ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Tajemné lodě z dánských bažin

Proč a jak se námořní lodě dostaly z pobřeží čtyři kilometry hluboko do dánského vnitrozemí? Proč skončily v bažinách? Proč jsou kolem nich roztroušeny ohnuté, polámané či jinak zničené meče a dýky?

Nydamský močál

V Nydamském močále (Nydam Mose) v Dánsku se kdysi našly tři pohřbené lodi. Teprve nyní nabízejí archeologové hypotézy, jak se lodě do močálu dostaly, co se asi před mnoha sty lety stalo.

Šlo o typické severské lodě s otevřenou palubou, vysokou přídí i zádí. Dvě byly z dubového, jedna z borového dřeva. Každá mohla mít na palubě asi čtyřicet válečníků oblečených do vlněných oděvů a vyzbrojených železnými meči a dýkami. Zdálo by se, že jde o vikinské lodě, kdyby nepocházely z roku 350, tedy asi 450 let před tím, než vikingové ovládli severská moře.

Zhruba pětitunové lodi zřejmě najely na mělčinu. Válečníci se vrhli do ledové vody a vytáhli je na břeh, aby je odliv neodnesl. Pak se vydali pěšky do vnitrozemí. Po strastiplném putování hustými lesy se dostali k vesnici na břehu posvátného jezera. Bylo tam asi dvanáct dlouhých domů. V každém žilo několik rodin spolu s dobytkem. Vesnice měla i kovárnu, udírny a další dílny.

Válečníci nežádali o nocleh. Zaútočili. Domácí byli v přesile a přemohli je. Pak se vydali zpět po stopách útočníků. Našli prázdnou loď. Příští den přišli s koňskými potahy a loď odtáhli k jezeru.

Oběť bohům

Zajímavé je, že železné meče si vítězové nenechali – ani je nepřekovali v nářadí. Předali je kováři. Přestože měl každý meč cenu nejméně jednoho koně, kovář je ohnul, otupil, zlomil. Takto zničené zbraně pak naházeli do posvátného jezera. S nimi tam putovala zlomená kopí, rozlámané šípy a sekery s ulomenými násadami. A nakonec za zvuku modliteb putovala do jezera i loď. Vesničané k ní přidali jako oběť několik zabitých koní. Poděkování bohům za to, že nad vetřelci zvítězili. Věřili, že bohové posvátné jezero obývají.

Podle Petera Vang Petersena z dánského Národního muzea sloužila jezera v době železné jako chrámy. Byla to posvátná místa. Nikdo neví, jak dalece posvátná. Chodili se sem lidé každý den modlit? Přinášeli tu bohům pravidelně oběti? Nebo sem přicházeli jen při zvláštních příležitostech? Nejde o výjimečný nález. Staré šperky, mince, meče, dýky a další cenné předměty se nacházejí i v německých a anglických jezerech. Podle Petersena končila v posvátných jezerech jako pozornost bohům většina zbraní ukořistěných v místních konfliktech. Tady někde jsou zřejmě i kořeny báje o keltském králi Artušovi a jeho meči Excaliburu.

Nálezy

Dnes už jezero v Nydamu neexistuje. Změnilo se v močál, jeden z mnoha v této oblasti. Každý rok v něm archeologické výpravy nacházejí předměty z dávné minulosti. Jak říká Vang Petersen, který tu řídí vykopávky, záhadou zůstává, proč lidé ničili tak cenné předměty. Jaká síla je k tomu vedla? V době železné měl meč cenu jednoho či více koní, a navíc byl i symbolem prestiže a moci.

Většina dřevěných částí se v močále nerozpadla. Jako by byly zakonzervovány. V šedesátých letech devatenáctého století byl močál už natolik vyschlý, že se přes něj dalo chodit. Farmáři z něj dolovali rašelinu k topení, a tak se začaly objevovat první zajímavé archeologické nálezy – meče, dýky, stříbrné mince, opasky, kusy dřeva.

Dřevo nydamských lodí je hladké jako leštěný mramor. Tanin z močálu je zbarvil do lesklé tmavé černi. Nové kovové svěrky drží loď dlouhou pětadvacet metrů pohromadě. Je postavena stejnou technikou jako pozdější lodě vikinské – z dubových prkének, které se překrývaly jako tašky na střeše.

Nydamské lodě jsou menší a primitivnější, než byly lodě vikinské. Ty používaly nejen vesla, ale i velkou čtvercovou plachtu. Nydamské lodě však pro plachty uzpůsobeny nebyly. Navíc měly velmi malý ponor, pouhých sedmdesát centimetrů. Na rozdíl od vikinských nebyly schopné dlouhých plaveb po oceánu, ale stačily na plavby podél pobřeží.

Kam zmizeli válečníci?

Válečníci z nydamských lodí připluli zřejmě z nedaleké Skandinávie. Jejich kosti se ale nikde nenašly. Archeologové nabízejí několik vysvětlení. Buď byli všichni pobiti a jejich těla spálena. Nebo vítězové těm, co přežili, dovolili odejít a těla mrtvých vzít s sebou domů na sever. Nejméně pravděpodobné je, že by se smísili s místním obyvatelstvem. Dubové dřevo, z něhož byly dvě lodě vyrobeny, nevyrostlo podle odborníků ani v jižní části Dánska, ani v Británii. Buď pochází z jižního Švédska, nebo ze severního Dánska. Pokud jde o borové dřevo, z něhož byla vyrobena třetí loď, je zřejmě původem z východního Švédska.

podle internetového vydání 100+1 ZZ (převzato z National Geogaphic) 2002

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.405 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.153 sec. • www.severskelisty.cz • 54.226.76.27
file v.20180224.034619 • web last uploaded 20180225.035521
2017:243 • 2018:5