Grónsko se chystá na vyhlášení své samosprávy

Grónsko se připravuje vyhlášení své samosprávy, a tím i na rozšíření své nezávislosti na Dánsku. Třebaže slavnostní okamžik, k němuž dojde v neděli, neznamená ještě úplnou samostatnost, v životě Gróňanů jde o historický krok. Po čtyřech letech diskusí bude tato země o další krok ke své samosprávě.

Gróňané zůstanou dánskými občany a jejich ostrov bude na Dánsku i nadále závislý v obranné a zahraniční politice. Vůbec poprvé však získávají statut národa. Samospráva krom toho znamená i kontrolu všech domácích záležitostí a také všech přírodních zdrojů, z nichž nejvýznamnějšími se již v dohledné době mohou stát ropa a zemní plyn.

Pod přímou správu Gróňanů se dostane i policie a justice. Co je však pro Gróňany nejdůležitější je fakt, že od nynějška budou považováni za samostatný národ pod mezinárodním právem. Grónština (Kalaallisut) se stane oficiální jazykem pro 56,000 obyvatel, mnoho z nich jsou nativní Inuité (Eskymáci).

Zachování určitých vazeb na Dánské království je z grónské strany pragmatickým krokem, neboť největší ostrov na světě, který byl po více než 200 let dánskou kolonií, zatím není dostatečně ekonomicky silný k tomu, aby mohl vyhlásit plnou nezávislost. V případě, že se naleziště ropy a plynu prokáží jako dostatečně efektivní, však bude vyhlášení Grónské republiky více méně logickým krokem.

Podle odhadů mohou ložiska ropy na severu Grónska obsahovat bohatství tak ohromné, že by lákalo zdaleka nejen Gróňany. Dostat se k němu však vyžaduje obrovské investice, které si pětapadesát tisíc Gróňanů z vlastních zdrojů zdaleka nemůže dovolit. Optimistické odhady počítají s tím, že v případě, že blízká budoucnost obrovská naleziště ropy potvrdí, začne těžba této suroviny nejdříve za deset až dvanáct let.

Nejméně do té doby proto Grónsko zůstane autonomní oblastí Dánska se suverenitou ve všech oblastech kromě obranné a zahraniční politiky. Jestliže se těžba ropy v budoucnu nevyplatí, i vidina úplné grónské nezávislosti se zřejmě oddálí. Až 60 procent grónského rozpočtu (zhruba 3 miliardy dánských korun) totiž zabezpečuje dánský finanční příspěvek a Grónsko zatím za tyto prostředky nemá dostatečnou vlastní náhradu. Do ropného průzkumu je schopno zatím dát jen asi 75 milionů dánských korun, což je například mnohem méně, než bude muset investovat do samostatného soudnictví. Ale ropný průzkum bude stát mnohem více.

Jednou z možností, jak získat další peníze, je využít další přírodní zdroje. Například americká společnost Alcoa má zájem zde vybudovat velkou hliníkárnu. Podobnou cestou jde například Island – jak Island, tak Grónsko má velký potenciál k výrobě levné elektřiny díky prudkým a vodnatým řekám, na nichž se dají budovat elektrárny. Je ale problém dopravit tuto elektřinu mimo ostrovní oblast. Na Islandu se velké elektrárny již staví, Gróňané zatím vyčkávají. Ukazuje se totiž, že hliníkárna by zdvojnásobila emise kysličníku uhličitého, které Grónsko produkuje. Nákup emisních povolenek by stál až 313 milionů dánských korun ročně.

zdroje: ČRo1, The Copenhagen Post a další zdroje, 20. června 2009