Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Švédský malíř Leif Ericson

Leif Ericson, Zima v zahradě, 1980, olej, 40x65 cm
Leif Ericson, Zima v zahradě, 1980, olej, 40x65 cm
Leif Ericson, Divadlo Troglodyt, 1980, olej, 44x51 cm
Leif Ericson, Divadlo Troglodyt, 1980, olej, 44x51 cm
Švédský velvyslanec Karlsson s tajemnicí a Jaroslavem Jonášem Neničkou, foto M. Stanovský
Švédský velvyslanec Karlsson s tajemnicí
a Jaroslavem Jonášem Neničkou při zahájení výstavy
Výstava Leifa Ericsona, foto M. Stanovský
Výstava Leifa Ericsona, foto M. Stanovský
Leif Ericson v zajetí fotografů, foto M. Stanovský
foto Michael Stanovský
Leif Ericson, autoportrét

Cesta z ordinace zubního lékaře bývá cesta radostná, s vytrpěným příkořím, či s případnou ztrátou zubu se člověk vyrovná už tam a tak si pak spíš všímáme příjemných jevů, které by rozptýlily a mysl přivedly na radostnější myšlenky. A když jsem tak minulé úterý opouštěl svého stomatologa, zamířil jsem za rozptýlením do Tančícího domu na Rašínově nábřeží. Téměř celý listopad tam byla k vidění část zajímavé výstavy švédského výtvarníka Leifa Ericsona. Výstava byla umístěna ve druhém patře moderní a kontroverzní budovy.

Nevím, zda to byl záměr organizátorů nebo jen šťastná shoda okolností, ale prostředí, ve kterém jsou Ericsonova plátna vystavena dává vyniknout a podtrhuje radostný a optimistický náboj umělcova díla. Na betonově šedých zdech nepravidelné a členité výstavní prostory, odpovídající rozevlátosti pomyslné sukně tanečního páru, který architekt nechal zkamenět na pražském nábřeží, svítí pestré výjevy z divadel, cirkusů, dojmy z krajin, ulic a především z různých karnevalových průvodů. Jsou to hravé obrázky plně barev a fantazie, pro které je příznačná směs hýřivých barev. Působí radostně a vyzařuje z nich tvůrcův entuziasmus, a ohromná energie a radost ze života. Vystaveny jsou i trojrozměrné exponáty. Pohyblivé papírové figuríny lidí i zvířat, zavěšeny v prostoru pražské výstavy visí i v umělcově atelieru a podněcují jeho fantazii stejně jako jazzová hudba, kterou poslouchá při své tvorbě.

Stejně tak jako v oblíbených jazzových skladbách jsou prvky vzájemné harmonii staví Ericson své malby a kresby na jemném vyvažování a celkové harmonizaci. Tato pražská výstava je zprávou hravého, moudrého a tolerantního modernisty i ryzího solitéra v jedné osobě, pro kterého je vždy velkého dobrodružství, když mu pod rukama na bělavém plátně roste obraz.

Komornější část Ericsonovy tvorby je k vidění na druhém břehu řeky v Nerudově ulici. Tam v galerii spoluorganizátora Ericsonovy výstavy Jaroslava J. Neničky jsou k vidění rozměrově menší práce.

Pavel Dobrovský, 1. prosince 1998

Vernisáž

V odpoledních hodinách byla v pražském Tančícím domě na Rašínově nábřeží zahájena výstava švédského malíře Leifa Ericsona. Výstavu uspořádalo velvyslanectví Švédského království v Praze spolu spolu s JNJ galerií. Výstavu zahájil švédský velvyslanec J. E. Ingmar Karlsson, majitel JNJ galerie Jaroslav Jonáš Nenička a na závěr promluvil sám Leif Ericson.

Leif Ericson se narodil v roce 1927 v Mölndalu ve Švédsku, jeho tvorba je inspirována světem divadel, varieté harlekýnů a klaunů. Velkou inspirací Leifa Ericsona je hudba, především jazz, často ho poslouchá při své tvorbě.

ms, 6. listopadu 1998

Viděl jsi paštiku?

Těmi slovy mě Endre Nemes přivítal, když jsem vycházel z půvabné staroměstské galerie, vystavující české malířství devatenáctého století v Praze.

Muselo to být v šedesátém šestém. Endre měl toho roku retrospektivní výstavu v Mánesu. Já jsem tehdy Prahu viděl poprvé. Chtěl mi tu ukázat všechno – tu Prahu, kterou miloval a o níž snil a k níž se neustále vracel: žábu ve fasádě nad vstupními dveřmi domu do jednoho z mnoha Kafkových bydlišť a hlavně "paštiku". Ten nepochopitelně úchvatný Navrátilův obraz. Endreho soukromá Praha.

Ano, paštiku jsem viděl, není to žádný velký obraz, ale je v něm všechno. Leif viděl paštiku taky. Jak ostatně jinak!

Byli jsme s Leifem žáky Endre Nemese ve Valandské umělecké škole v Göteborgu na konci čtyřicátých let a ještě pár let na počátku let padesátých. O kulturních státech, pro něž se používá pojem Střední Evropa, jsme u nás tehdy věděli moc málo. Nemluvě o tom, co se událo v našem století v tehdejším Československu, o tom jsme nevěděli přirozeně vůbec nic.

Ale pro hrstku z nás studentů na Valandské škole v Göteborgu, kde Endre vyučoval téměř deset let, nebyla Praha neznámým městem., stejně jako nám nebylo neznámé české malířství. Ale stejně je podivuhodné, jak něco z té Prahy, která byla Endreho duchovním kapitálem a jediným zavazadlem, když byl v roce 1938 donucen k útěku, dokázalo zapustit kořeny. Jako stéblo rdesna, které ulpělo na poutníkové botě a jehož semínko se uchytilo v zemi. Výhonek z toho semínka je právě Leif. To semínko se muselo podivovat nad sebou samým. Vyrostlo do velikosti a obrazilo mnoha pozoruhodnými výhonky. Radostně a plný překvapení maluje s ohromnou vůlí a radostí ze života.

Acke Oldenburg, z katalogu k výstavě

Göteborg – Stockholm – Praha

Jak to přijde, že švédský malíř, který se narodil v Mölndalu jižně od Göteborgu, pociťuje takové puzení a tak nutkavou touhu vystavovat v Praze? Tu otázku si asi položíte, až uvidíte mou výstavu v JNJ galerii. Ve Valandské umělecké škole v Göteborgu, kde jsem studoval v letech 1950 až 1955, byl mým učitelem Endre Nemes. Narodil se v Pécsváradu v jižním Maďarsku a vystudoval Akademii múzických umění v Praze. Do Švédska se dostal jako uprchlík v roce 1939.

Velká výstava Endre Nemese v sále Konsthallen v Göteborgu v roce 1948 na mě udělala veliký dojem V jeho obrazech jsem spatřil svět plný harlekýnů a bláznů po toulkách a nočních procházkách mně tolik neznámou Prahou. Endre Nemes nám studentům hodně vyprávěl o Praze třicátých let. Probudil ve mně touhu cestovat a poznat Evropu. Na studiích jsme podnikli řadu cest za poznáním, ale do Prahy jsem se dostal poprvé až na jaře 1996. Studium na Valandské škole bylo pro mé malování dobou silné a rozhodující inspirace.

Od dob studií je pro mě velikou inspirací i cestování. Se skicářem v ruce a deníkem jsem si zaznamenával dojmy a potom je doma v ateliéru zpracovával. Mám tu obrázky z cest po Belgii, kresby tuší i tužkou, malé kresbičky v barvě s nalepenými ústřižky papíru. Obrázky z karnevalu v městečku Binche ve Valonsku, kde jsem byl několikrát. Karnevalový průvod se svými hýřivými, pestrobarevnými, fantaskními pochody v rytmu víření bubnů úzkými uličkami tohoto starobylého města mě inspiroval k mnoha malbám a grafickým listům.

V Belgii, stejně jako v České republice, existuje bohatá tradice loutkového divadla. V Bruselu jsem viděl řadu kouzelných představení v divadle Toone na Rue des Buchers. Zdrojem inspirace je pro mě ateliér-dílna, kde shromažďuji a zpracovávám všechny dojmy. Pro mou tvorbu měl také velký význam jazz, který často při malování poslouchám,. V mých obrazech se objevují scény z divadla, filmu a z cirkusových představení.

Na stropě v ateliéru mi visí panáčci a lepenkové figurky a pohybují se v průvanu od okna. Tyhle modely se na mých obrazech také často vyskytují. Je to jako bych se pouštěl do velkého dobrodružství, když mi pod rukama na bělavém plátně roste obraz, uhlem načrtnu motiv a vytvářím scény pro barvy a rytmus. Pokaždé je to stejně vzrušující zážitek.

Leif Ericson, z katalogu k výstavě

Paní, přišlo nám psaní…

Fri, 27 Nov 1998 11:45:00 +0100
Stefan Dartman:
Tack för fina sidor om Leif. Hälsningar Leif och Katinka. Tack saa mycket.
Díky za pěkné stránky o Leifovi. Zdraví Leif a Katinka. Velmi děkuji.

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.499.073 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.462 sec. • www.severskelisty.cz • 35.170.81.210
file v.20190115.000411 • web last uploaded 20190901.041847
2017:211 • 2018:112 • 2019:89