Norsko, Island, Lichtenštejnsko a smlouva o EHP

Norsko, Island a Lichtenštejnsko nejsou v Evropské unii. Nejsou, protože to nepovažují za nutné. Nicméně za nutné považují mít uzavřenu smlouvu o Evropském hospodářském prostoru (EHP). Protože se naše republika má stát členem Evropské unie, vstoupí i do EHP. S tím ovšem musí bezvýhradně souhlasit všechny státu, které tuto smlouvu podepsaly.

Hlavním „rebelem“ bylo dlouho hlavně Lichtenštejnsko. Tento malinký stát odmítal souhlasit s naším a slovenským vstupem do EHP. Lichtenštejnsko podpis odmítalo kvůli historickým majetkovým sporům s Českém a Slovenskem. Mezi Prahou, Bratislavou a Vaduzem jsou neshody kvůli zabavení majetku vládnoucího rodu Lichtenštejnů po druhé světové válce v souvislosti s prezidentskými dekrety. Hodnotu majetku odhaduje Lichtenštejnsko na sto milionů eur, tedy zhruba 3,2 miliardy korun. Praha odmítá jakékoli debaty o vyrovnání. Lichtenštejnsko považuje vztahy k ČR, jež je počtem obyvatel třistakrát větší, již dávno za napjaté. Je to právě kvůli tomu, že Praha není ochotna jednat o majetkových nárocích knížecího rodu. „Požadavek Lichtenštejnska na bezvýhradné uznání jeho suverenity ze strany Česka a Slovenska zůstává nadále v platnosti,“ uvádí se ve sdělení Vaduzu. Knížectví se postavilo proti rozšíření EHP, protože ČR a Slovensko se nepřipojily k prohlášení, že respektují Lichtenštejnsko jako „dlouho existující a uznávaný stát, který byl v době první i druhé světové války neutrální“.

Ze solidarity s Lichtenštejnskem nechtěly smlouvu o EHP podepsat ani Norsko a Island, tedy další dvě země, které nejsou v EU. Ministr zahraničí Cyril Svoboda začátkem listopadu 2003 zvýšil diplomatický tlak na tyto tři státy, požadoval aby ze svých požadavků ustoupily. Norsko a Island se zavázaly k brzkému podpisu dohody. Ministr Svoboda oznámil, že Praha je připravena navázat s Vaduzem diplomatické styky, ovšem bez jakýchkoli podmínek.

Lichtenštejnský ministr zahraničí Ernst Walch 5. listopadu oznámil, že smlouvu o rozšíření EHP o deset nových členů Evropské unie podepíše, protože nechce ohrozit Evropský hospodářský prostor. Svou roli podle něj sehrály i solidarita a zprostředkovatelská aktivita Islandu a Norska. „Nechceme EHP ohrozit, protože je to dobrá smlouva,“ řekl Walch s tím, že Lichtenštejnsko bude nadále trvat na tom, aby Česká republika a Slovensko „bezvýhradně uznaly suverenitu“ knížectví.

Lichtenštejnsko, Norsko a Island podepsaly smlouvu o Evropském hospodářském prostoru (EHP) ve Vaduzu 11. listopadu 2003.

ms, podle Radia Praha, 11. 11. 2003