Odstupující ministr podepsal smlouvu na transportéry

Ministr obrany Karel Kühnl při návštěvě
českých vojáků v Kosovu.
foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Rakouský transportér Steyr Pandur II
foto danskpanser.dk

Ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) v pátek 9. června 2006 se zástupci rakouské zbrojovky Steyr podepsal smlouvu o nákupu dvou set obrněných transportérů. Za nejdražší zakázku v historii české armády stát utratí 23,6 miliardy korun.

Stalo se tak krátce po volbách, ve kterých současná vláda ztratila mandát, Kühnl ve funkci ministra brzy skončí, Unie svobody zcela propadla ve volbách. Za podpis smlouvy ho kritizuje ODS, dokument ale bude respektovat. Uzavření smlouvy naopak podpořil premiér Jiří Paroubek, jehož vláda v lednu pořízení nových transportérů schválila.

Kühnl původně plánoval smlouvu podepsat již v dubnu, neúspěšní kandidáti v tendru – finská Patria a italský Iveco Fiat – ale podali řadu stížností k soudům a antimonopolnímu úřadu. Tvrdí, že výběrové řízení nebylo průhledné. Podle analýzy, kterou si ministerstvo nechalo vypracovat u společnosti PriceWaterhouseCoopers, ale armádě v podpisu smlouvy se Steyrem žádné právní překážky nebrání. První vozy by armáda měla dostat koncem příštího roku. Nahradí staré OT-64, které jsou již většinou nepojízdné.

ČRo (Radio Praha), 9. června 2006

O etice v politice

Končící ministr obrany v pátek podepsal nejdražší kontrakt v historii české armády. Stalo se tak den poté, co prezident vetoval několik zákonů a de facto je zrušil, protože je po volbách, Poslanecká sněmovna se v dosavadním složení už nesejde a nová o těchto zákonech hlasovat nemůže. Podívejme se na obě témata ze stejného zorného úhlu.

Ministr obrany Karel Kühnl v pátek se zástupci rakouské zbrojovky Steyr podepsal smlouvu o nákupu dvou set obrněných transportérů. Nejdražší zakázku v historii české armády v hodnotě 23,6 miliardy korun Kühnl stvrdil nejen jako člen odcházející vlády, ale také jako osoba již bez politického mandátu. Unie svobody, která ho delegovala do vlády, v těchto volbách zcela propadla.

Je postup ministra Kühnla v pořádku? Na to jsme se už před několika dny ptali politologa Jana Bureše z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Všechno je vlastně v souladu se zákonem, ale myslím si, že to určitě neodpovídá nějaké vysoké politické kultuře, která by přece jen velela, aby vláda, která je vlastně ve stavu odchodu a už nemá příliš významnou legitimitu, tak aby prováděla taková zásadní rozhodnutí. Je sice pravda, že například to výběrové řízení na obrněné transportéry bylo řádně ukončeno a ta firma byla schválena, nicméně i z hlediska opozice byly velké výhrady jak vůči té proceduře výběru tak i vůči ceně té zakázky.

O den dříve, než ministr Kühnl podepsal spornou zakázku, se ale do velmi specifické situace dostal prezident republiky, když vetoval několik zákonů, schválených před volbami Poslaneckou sněmovnou. Ta by se za normálních okolností mohla sejít a prezidentské veto přehlasovat. V dosavadním složení se ale sněmovna už nesejde a nová o těchto zákonech hlasovat nemůže.

Jak tedy ve světle svých dřívějších slov hodnotí Jan Bureš postup hlavy státu?
Prezident republiky samozřejmě má právo takto zákony vetovat. Já se osobně domnívám, že tady využil situaci, kdy ty zákony, o kterých byla řeč, byly zákony, se kterými většinou nesouhlasily pravicové politické strany, respektive především ODS. A že Václav Klaus takto usnadnil postup občanským demokratům, kteří byli proti těm zákonům a nechtěli, aby začaly platit. Čili řekl bych, že využil svého práva, ovšem využil ho k tomu, aby do jisté míry zkomplikoval situaci politické levici. Nicméně právo na to má a diskutovat o tom, jestli je nebo není úplně v souladu s principy, jaké by se měly podle ústavy dodržovat, myslím, že tak úplně nelze. Je to ale do jisté míry precedent, vlastně se to v české politice ještě nikdy nestalo, což je myslím taky docela zajímavé.

Je to etické?
Já myslím, že to příliš etické není, ta politická odpovědnost leží především na Poslanecké sněmovně, která zákony projednává, nikoliv na prezidentovi republiky. Takže z tohoto pohledu to asi etické příliš není. Nicméně nerad bych se pouštěl do toho, co je a co není etické v politice.

Pro spravedlnost jen dodejme, že stejnými měřítky bychom mohli a měli zkoumat také fakt, že končící sněmovna přijala tolik zásadních zákonů v posledních předvolebních týdnech.

Jan Bureš (1975) působí jako interní doktorand na Ústavu politologie Filosofické fakulty UK, specializuje se na otázky přechodu české a československé společnosti k demokracii po roce 1989.

Peter Gabaľ, ČRo (Radio Praha), 9. června 2006

Transportéry za miliardy? Armáda na ně stále čeká

Obrněné rakouské transportéry
Pandur od rakouské firmy Steyr.
foto Igor Šefr

Historicky nejdražší armádní zakázka se potýká s vážným problémem. Armáda zatím neobdržela ke zkouškám první dva prototypy obrněných transportérů Pandur od rakouské zbrojovky Steyr. Už před měsícem přitom mluvčí ministerstva obrany tvrdil, že prototypy dorazí v nejbližších dnech.

Zatímco dosud se o možných problémech s dodávkami spekulovalo jen mezi odborníky, nyní už zpoždění oficiálně přiznává i ministerstvo obrany. „Transportéry ještě nebyly přistaveny ke kontrolním zkouškám. … Fakt je ten, že tady je zpoždění,“ řekl včera LN náměstek pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva. Podle něho by zhruba dvouměsíční zpoždění mohlo znamenat „rizikový faktor z hlediska plnění termínů“.

Vozidla totiž ještě čekají přísné testy: nejprve kontrolní a pak „ostré“ vojskové zkoušky. Ty mají ukázat, zda je transportér schopen obstát při plnění bojových úkolů. Teprve pak může začít sériová výroba. Už v listopadu má přitom být prvních sedmnáct vozidel předáno do výzbroje české armády. „Zkracovat termíny zkoušek nehodláme,“ vzkázal výrobci náměstek Kopřiva.

Mediální zástupce zbrojovky Steyr Jan Piskáček žádný problém nevidí. „Auta jsou hotová. Probíhaly testy, jejichž cílem byla synchronizace českých součástek. Vozidla budou přistavena na vojskové zkoušky, jakmile budou hotové podnikové testy,“ uvedl Piskáček.

Lidové noviny, kráceno, 2. srpna 2007