Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Sven Nykvist (1922–2006), malíř světla


Sven Nykvist (3.12.1922) s Oscarem
za Fanny a Alexandra v roce 1984
(foto AP)

Bergmanův dvorní kameraman povýšil filmařinu na výtvarné umění

Pracoval s Woodym Allenem, Andrejem Tarkovským, Volkerem Schlöndorfem, Luisem Mallem, Romanem Polanským či Bobem Fossem. Jméno Sven Nykvist je ale nejtěsněji svázáno s tvorbou Ingmara Bergmana.

U nás ve Švédsku je světla málo, proto ho tak ctím,“ prohlásil kameraman Sven Nykvist. Říkali mu „malíř světla“: výtvarným viděním navázal na tvorbu Rembrandta van Rijna nebo Augusta Renoira.

Nykvistovu životní cestu předurčili jeho rodiče. Oba působili jako misionáři v Africe. Práci pro potřebné však dávali přednost i před vlastní rodinou. Nykvist (3. 12. 1922) dlouho viděl jen to, že ho otec připravil o dětství: „Až později jsem byl ochoten připustit, že právě on pro mě objevil kouzlo fotografie a později i filmu.“ Jeho otec totiž používal fotoaparát už od roku 1908 pro dokumentaci své misijní činnosti. První fotoaparát Sven dostal, když mu bylo dvanáct. Kameru měl už o tři roky později.

Jako šestnáctiletý začal Sven studovat fotografickou školu. V devatenácti se mu podařilo získat místo druhého kameramana. Nové práci dal přednost před složením maturitní zkoušky. O tři roky později už se vypracoval na hlavního kameramana.

Jakkoli se snažil vymanit z rodinného vlivu, táhlo ho to s kamerou do Afriky – doufal, že tak lépe porozumí svým rodičům. Podařilo se mu jako jedinému na světě natočit při práci v misii proslulého Alberta Schweitzera, který tehdy odmítal kontakt s veřejností. Nykvistovu snahu ale provázely nesnáze. Nejdříve se zřítilo letadlo s natočeným materiálem, podruhé se zas rozbila kamera. Nakonec si natáčení vyžádal už sám Schweitzer. Vznikl dokument Úcta k životu.


Záběr Nykvistovy kamery z Bergmanova filmu
Šepoty a výkřiky
(1972) s Liv Ullmannovou
v hlavní roli (foto Kirké)

Nejlepší autorská dvojice všech dob

V roce 1953 se Nykvist poprvé setkal s režisérem Ingmarem Bergmanem při práci na filmu Večer kejklířů. Po prvním natáčecím dni autoritářský režisér nechal vyklidit projekci s křikem, že si musí promluvit s Nykvistem. „Chci s tebou dělat, Svene,“ řekl tehdy Bergman. Od roku 1960 už netočil s nikým jiným. O jejich spolupráci režisér s nadsázkou říkával: „Tři týdny jsme zkoušeli a pak to Sven prostě natočil.“

Třiadvacet děl, která spolu vytvořili, patří ke klenotům světového filmu a kameramani se z nich dodnes učí. Nykvist sám považuje za stěžejní filmy Jako v zrcadle, Hosté večeře Páně, Mlčení, Persona a Šepoty a výkřiky.

Za snímky Šepoty a výkřiky (1972) a Fanny a Alexander (1982) získal Nykvist Oscara. Na festivalu v Toruni obdrželi Bergman s Nykvistem cenu pro nejlepší autorskou dvojici všech dob. Nykvistovu velikost vystihuje Bergmanova věta: „Jestli se mi, až skončím s filmem, bude po něčem stýskat, tak po spolupráci se Svenem.“

Pokorný perfekcionista

Úspěšný kameraman začal brzy dostávat nabídky od dalších velkých evropských filmařů – s Tarkovským natočil Oběť, se Schlöndorfem Swanovu lásku, s Polanským Nájemníka… Brzy se mu ozval i Hollywood. Po spolupráci s Nykvistem prahl zejména velký Bergmanův obdivovatel Woody Allen. Vznikly filmy Jiná žena, Zločiny a poklesky a Celebrity. Z desítek snímků, které natočil v USA, stojí za zmínku hlavně jeho práce na životopisném filmu Chaplin, kde dokázal zachytit vývoj kinematografie v několika desetiletích. V sedmdesáti letech zkusil režírovat: podle vlastního scénáře natočil snímek Vůl. Byla z toho oscarová nominace pro nejlepší neanglicky mluvený film.

Sven Nykvist natočil již přes 120 filmů. Dobrý kameraman musí být podle něj hlavně pružný, citlivý a diplomatický. Sám o sobě říká: „Jsem pokorný perfekcionista. Pokoře jsem se naučil od Schweitzera, perfekcionismu od Bergmana.“ Při práci se obešel bez technických vymožeností. Jednomu z největších kameramanů všech dob stačila jen kamera, herci a – světlo.

Darina Skřivánková, LN, 28. dubna 2003

v Severských listech publikováno

Související články – Sven Nykvist

Sven Nykvist (1922-2006), malíř světla – 28. 4. 2003
Kameraman Sven Nykvist vzpomíná nejen na Bergmana – 4. 1. 2000
Ernst Ingmar Bergman, světově proslulý Švéd – 14. 7. 1998

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.499.245 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.566 sec. • www.severskelisty.cz • 35.170.81.210
file v.20190115.000438 • web last uploaded 20190901.041847
2017:259 • 2018:168 • 2019:124