Islandská hudba na vlnách rozhlasu

Richard Mayer – neúnavný brněnský propagátor
moderní a islandské hudby, autor
několika skladeb věnovaných Islandu
foto archiv Severské společnosti

V měsíci dubnu nás zaujal na rozhlasové stanici Vltava pětidílný cyklus „Musica moderna z Brna“. Mgr. Jan Hlaváč (vedoucí Hudební redakce Českého rozhlasu Brno) představil v prvních dvou dílech – tzv. Islandských inspiracích – zasvěcenému publiku hudbu vztahující se ke krásnému ostrovu Island.

V pozdních večerních hodinách (4. a 5. 4. 2005), jako stvořených pro poslech náročné umělecké hudby, měla širší veřejnost možnost poznat tvorbu islandského skladatele Karla Ottó Runólfssona. Tento dirigent a sbormistr žil v letech 1900–1970 a působil mj. na konzervatoři v Reykjavíku. Jeho Sonátu pro trubku a klavír mohli posluchači porovnat se Sonatinou stejného obsazení od Bohuslava Martinů. Porovnat ano, ale srovnat ne, každý z originálních umělců hovoří inspirativně odlišným hudebním jazykem.Výrazově bohatá Runólfssonova sonáta s chromatickými prvky, náročnými intervalovými skoky a s tématem středověké islandské melodie v závěrečném rondu byla opravdovým zážitkem. Skladba byla u nás již několikrát provedena zásluhou popularizátora islandské hudby, hudebního skladatele PhDr. Richarda Mayera. V tomto večeru zazněla i jeho klavírní fantazie Island – skladba proměnlivého výrazu, která vždy vyvolává nadšení posluchačů.

Druhá část Islandských inspirací byla věnována dalším dvěma Mayerovým skladbám. Epická Sonáta Reykjavík pro violu a violoncello skvěle zapadla do nočních hodin, kdy jsme se mohli lépe vžívat do atmosféry večerů na starobylých vikinských dvorcích s jejich hudbou a vyprávěním hrdinských eposů. Tato představa totiž skladatele při tvorbě sonáty provázela. Oba nástroje se spojují v harmonii, pak se „rozlaďují“, přebírají si témata a končí unisono. I další dílo Sága severské noci byla inspirována středověkou historií Islandu – knihou G. Gunnarssona Bílý Kristus. Neobvyklá kombinace ženského hlasu a fagotu tvoří výborně se doplňující celek. Zpěvačka zpívá pouze vokály jako dokonalý hudební nástroj v souhře i kontrapunktu s fagotem. V atonální skladbě je překvapením ozvěna středověkého chorálu s jeho čistými intervaly.

Všechny skladby byly nahrány s výbornými interprety, kteří mají zkušenosti s náročnou moderní hudbou a uvedená díla živě provozovali, např. V. Bialas, M. Bialas (proslulý svým temperamentním provedením Islandu), J. Řezníček a J. Klíč, H. Jankovská. V rozhlasovém záznamu, kdy poslech nebyl ničím rušen, jsme mohli ještě více ocenit jejich bezchybné mistrovství.

Zeptali jsme se R. Mayera, jestli měly tyto noční hudební pořady nějaký ohlas. Sdělil nám, že ano, a citoval z jednoho dopisu posluchače: „Islandské inspirace byly báječné a hráči vynikající.“ S tímto ohlasem se můžeme ztotožnit i my.

Eliška Štaudová, Brno, 21. 4. 2005