Modernizace Prunéřova v norských rukou

Elektrárna Prunéřov, foto: mrakodrapy.xf.cz

Vliv modernizace uhelné elektrárny Prunéřov II na životní prostředí posoudí norská konzultační společnost DNV.

Její výhodou je podle ministra životního prostředí Jana Dusíka mimo jiné „menší etablovanost firmy v ČR“. Už dříve řekl, že při posuzování projektu se chce vyhnout politickým tlakům. Tým expertů DNV ministr zvolil na základě předchozích zkušeností firmy s posuzováním projektů v oblasti energetiky a změny klimatu a také s ohledem na kapacitu společnosti vypracovat studii do několika týdnů, uvedlo ministerstvo. Studie má být hotova do poloviny března, bude mít doporučující charakter. Ministerstvo dokument zohlední při dokončování závěrečného stanoviska v procesu posuzování vlivu modernizace elektrárny na životní prostředí (EIA). Za zakázku ministerstvo zaplatí 127.700 eur (zhruba 3,3 milionu Kč). Podle Dusíka je cena přiměřená ve vztahu k rozměru projektu obnovy Prunéřova, uhradí ji Státní fond životního prostředí z prostředků získaných od znečišťovatelů životního prostředí.

Jan Dusík 26. ledna 2010 novinářům potvrdil, že se ocitl se mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně stojí společnost ČEZ, zaměstnavatelské svazy, odbory a premiér Fischer (ten Dusíka v pondělí 25. ledna 2010 dokonce vyzval, aby na Prunéřov kývl) a na straně druhé partaj, která Dusíka do jeho křesla nominovala, tedy Strana zelených a především pak její bývalý předseda Martin Bursík.

„Mezinárodním posouzením chci oprostit proces EIA (komplexní posouzení vlivu modernizace elektrárny na životní prostředí, pozn. red.) od politických a ekonomických tlaků. Věřím, že posouzení nezávislým mezinárodním týmem pomůže objektivitě celého procesu,“ uvedl Dusík s tím, že „pro zajištění plné nezávislosti bude posouzení zadáno přímo ministerstvem, nikoli oznamovatelem“, tedy společností ČEZ. Podle Dusíka souhlasil s navrhovaným řešením i premiér Fischer.

9. února 2010

Jan Dusík, ministr životního prostředí,
Strana zelených, foto Wikimedia Commons

Ministr životního prostředí Jan Dusík (Strana zelených) odchází z vlády kvůli modernizaci elektrárny Prunéřov II. Zdůvodnil to tím, že není schopen rozhodnout v případu posouzení vlivů modernizace na životní prostředí. Dusík vycházel z posudků expertů norské firmy DNV.

Norská společnost DNV ve své studii tvrdí, že energetická společnost ČEZ vždy nevyužívá všechny dostupné technologie, aby byla prunéřovská elektrárna zmodernizována co nejefektněji. To by ČEZu přineslo vyšší náklady – ale zase méně emisí. Přitom, jak Dusík v rozhovoru pro Lidové noviny přiznává, studie nevyznívá vyloženě negativně. Bere v potaz i další aspekty, jako například zásoby uhlí. Studie „neznamená, že má být vydána negativní EIA,“ dodává Dusík.

Energetická společnost ČEZ však reagovala, že studie firmy DNV je jednostranná a nepřinesla nic nového. Ministr Dusík na základě studie DNV chtěl požádat elektrárenskou společnost ČEZ, aby připravila novou variantu modernizace s účinnější technologií nebo kompenzační opatření. S tímto požadavkem však narazil u premiéra Fischera, který po něm naopak chtěl aby ministerstvo bezodkladně vydal stanovisko. „Nejsem vnitřně přesvědčen, že v situaci, ve které se nachází proces EIA, je nyní možné s čistým svědomím vydat kladné či záporné stanovisko,“ prohlásil Jan Dusík 18. března 2010 v podvečer.

20. března 2010

Rut Bízková, současná ministryně životního
prostředí, foto parlamentnilisty.cz

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) schválilo ve čtvrtek 29. dubna 2010 kontroverzní modernizaci hnědouhelné elektrárny Prunéřov, což okamžitě sklidilo tvrdou kritiku ekologických organizací. Ministerstvo se ale brání. Modernizaci sice dalo zelenou ale klade si dodatečné podmínky týkající se emisních limitů.

Nová ministryně životního prostředí Rut Bízková konečně vydala verdikt, který měl padnout už v lednu, ale tehdejší ministr Dusík na protest proti ukvapenému rozhodování podal demisi. Podle očekávání nynější ministryně rozhodla kladně.

Šéf ČEZu Martin Roman v rozhovoru pro EurActiv tvrdí, že už původní varianta odpovídá kritériu nejlepší dostupné technologie, což potvrdila i zpráva norské konzultační společnosti DNV. „V 57 parametrech projekt ČEZ odpovídá doporučeným požadavkům nejlepších technologií a ve zbývajících dvou parametrech je odchylka odůvodněná místními požadavky, což ČEZ od počátku jasně komunikoval,“ řekl Roman.

Podle článku Pavly Kozákové v dnešních Lidových novinách jsou právě tyto dva body předmětem sporu. Podle prvního současný projekt nedosahuje požadované čisté účinnosti (dosahuje jen 40% či méně na rozdíl od požadované 42-45%, jak doporučuje Evropská komise) a podle druhé nedodržuje limity pro emise jedovatého oxidu uhelnatého. Výsledný efekt pak je, že elektrárna ročně vypustí do ovzduší o 205 tisíc tun oxidu uhličitého více, než nejlepší technologie.

A tak, zatímco se ekologové s hygieniky přou, jaký to bude mít opravdický dopad na kvalitu ovzduší, dodavatelé a ČEZ si mnou ruce, přestože expertiza norské společnosti DNT dává za pravdu spíše oponentům.

Zdroje: zdroje: euractiv, euractic.cz, LN, ČRo (Radio Praha)

29. dubna 2010

Elektrárny Prunéřov

Prunéřovské elektrárny jsou největším uhelným výrobcem elektřiny v Česku. Jde o dva objekty, které se nacházejí poblíž Chomutova. Část Prunéřov I byla uvedena do provozu v letech 1967 až 1968 a tvoří ji šest 110  MW bloků. Čtyři bloky byly upraveny dva později zcela odstaveny. Prunéřov II byl zprovozněn v letech 1981 až 1982 a tvoří jej pět 210 MW bloků.

Zdroj: ČEZ

Mikronézie a Prunéřov

Tichomořské souostroví Mikronésie zaslalo českému ministerstvu životního prostředí žádost o účast na mezinárodním posuzování modernizace tepelné elektrárny Prunéřov. Ta patří mezi největší producenty CO₂ v Evropě. Ostrovní státy se cítí ohroženy stoupající oceánskou hladinou v důsledku globálních změn klimatu. Například aktivisté z Greenpeace tvrdí, že hnědouhelná elektrárna Prunéřov je osmnáctým největším zdrojem emisí CO₂ v Evropě. Majitel elektrárny, tedy energetický kolos ČEZ, chce Prunéřov rozšířit. Její životnost by se tak prodloužila o 25 let.

Novinky.cz, 15. prosince 2009