Stavangerští symfonikové budou slavit na festivalu Pražský podzim (1999)

foto: Knut Bry/Tinagent, Metro

Na sklonku léta a jako předzvěst zimní koncertní sezony se již po deváté koná mezinárodní hudební festival Pražský podzim. Pod záštitou ministra kultury festival nabídne ve dnech od 10. do 26. září sedmnáct koncertů. Jeden z nich bude věnován tvorbě severských hudebních geniů Griega a Sibelia. V duchu záměrů organizátorů festivalu – uvádět na pražské hudební scéně mimořádné světově proslulé umělce – přednese jejich skladby světově proslulý Stavangerský symfonický orchestr a jeho sólisté.

Mezinárodní hudební festival Pražský podzim vznikl v roce 1991 jako první soukromý festival v oblasti vážné hudby u nás, jako výraz víry v sílu umění. Tuto významnou kulturní událost podpořilo od počátku i několik osvícených českým podnikatelů, kteří pochopili, že umění potřebuje jejich pomoc. Pražský podzim si tehdy zvolil tři hlavní cíle své činnosti – přivážet do našich koncertních síní vynikající světové interprety, spojovat jejich umění s dovednostmi domácích sólistů i orchestrů a do jejich nástrojů vkládat nejslavnější díla světové, především romantické hudby. Tato svá předsevzetí plní i dnes po osmi letech existence.

Dramaturgie festivalu se ustálila na několika hlavních myšlenkách. Nejsou jimi ani životní výročí skladatelů nebo interpretů a zpravidla ani tématicky koncipované koncerty. Pražský podzim se zahajuje vždy velkým vokálně symfonickým dílem, jehož nastudování bývá v sezoně symfonických orchestrů všestranně obtížné. Letos bude festival zahájen Brahmsovým Německým rekviem s vynikajícími sólisty – sopranistkou Marinou Vyskvorkinou, barytonistou Earlem Patriarkou a vycházející hvězdou dirigentského nebe Græmem Jenkinsem.

Jeden večer festivalu patří vždy Beethovenově odkazu, další si vybírá z nepřeberného bohatství Mozartovy hudby a závěrečný koncert uvádí pravidelně snad nejkrásnější koncert, kdy napsaný pro jakýkoliv nástroj – Dvořákův cellový koncert h-moll. V roce 1995 pak začala nová tradice, provedení oratoria na závěr festivalu.

K nejlepším evropským orchestrům patří Stavangerský symfonický orchestr, na Pražském podzimu vystoupí v sobotu 25. září. V té době si zároveň připomeneme 61. výročí založení původně skromného městského hudebního tělesa, které se vypracovalo mezi špičku skandinávského hudebního života. Dnes má toto ambiciózní těleso sedm desítek hráčů a bývá rozšiřováno podle požadavků repertoáru. Stavangerští symfonikové získali věhlas za hranicemi vlasti nejen díky své kvalitě, ale i díky nevšednímu profilu. Vděčí za to nejen talentovaným hudebníkům, ale i vynikajícím umělcům ve svém vedení. Umělecký ředitel Frans Brüggen vtiskl tomuto hudebnímu tělesu nekonvenční a svěží image.

Ole Kristian Ruud

Linda Ovrebo

Stavangerský symfonický orchestr odehraje ročně průměrně 75 koncertů, celkový počet diváků dosáhl v loni téměř 58 tisíc. Zajímavá je i dramaturgie jeho nahrávek a vynikajícími ohlasy v mezinárodních hudebních časopisech. První z celkového počtu šesti CD bylo nominováno na Norskou cenu Grammy již v roce 1996. V průběhu letošního léta symfonikové nahráli dvě suity "Lidové písně z Hardangeru" norského skladatele Geirra Tveitta z jeho zrekonstruovaného díla. Na tomto snímku je Tveitt představen jako skladatelský tradicionalista okouzlený, podobně jako kdysi Grieg folklórem. Tveitt se ale nebál ve svých skladbách užít i impresionistických prvků a nefolklorních zvuků. Prosté a nespoutané plně zvukomalebné aranžmá nahrávky zní v orchestrálním podání moderně.

Hudební sezonu 1999–2000 zahájil Stavangerský symfonický orchestr pod taktovkou Libora Peška. Jeho sezonu však obohatí i dalších slavní hostující hudebníci – Moshe Atzmon, Bruno Weill, houslista a dirigent Shlomo Mintz. Stálými spolupracujícími dirigenty jsou F. Brüggen, A. Dmitrijev a Ole Kristian Ruud který vystoupí i v Praze. V řadách stavangerských symfoniků je i sedm českých hudebníků, kteří tak tvoří největší skupinu mezi "krajánky". Působí zde například první hráč na lesní roh Bohuslav Mališka a violoncellista Petr Čejka.

Historie i současná pověst slibuje, že pražské vystoupení Stavangerských symfoniků bude nevšední zážitek pro hudební veřejnost a přátele Skandinávie zvlášť.

Dirigent Ole Kristian Ruud

Dirigent Ole Kristian Ruud již získal významné postavení ve skandinávské hudbě a započal budovat svou mezinárodní kariéru. Ve Skandinávii Ole Kristian Ruud často diriguje filharmonii z Oslo, Bergenskou Filharmonii, Symfonický orchestr Švédského rozhlasu, Stavangerský symfonický orchestr a Stockholmský komorní orchestr. V únoru 1996 se po čtyřleté pauze vrátil do Norské národní opery a nastudoval zde Bizetovu Carmen. Dirigoval také Anglický komorní orchestr, BBC Skotský symfonický orchestr, Marseillskou operu a Atlantský symfonický orchestr. Na jaře 1997 měl obrovský úspěch při debutu se Symfonickým orchestrem Finského rozhlasu. Ole Kristian Ruud je častým hostem japonských orchestrů. První návštěvu Japonska uskutečnil v roce 1990, kdy dirigoval Symfonický orchestr Yomiuri Nippon. Na turné se Stockholmským komorním orchestrem se mu dostalo velkého ohlasu kritiky za koncert v Tokijské Oji Hall.

Sopranistka Linda Ovrebo

Sopranistka Linda Ovrebo získala své hudební vzdělání na Hudební konzervatoři v Bergenu a Akademii v Oslo. Díky svému velkému talentu ji Norská státní opera na podzim roku 1996 angažovala jako stipendistku a svěřila jí role Frasquity v Carmen, Paminy v Kouzelné flétně a Zerliny v Donnu Giovannim. Linda Ovrebo zpívala s Izraelskou filharmonií, s úspěchem vystoupila na koncertech pořádaných k 150. výročí narození E. H. Griega v Londýně a New Yorku. Před dvěma léty zpívala roli Andělského hlasu ve Verdiho Donu Carlosovi za řízení Myung Wung Chunga. Linda Ovrebo je rovněž častým hostem Filharmonie v Oslo a Stavangerského symfonického orchestru.

Pavel Dobrovský, 10. září 1999