Zmizení lodi Arctic Sea obestřeno tajemstvím

Plánovaná cesta lodi – grafika ČT24

finská loď Arctic Sea, foto ČT24

finská loď Arctic Sea, foto ČT24

finská loď Arctic Sea, foto ČT24

Ani nadále není jasné, proč před téměř třemi týdny zmizela nákladní loď Arctic Sea. V sobotu finská policie oznámila, že únosci požádali o výkupné a zároveň vyvrátila zprávy o tom, že by loď vezla – místo deklarovaného dřeva – jaderné palivo.

Jakoby v okolí Velké Británie vznikl nový bermudský trojúhelník: plavidla NATO a Ruska již několik dní neúspěšně pročesávají Atlantik, aby našly ztracenou nákladní loď, která měla z finského Jakobstadu do Alžírska převážet náklad dřeva v celkové hodnotě okolo 1,2 milionu eur.

Loď Arctic Sea vlastní lotyšská společnost, ale provozuje ji finská firma Oy Solchart Management AB. Plaví se však pod maltskou vlajkou s patnáctičlennou ruskou posádkou.

Bylo po ní zahájeno mezinárodní pátrání, do kterého se zapojilo i ruské válečné námořnictvo. Podle informací agentury AFP stala 24. července obětí skupiny mužů, kteří se vydávali za příslušníky protidrogové policie. Ti měli ještě ve švédských vodách vstoupit na loď, svázat patnáctičlennou ruskou posádku a pokračovat v plavbě směr britské ostrovy. Lodní radar i satelitní spojení s lodí v tu chvíli na dvanáct hodin přestaly fungovat. Švédsko navíc popřelo, že by k lodi vyslalo své síly.

U britských ostrovů o čtyři dny později loď prošla rutinní prohlídkou pobřežní stráže, která nepojala žádné podezření. Naposledy bylo plavidlo spatřeno v časných ranních hodinách dne 30. července u francouzských břehů.

Loď v kritické době provedla několik neobvyklých manévrů. Muž, který o sobě tvrdil, že je kapitánem lodi, naposledy odpověděl švédským úřadům 31. července, kdy jim telefonicky sdělil, že se nachází u francouzských břehů kanálu La Manche. Poté loď přestala komunikovat. „Podle všeho se nepotopili. Loď asi kotví v nějakém přístavu pod jiným jménem a vlajkou a posádku někdo zadržuje,“ spekuloval předseda Dálnovýchodní námořní unie Nikolaj Suchanov.

Marck Dickinson z námořních odborů Nautilus International se podivil, že nějaká loď může plout dva týdny, aniž by někdo znal její přesné místo. „Je znepokojivé, že ve 21. století může být nějaká loď nejspíš v rukou pirátů a plout v nejfrekventovanějších vodách světa, aniž by byl vyhlášen poplach.“

Do pátrací akce nasadilo Rusko část černomořské flotily i satelity. Přesto se mu loď v rušných vodách, kde denně propluje až 400 plavidel, nepodařilo najít.

Spekulace, samé spekulace

Je třeba dodat, že výše uvedené informace nejsou ověřené a některé zprávy hovoří o tom, že Artic Sea se objevila ještě v Biskajském zálivu. Ať tak či onak, do Alžírska finská loď plující pod maltskou vlajkou nedorazila (měla tam být 4. srpna) a od jejího zmizení se vynořily desítky různých méně či více pravděpodobných spekulací.

Minulý pátek se například objevila zpráva, že se Arctic Sea objevila u Kapverdských ostrovů (západně od Afriky), ruský velvyslanec na Kapverdách Alexandr Karpušin však následně tuto zprávu dementoval.

Některé média během uplynulých týdnů spekulovala o tom, že se na palubě Artic Sea ve skutečnosti nenacházelo jen dřevo, ale drogy nebo radioaktivní palivo. Představitelé Finska a Ruska však v uplynulých týdnech podobné spekulace vytrvale vyvraceli.

Sergej Portěnko z ruského odborového svazu námořníků se vysmál představě, že by na palubě Artic Sea byly drogy – ty se podle něj nikdy nevozí ze severu na jih. Šéf finského úřadu pro jadernou bezpečnost Jukka Laaksonen zase informace o radioaktivním materiálu označil za „hloupé báchorky“.

K vyjasnění situace nepřispěl ani mluvčí Evropské komise pro dopravu Martyn Selmayr, když prohlásil, že podle informací, které má k dispozici, byla loď terčem dokonce dvou útoků. Na další dotazy však reagoval zatvrzelým mlčením s tím, že Komise nechce narušovat průběh vyšetřování.

Možná důležité vodítko k vyřešení celého případu se objevilo v sobotu 15. srpna, kdy finská policie oznámila, že společnost Oy Solchart Management AB, která plavidlo vlastní, obdržela žádost o výkupné. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na finskou policii. Výši požadovaného výkupného policie nezveřejnila (spekuluje se o částce kolem jednoho milionu eur). „Ano, žádost o výkupné v hotovosti byla zaslána finské společnosti Oy Solchart Management AB, které loď patří,“ řekl představitel Národního vyšetřovacího úřadu Jan Nyholm.

Novodobí piráti už brázdí i evropské vody

Loď patřící finské společnosti a plující pod maltskou vlajkou s ruskou posádkou podle Financial Times Deutschland zřejmě unesli piráti. Nejde přitom o somálské piráty, ale o novou formu organizovaného zločinu.

Evropská komise uvedla, že Arctic Sea byla terčem dvou útoků, jednoho u švédských a druhého u portugalských břehů, které neměly nic společného s „tradičním“ pirátstvím.

Loď nalezena na Kapverdách

„Tajemně zmizelá loď Arctic Sea s ruskou posádkou byla zpozorována severozápadně od kapverdského ostrova Sao Antao,“ zněla zpráva o nálezu lodi na webových stránkách deníku Financial Times Deutschland. Ruské válečné lodě vyslané prezidentem Dmitrijem Medveděvem dostaly rozkaz se k lodi přiblížit. Krátce před páteční půlnocí však byla tato zpráva vyvrácena.

„Kapverdská pobřežní stráž oznámila, že lokalizovala hledanou loď,“ řekl mluvčí francouzského ministerstva obrany Jerome Baroe. Krátce před páteční půlnocí však nastal další zvrat. „Dostali jsme informace, že loď podobná té pohřešované byla spatřena 400 námořních mil severně od ostrova Santo Antao,“ prohlásil Alexandr Karpušin, ruský velvyslanec na Kapverdách. „Tato informace se však ukázala jako nepravdivá,“ řekl po setkání s velitelem kapverdských ozbrojených sil.

Nákladní loď Arctic Sea byla nakonec objevena v Atlantiku nedaleko afrických břehů. Členové posádky jsou naživu. „Dnes kolem jedné hodiny ranní moskevského času byla loď nalezena asi 300 mil od Kapverdských ostrovů. Posádka je v pořádku a naživu,“ řekl 17. srpna 2009 ruský ministr obrany Anatolij Serďukov. Rusové přepravili posádku na protiponorkovou loď

Náhlé zmizení nákladní lodi na rušné trase uprostřed Evropy bylo velkou záhadou. Vynořilo se několik teorií o jejím osudu.

Spekulovalo se, že loď možná unesli piráti, že šlo o vyřizování mafiánských účtů, o obchod s drogami nebo o obchodní spor, který se zvrtnul. Co se přesně přihodilo, bude jasné po výpovědích ruských námořníků.

Ani po osvobození posádky není jasno

Podle zpravodajství ČT24 s odkazem na ruského ministra obrany Anatolije Serďukova Rusko zadrželo 8 lidí, kteří měli unést loď Arctic Sea. Podle Serďukova jsou mezi zatčenými občané Ruska, Estonska a Lotyšska. Někteří experti zpochybňují oficiální verzi o únosu a tvrdí, že plavidlo mohlo převážet jaderný materiál. Objevily se i dohady, že na palubě mohly být drogy nebo zbraně pro africké vůdce. Podle agentur únosci přirazili k lodi v nafukovacím člunu s tím, že mají poruchu. Následně se pak plavidla zmocnili. Čtyři Estonci, dva Lotyši a dva Rusové podle Serďukova vypnuli navigační zařízení lodi Arctic Sea. Pak přinutili posádku, aby stočila kurs směrem k africkým břehům.

Někteří experti oficiální verzi o únosu nevěří, a tvrdí, že loď vezla tajný náklad, zřejmě radioaktivní materiál. To byl prý také důvod, proč Rusko podniklo tak rozsáhlou „záchrannou operaci“, jejíž náklady mnohokrát převýšily hodnotu samotné 18 let staré lodi i hodnotu nákladu, který údajně vezla. Rusko údajně nechtělo, aby se loď, respektive její náklad, nedostala do nepovolaných rukou.

Podle ČT24 Michail Vojtěnko, nakladatel specializovaného internetového věstníku Maritime Bulletin-Sovfracht 18. srpna prohlásil, že v noci hovořil s některými námořníky z Arctic Sea a že z toho, co se dozvěděl, je zmaten jako nikdy. Vojtěnko řekl, že loď vezla nedeklarovaný náklad a že v celé záležitosti hrály úlohu státní zájmy. Podrobnosti ale odmítl sdělit.

Maltský námořní bezpečnostní výbor, který sdružuje Švédsko, Finsko a Maltu, dnes vydal prohlášení, podle něhož loď nikdy ve skutečnosti nezmizela. „Výbor by chtěl objasnit, že pohyb Arctic Sea byl už několik dní znám bez ohledu na zprávy, že loď zmizela,“ uvedly v prohlášení maltské úřady. Malta, Švédsko a Finsko se prý dohodly, že nebudou zveřejňovat žádné citlivé informace o lodi, aby neohrozily bezpečnost lidí na palubě a aby samotná loď nebyla případně zničena.

ms, kompilace ze zdrojů: ČT24, Reuters, AFP, čtk, euractiv.com – 10. – 18. srpna 2009

Ruský velvyslanec při NATO Dimitrij Rogozin, foto gazeta.ru

Ruský velvyslanec při NATO Dimitrij Rogozin, foto gazeta.ru

25. 8. 2009 – Že by Finové?

Možné je všechno. Podle zprávy čtk z 25. srpna 2009 se v ruských médiích množí podezření, že loď zřejmě pašovala zbraně. Rusové však oficiálně dávají od případného kontrabandu ruce pryč. „Pokud Finové k nákladu dříví přiložili nějaké křídlaté rakety, pak je to jen jejich problém,“ řekl podle čtk ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin německému magazínu Der Spiegel. Objevily se ale už i náznaky, že případný zbrojní kontraband už na palubě není, protože mohl být v době „zmizení“ lodi předán. Prohlídka na moři prý žádné zbraně neobjevila, objevily se ale náznaky, že případný zbrojní kontraband na palubě není, protože mohl být v době „zmizení“ lodi předán.

Sama loď, na níž zůstal jen kapitán a tři členové posádky, je nyní eskortována do černomořského přístavu Novorossijsk, kde teprve bude moci být vyložena a důkladně prohledána.

Únosci podali proti zadržení ruskými orgány stížnost a požadují, aby se proti obviněním mohli obhajovat před soudem „ve své zemi“, nikoli v Rusku. Tam jim totiž hrozí až 20 let vězení. Co je ovšem „jejich země“, je dost nejasné: dva jsou občané Ruska, jeden je občan Estonska, dva jsou z Litvy a tři jsou bez státní příslušnosti. Jména všech osmi znějí rusky.

ms, podle čtk – 25. srpna 2009

19. září 2009 – Záhady neustávají

Loď Arctic Sea má stále problémy. Ruský server RIA Novosti uvádí, že v noci z 18. na 19. září loď zakotvila na volném moři asi 25 kilometrů před přístavem Las Palmas na Kanárských ostrovech. Místní úřady jí z neznámých důvodů odmítají vpustit. „Loď je v mezinárodních vodách a v současnosti řešíme demarše týkající se jejího vpuštění do Las Palmas,“ řekl podle portálu České televize ČT24 španělský diplomat, který nechtěl být jmenován.

podle RIA Novosti, a ČT24 19. září 2009