Noční hudba z Brna

Richard Mayer – neúnavný brněnský propagátor
moderní a islandské hudby, autor
několika skladeb věnovaných Islandu
foto archiv Severské společnosti

Český rozhlas 3 – stanice Vltava připravil pro znalce moderní umělecké hudby lahůdku: pět zářijových večerů vysílal v pořadu Hudební fórum z Brna skladby členů Klubu moravských skladatelů.

Klub, založený již Leošem Janáčkem, slaví v tomto roce 15. výročí svého obnovení po době nesvobody. Pořady uváděl zasvěceným slovem známý hudební skladatel a propagátor Pavel Blatný. V posledním pátečním večeru (14. září 2007) zazněly skladby Jaromíra Podešvy, Pavla a Marka Blatného a 3. závěrečná část skladby Symphonia Islandica od Richarda Mayera, o které se zmíníme blíže.

PhDr. Richard Mayer je předsedou brněnské pobočky Islandské sekce Severské společnosti. Ostrov Island zná velmi dobře jako historik a svůj odiv k němu vyjadřuje jako hudebník. Velká část jeho tvorby líčí hudebními prostředky islandské dějiny i přírodu velmi sugestivním způsobem. Podobně je to i v díle Symphonia Islandica, v pořadí druhé mayerově symfonií, která byla poprvé uvedena v Brně 21. října 2006 (viz článek Brněnský večer hudebních premié v čísle 4/2006). Inspirací pro třetí část skladby byly novověké dějiny Islandu – boj proti dánské nadvládě a konečné vyhlášení samostatnosti v roce 1944. K jeho 60. výročí byla ostatně symfonie zkomponována. Suchá čísla a fakta dějin vypadají v hudebním jazyce mnohem lépe a barvitěji. Velkolepá orchestrální skladba s varhanami a dvěma klavíry se rozbíhá do epické šíře, rozehrává se barvami všech nástrojů. Fantazie posluchačů může pracovat a vidět v dunivých tónech činnost sopek a přírodní katastrofy, v pochmurném klavírním šumu vycítit, že to Islanďané ve svém boji za sebeurčení neměli lehké. Dvojhmaty sólových houslí mohou symbolizovat naději nebo jas slunce. Pak zvukově plná, hlučná skladba náhle bez předchozí přípravy končí čistou harmonií. Z posluchače opadne smutek a napětí a ovládne ho pocit naděje.

Posluchač, který zná inspiraci skladby, může ji takto prožívat, ale i ten, kdo o ní neví vůbec nic, je unášen silnými dojmy plně rozehraného orchestru do fortissima, náhlými změnami a překvapivými zvraty. Je udržován v napětí po celou dobu skladby a hodnotí její propracovanou formu.

Rozhlas použil zvukový záznam brněnského koncertu v provedení Moravské filharmonie Olomouc pod taktovkou Stanislava Vavřínka. Náročné dílo provedl soubor precizně a s maximálním nasazením, dirigent jej vedl s jistotou a důsledností, což jsme mohli posoudit z nahrávky ještě lépe než z poslechu v sále. Dobrými interprety skladba žije a oni také rozhodují o jejím konečném úspěchu u posluchačů.

Eliška Štaudová, Brno, 20. září 2007