Švédské stopy v Rajhradě

  dr. Béda Dudík (1815–1890)
foto: encyklopedie.brna.cz

V Rajhradě u Brna byl v roce 2005 v rekonstruovaných prostorách benediktinského kláštera otevřen Památník moravského písemnictví. V minulosti zde na Švédy moc rádi nevzpomínali.

Za opata Augustina Seiferta v roce 1645 měl generál Torstensson hlavní stan v nedalekých Modřicích. Po sedmnáct neděl musel klášter hostit nezvané návštěvníky a, jak se píše v kronikách, Švédové způsobili škodu za 32 500 zlatých.

Na hřbitově za kněžištěm farního kostela sv. Kříže má své oddělení klášter, je zde pochován dr. Béda Dudík (1815–1890) – moravský zemský historiograf a čestný opat třebíčský. Moravští vlastenci jej vyslali do Švédska, kde pobyl čtyři měsíce, navštívil Královskou knihovnu ve Stockholmu, zámky Drottningholm, Gripsholm, Skokloster, další města Uppsala, Vesterås, Strägnäs, Linköping a Lund. Pátral po literárních a uměleckých památkách přivezených sem za třicetileté války.

Výsledky bádání sepsal v knize Forschungen in Schweden zu Mährens Geschichte – práce vyšla v Brně v roce 1852. Na základě obsáhlé korespondence asi 150 dopisů mezi B. Dudíkem a šéfem Královské knihovny ve Stockholmu G. E. Klemmingem se vrátila zpět například Lobkowizova a Bočkova bible a některé další rukopisy. Osobní zásluhou B. Dudíka daroval král Oskar II. Moravskému zemskému archivu jedenadvacet českých rukopisů výměnou za několik rakouských okázalých tisků. Stalo se tak 7. června 1878. V nově zpřístupněné historické knihovně rajhradského kláštera je mezi 65 000 svazky i několik dalších Dudíkových prací.

V klášterním kostele sv. Petra a sv. Pavla je pochován Jiří Jakub Ogilvy. Pocházel ze staré skotské šlechty, v roce 1653 obdržel inkolát na Moravě. Během obléhání Brna Švédy byl v roce 1645 velitelem posádky na Špilberku. Po skončení neúspěšného švédského obléhání byl povýšen na plukovníka a do stavu panského. Funkci velitele zastával až do své smrti v roce 1661.

Arnošta Vieweghová, 14. března 2006