Srážka vlaků u norské Åsty

Celkový pohled na neštěstí
foto – www.dagbladet.no

Letecký pohled na neštěstí
Foto: norská TV2 – www.aftenposten.no

Bez těžké techniky se trať uvolnit nedá
Foto SCANPIX – www.aftenposten.no

Vykolejené vlaky v těžko přístupném hustě
zasněženém terénu ztěžují práci
Foto: www.aftenposten.no

Týmy záchranářů připravují jeřáb pro
vyzvednutí lokomotivy z trosky dvou vlaků
Foto Olaf Olsen – www.aftenposten.no

4. ledna 2000 došlo na norských železnicích k železničnímu neštěstí – největší tragédii svého druhu v poválečné historii Norska. Na trati východně od Lillehammeru se čelně srazily dva vlaky.

Srážka

K neštěstí došlo v úterý v půl druhé odpoledne blízko města Elverum zhruba 150 kilometrů severně od metropole Osla. Podle sdělení norské státní železniční společnosti NSB se srazil rychlík jedoucí z Trondheimu na jih do Osla s místním vlakem mířícím z Hamaru na sever do Reny. Oběma vlaky cestovalo podle železniční společnosti kolem 96 pasažérů.

Oba vlaky jely v okamžiku srážky vysokou rychlostí. Jedna z lokomotiv se nárazem převrátila a několik vagónů, v nichž byli uvězněni cestující, začalo hořet. Na místo neštěstí ihned vyrazily čtyři vrtulníky a osm vozů záchranné služby, které začaly dopravovat zraněné do nemocnic v Hamaru a nedalekém Elverumu. Z blízké dálnice byla zcela vyloučena doprava a silnice byla uzavřena pro potřeby záchranné služby. Záchranných prací se posléze účastnilo asi 50 hasičů a 150 záchranářů.

Jeden z cestujících Robert Ulriksen řekl norskému rozhlasu NRK: "Náraz přišel jako blesk z čistého nebe. Byl jsem vržen na sedadla přede mnou a když se mi podařilo se znovu postavit na nohy, viděl jsem, že je to vážné. Vlak se převrátil a ležel na boku."

Jak řekl šéf zvláštního útvaru kriminální policie z Osla Æne Björkon, identifikace obětí si vyžádaly až několik dní. Některá těla byla v důsledku požáru, který po srážce vypukl, zuhelnatělá. Těla obětí, která nemohla být identifikována na místě, byla převezena do Osla. Tam se provádí identifikace zuhelnatělých ostatků pomocí zubů a testu DNA.

Práce s identifikací obětí byly ztíženy skutečností, že přesný počet cestujících v obou soupravách nikdo přesně nezná. Údaj zveřejněný norskými drahami NSB (96 pasažérů, čtyři zaměstnanci) je založen na množství prodaných místenek a skutečná čísla jej tak mohou ještě přesáhnout. Průvodčí z rychlíku, v němž jelo o poznání více osob než v protijedoucí "lokálce", byl navíc mezi pohřešovanými, stejně jako oba strojvůdci.

Podle posledních informací norské policie zahynulo 19 obětí, neštěstí přežilo 68 lidí. Není však vyloučeno, že některé oběti již nikdo nenajde a neidentifikuje.

Smutek nad neštěstím již vyjádřili jak norský královský pár král Harald a královna Sonja, tak i premiér Kjell Magne Bondevik.

Bezpečnostní systém

Podle údajů NSB je dotyčný železniční úsek jedním z mála v této severské zemi, na němž chybí zabezpečovací zařízení ATC (Automatic Train Controll). Systém ATC tvoří tři systémy které dokáží vlaky v případě nebezpečí automaticky zastavit. Podle plánů měl být systém ATC, jenž stojí v přepočtu asi 50 až 70 milionů Kč, instalován na této trati až v příštím roce, protože přednost dosud dostávaly frekventovanější úseky.

Poslední šetření však ukázala, že chyba nebyla způsobena chybějícím bezpečnostním systémem, ale prostě strojvůdce místního vlaku jel na červenou.

Katastrofě by však automatizovaný systém mohl zabránit. Dva zaměstnanci norských drah řekli pro televizní stanici TV2, že viděli, co se děje, ale nemohli nic dělat. Z kontrolní věže v Hamaru bylo vidět, jak se proti sobě oba vlaky přibližují. Mluvčí norské železnice k tomu dodal: "V případě nutnosti používáme radiotelefon," a přiznal, že to zabere trochu času. "Navíc nebyly telefonní seznamy aktualizovány," dodal.

Bojkot

Norští strojvůdci 6. ledna 2000 oznámili, že dokud se na postižené trati nezlepší signalizační a technický systém, budou tuto trať bojkotovat. Stein Erik Olsen, který zastupuje 1100 norských strojvůdců, řekl agentuře Reuters, že buď musí být zlepšena bezpečnostní opatření, nebo musí být ve všech malých stanicích podél trati umístěn dostatečný personál. Trať je nyní mimo provoz a zdokonalení signalizačního a technického systému může podle agentury Reuters trvat několik měsíců.

Vzpomínková bohoslužba

V pátek odpoledne se v kostele v Åmotu konala vzpomínková bohoslužba za oběti železničního neštěstí sloužená pastorem Einarem Veggerem. Bohoslužby se zúčastnil i král Harald s královnou Sonjou, norský premiér Kjell Magne Bondevik i ministr dopravy Dag Jostein Fjærvoll.

Členové záchranných týmů projevili soucit zapálením svíček za mrtvé a pozůstalé. Premiér Bondevik poděkoval záchranářům za jejich obrovskou snahu a úsilí. Král, královna a premiér se po bohoslužbě setkali s pozůstalými. Poděkovali také zástupcům od záchranářských týmů policie, Červeného kříže i ozbrojených sil. Královna byla očividně dojatá.

Zdroje: podle reuters, čtk, aftenposten, norwaypost

ms, 15. ledna 2000