärvi, Kuortane, Seinäjoki a Jyväskylä. Cílem zájezdů je navštívit místa, kde slavný architekt působil a zanechal stopy, město Jyväskylä vyhlásilo architektonickou soutěž na nové městské hudební a umělecké centrum.

Při příležitosti Aaltova století je vydáno mnoho knih a publikací, stěžejné díla jsou zaznamenána na CD nosiče. Součástí série finských příležitostných mincí bude i mince připomínající sté výročí narození Alvara Aalta podle návrhu Henrika Gummeruse. Ve speciálních obchodech Alko shops je k dostání specielně stáčené červené a bílé víno Tuscan se značkou Alvar Aalto .

Pavel Dobrovský, září 1998

Alvar Aalto

Aby bylo možno dosáhnout praktických cílů a hodnotných estetických forem v architektuře, nelze vždycky vycházet z racionálních a technických stanovisek, možná že vůbec ne. Lidská obraznost musí mít pro svůj rozvoj volný prostor… (Alvar Aalto)

V letošním únoru uplynulo sto let od narození finského architekta, designéra a umělce světoobčana Alvara Aalta. Aaltova osobnost, byť nepatřila k hlavním protagonistům moderního hnutí a nevyjadřovala se revolučními gesty, byla jedinečná a vyryla i přesto hlubokou brázdu ve vývoji moderní architektury.

V architektuře a urbanismu byla pro Aalta základní hodnotou příroda a její součást člověk – prostý jedinec se všemi city i potřebami. Také křivky Aaltova nadčasového nábytku (mnohdy tvarovaného ze dřeva s využitím nových postupů) i užitkových předmětů připomínají zvlněné linie zálivů a jezer finské krajiny.

Architektura není vědecká disciplína, spíš úžasný plynulý děj sjednocující mnohoznačné stránky člověka. Proto má stejné kořeny jako volná umění, která jsou založena na vědění a zkoumání netušených souvislostí, jež máme uloženy v podvědomí… (Alvar Aalto, 1974)

Staré nemůže být znovuzrozeno, ale ani ztraceno. Co jednou je, se vždy zase objeví v jiné formě… (Avar Aalto, 1921)

Práce Alvara Aalta víc než o vývoji designu a architektury vypráví o pochopení života, který svými návrhy neomezoval, ale poskytoval mu prostor pro rozmanitost. Jeho smýšlení bylo přirozené – „ekologické“ daleko dřív, než se toto slovo začalo užívat, zneužívat a odcizovat.

Aaltovo dílo tvoří samostatnou výraznou kapitolu moderního hnutí a to jak svou kontinuitou a integritou, tak schopností vstřebávat tvořivé impulsy modernosti i národní tradice krajinného prostředí Finska a v neposlední řadě schopností reagovat na rozmanitá témata a podstupovat nepřetržité proměny.

Způsob, jímž adaptoval koncem dvacátých let slovník moderní architektury, jak eliminoval jeho ortodoxní geometrii a jak z něj učinil nástroj organického pojetí architektonické tvorby, staví Aalta do výjimečné situace.

Nebyl nikdy prorokem jako Le Corbusier, ani to nepotřeboval; architektura pro něj znamenala spíš službu člověku než potřebu měnit svět a manipulovat jej prostřednictvím utopických vizí. Ale kdykoli se moderní tvorba nalézala v krizi, zejména v padesátých letech, ohlíželi se evropští architekti po Aaltových vzorech, jasných, čistých, a hlavně civilních. Civilnost a organická podstata, souhra geometrických a plastických tvarů, dokonalost a krása detailů svědčí o tom, že Aalto chápal stavbu jako integrální celek se všemi i nejdrobnějšími elementy, je dodnes působivá.

Pokud jde o proměny v Aaltově tvorbě, lze je zvlášť zřetelně vidět ve srovnání jeho předválečné i poválečné tvorby. Před válkou v ní převládal duch zjemnělé puristické estetiky (knihovna ve Vipuri, tuberkulózní sanatorium v Paimio, vila Gulischen aj.), vyznačující se úhlovými rotacemi křídel (Paimio), organickými novotvary a přírodními materiály (vila Gulischen).

Po válce se hovořívá o otevřeném brutalismu a expresionismu (koleje MIT v Cambridgi, USA, 1948), který později vrcholí v jedné z jeho nejkrásnějších staveb, v kostele ve Vuoksenniska v Imatře (1957-9), stavbě představující nejzazší únik k baroknímu expresionismu. Přitom i zde je patrné moderní formální východisko.

Idea civilismu vrcholí v tradičním komplexu nového, po válce budovaného sídla na ostrůvku Säynätsalo (1950-52). Aalto navrhl celé tovární sídliště, soubor radnice zde měl být jakousi civilní akropolí obce. Tvoří ji atrium s administrativními křídly, s knihovním křídlem a vyvýšenou městskou síní. Vše je postaveno z režných cihel. Maximální prostota se zde však setkává s neobyčejně náročnou řečí, apotézou uměleckého řemesla, je to hraniční situace, odkazující spíš k minulosti. Další četné stavby ve Finsku i v zemích Evropy (kulturní centrum ve Wolfsburgu, 1962, věžový obytný dům v Brémách, obytný dům v Berlíně, 1955, kostel v Riola di Vergato v Itálii 1966-78 aj.), v Otaniemi (univerzitní aula), v Helsinkách (kulturní centrum, 1955-58, penzijní ústav, 1952-56), až po kongresové centrum Finlandia (1967-71), tvoří už jednotný sloh, který sice nezapře autora, ale blíží se jistému akademismu. Je to patrně dáno jistou internacionalizací Aaltovy tvorby.

Zdroje:
    Architekt 4/1998, str. 51-52 (autor P. Halík)
Domov 7/1998, str. 46-47 (autorka P. Klazarová)

Hana Mikulejská, 6. září 1998

v Severských listech publikováno

Související články

Domy Alvara Aalta – nadčasovost výrazu – 20. 1. 2002
Alvar Aalto (1898 – 1976) – 10. 1. 2002
Akademie Alvara Aalta byla založena v Helsinkách – 26. 3. 1999
Alvar Aalto 1898-1976 – 6. 9. 1998

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,38   hodnoceno: 53 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.499.782 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.617 sec. • www.severskelisty.cz • 34.225.194.144
file v.20190115.000252 • web last uploaded 20190901.041847
2017:262 • 2018:170 • 2019:167