Richard Mayer – historik, muzikolog a hudební skladatel

Hudební skladatel a historik Richard Mayer, foto archiv

V současné době vyšla v Cambridgském vydavatelství International Biographical Centre již 16. edice oblíbeného hudebního slovníku International Who's Who in Music and Musicians' Directory. Vzhledem k jednosvazkovému vydání obsahuje slovník pouze výběr žijících světových hudebníků, což se týká samozřejmě i České republiky. Zaujalo nás, že v tomto reprezentativním výběru se ocitl i historik, muzikolog a hudební skladatel PhDr. Richard Mayer, předseda Islandské sekce brněnské pobočky Severské společnosti.

Slovník uvádí jako hobby Richarda Mayera dějiny a literaturu Islandu, zmiňuje se též o skladbách inspirovaných touto krásnou zemi, např. o novém hudebním díle Magna missa millenia islandica pro velký orchestr, varhany, sóla, sbor a vypravěče. Autor je zkomponoval k blížícímu se 1000. výročí přijetí křesťanství na Islandu a nebylo dosud uvedeno. Jedna z nejznámějších skladeb Richarda Mayera je bezesporu Sága severské noci – cyklus skladeb pro alt a fagot, inspirována románem Gunnara Gunnarssona Bílý Kristus. Dílo se již více než 15 let objevuje na koncertních pódiích, naposledy na Islandském večeru v Brně r. 1994, kde byla přítomna i vynikající islandská hobojistka Eydiys Franzdóttir. Ocenila tehdy jak dílo samotné, tak i jeho interpretaci.

Komorní koncert Klubu moravských skladatelů

Milým překvapením bylo zařazení Ságy severské noci na program Komorního koncertu Klubu moravských skladatelů v Brně 1. prosince 1998. Koncert byl věnován převážně současným skladatelům, kteří si svá díla často uvedli sami. Po niterné, ale vroucně zanícené klavírní skladbě Díkůvzdání Josefa Blatného v interpretaci Jaroslava Smýkala (představil syn Pavel Blatný) zazněla jednovětá premiéra 4. sonáty pro sólové housle Jiřího Matyse (výborně zahrála Mane Gajdošová). Velmi zajímavou skladbou byla Elegie a rondo pro altový saxofon a klavír od Karla Husy – autora působícího v USA. K jeho žákům patřil mj. také Islanďan Hjalmar Helgi Ragnarsson, který se dnes řadí k předním islandským skladatelům. Navázal s Richardem Mayerem umělecký kontakt a ten uvedl jeho kompozici Tři skladby pro klarinet a klavír na Islandském večeru v Brně r. 1996.

Dalším zážitkem večera byla velmi obtížná Sonata solis fidibus již zemřelého Jana Nováka, žáka Bohuslava Martinů. Její první provedení houslistou Františkem Novotným uvedl Evžen Zámečník. Ze své vlastní tvorby pak představil čtyři písně o lásce pro ženský hlas a klavír v podání Heleny Jankovské (zpěv) a Jaroslavy Majerové (klavír) na texty O. Mikuláška a děních básníků. V této skladbě zaujal zvláště propracovaný klavírní part. Ani díla Fémis (bajka pro střední hlas, flétnu, klarinet a kytaru) Rudolfa Růžičky a Hornofon (skladba pro čtyři lesní rohy) Mojmíra Bártka nevybočila z vysoké umělecké úrovně celého večera, i když druhá z nich jevila náznaky vyššího populáru. Krajně obtížná Sága severské noci Richarda Mayera opět vzbudila pozornost publika. Je zřejmé, že tato skladba pronikla z tématicky zaměřených akcí (jako jsou islandské večery) do běžných koncertních sálů, v tomto případě na brněnskou konzervatoř. Kombinace ženského altu a fagotu je neobvykle působivá a tvoří svou příbuznou hudební barevností skvěle se doplňující celek. Hlas Heleny Jankovské, zpívající pouze vokály, zněl jako jemný hudební nástroj a skvěle zvládal intonační obtíže. Souhra s fagotem (Pavel Feldmann) byla výborně propracována.

I když umělecká úroveň Komorního koncertu v sále konzervatoře vyžadovala náročné publikum, byla akce hojně navštívena. Je to pozoruhodné i proto, že v adventní době Brno doslova hýří hudebními akcemi všeho druhu, které se ucházejí o své posluchače (v tentýž večer kromě koncertu Státní filharmonie Brno zpíval v hale Rondo Karel Gott s Evou Urbanovou). Zdá se, že současná hudební umělecká tvorba má svoje stálé příznivce.

PhDr. Eliška Štoudová, pobočka Brno, 6.1.1999