znak SLSeverské listy

           

 

Finská kapela Värttinä – tradiční hudba v moderním kabátě

Värtinnä
Värttinä, foto Michael Stanovský

Finští Värttinä u nás koncertovali na loňském E. T. Jamu, letos přijeli zase, tentokrát však do pražského Divadla Archa v rámci série Helsinky v Arše.

Lidové noviny otiskly u příležitosti loňského koncertu skupiny rozhovor Petra Dorůžky s mluvčím skupiny Kari Reimanenem, letos Petr Dorůžka telefonicky rozmlouval s Jannem Lappalainenem, hráčem na saxofon a bouzouki.

Janne Lappalainen hovořil o kořenech lidové hudby. Lidé země, kterou střídavě okupovalo Švédsko i Rusko, čerpali svoji identitu z lidového umění. Ostatně jim nic jiného nezbývalo. A dodnes čerpají. Proto také nemají strach před celoevropským splynutím národní kultury a hudby s celoevropskou či celosvětovou, prostě před globalizací. Je zajímavé, že spousta především hudby pochází z dnes ruské Karélie, z oblasti, která byla kolébkou finské kultury. Karélie připadla po druhé světové válce Rusku a tak řada tamější obyvatel utekla raději do Finska, než aby se nechala poruštit. A z těchto pramenů čerpá své zdroje i Värtinnä.

Kapela vznikla před osmnácti lety její popularita vzrůstá a koncerty se konají stále ve větších sálech. Lappalainen odmítá, že by kapela hrála kvalitativně novou a lepší hudbu, i když se samozřejmě zlepšují i jako muzikanti. Připisuje to spíše většímu zájmu o okrajové hudební žánry a cizí kultury. „V Evropě třeba před takovými deseti lety nikdo finskou hudbu neznal,“ říká. „Dnešní posluchači jsou o cizích kulturách mnohem informovanější.“ Skupina byla letos potěšena například ve zájmem Španělů a Maďarů. Na festivalu Sziget v Budapešti s nimi zpívali texty. „I když se Fin s Maďarem nedomluví, oba jazyky jsou spřízněné,“ dodává Lappalainen.

Värttinä používá původní nástroje z celého světa, nejen tedy tradiční finskou citeru zvanou kantele, ale i didjeridoo z Austrálie, flétna kaval z Bulharska či původně řecký nástroj bouzouki. Zato moderní nástroje a pomůcky, jako například různé samplery, skupinu míjení. Doposud je nenapadlo, v čem by mohli zvuk kapely obohatit. „Není nad původní akustický zvuk,“ říká v rozhovoru Janne Lappalainen který na řecké bouzouki hraje

ms, 20. října 2000

 

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 1 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.925.282 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.129 sec. • www.severskelisty.cz • 3.138.102.178
file v.20230419.185235 • web last uploaded 20231105.233934
2017:278 • 2018:205 • 2019:154 • 2020:70 • 2021:75 • 2022:63 • 2023:32 • 2024:8