Představy o dvacátém století

„Co má dánština společného s češtinou? Nic moc,“ řekl překvapivě dobrou češtinou dánský velvyslanec v České republice Jørgen Bøjer. „A něco přece. Jedině díky překladatelům si můžeme vzájemně porozumět. Jedině díky překladatelům se mohou naše díla dostat do světa.“

11. září letošního roku se v příjemném prostředí pražské staroměstské kavárny Montmartre sešla vybraná společnost. Nakladatelství Argo, dánský velvyslanec a překladatel Robert Novotný tu křtili české vydání další knížky Petera Høega Představy o dvacátém století. Sešla se tu řada překladatelů, nordistů a dalších přátel severské literatury, aby za zvuků flétno-violoncellového dua a neopakovatelného průvodce večerem Roberta Novotného vyslechli ukázky z knížky v dánském originále i českém překladu. Všechny překvapil i dánský velvyslanec, který se po necelé dva roky svého působení v naší republice učí česky a celou úvodní řeč, sic s pomocí papíru, přednesl slušnou češtinou. Prý nepočítal s přítomností překladatelky.

Román uznávaného dánského spisovatele (Cit slečny Smily pro sníh, Příběhy jedné noci) je svérázně pojatými dějinami dánských snů, tj. představ, které si Dánové o sobě vytvářeli v posledních zhruba pěti stech letech.

Kniha získala renomé nejlepší dánské prvotiny desetiletí a autor za něj sklidil několik literárních cen. Autor provází čtenáře svérázně pojatými dějinami dánských snů, tj. představ, které si Dánové o sobě vytvářeli v posledních zhruba pěti stech letech. Autor se s nimi nemilosrdně vyrovnává v duchu magického realismu a jeho neomezených možností s nadsázkou, s černým humorem a sarkastickým šklebem. V tomto románu se poprvé objevují témata a motivy, které spisovatel rozvíjí ve svých dalších dílech, mj. v knihách Příběhy jedné noci (Argo, 1999) a Cit slečny Smilly pro sníh (Argo, 1997), úspěšných a oblíbených i u nás.

Když v roce 1988 vyšel tento autorův debut, způsobil senzaci. Byl označen za nejlepší dánskou prvotinu desetiletí a autor za něj sklidil několik literárních cen. Kniha vlastně ani jako debut nepůsobí, naopak vyvolává dojem, že se jedná o dílo autora zralého, zkušeného a sebevědomého. Je svérázně pojatými dějinami dánských snů, tj. (nezřídka idealizovaných) představ, které si Dánové o sobě vytvářeli v posledních zhruba pěti stech letech. Autor se s nimi a především s jejich odvrácenou stranou nemilosrdně vyrovnává v duchu magického realismu a jeho neomezených možností s nadsázkou, s černým humorem a sarkastickým šklebem. V tomto románu se poprvé objevují témata a motivy, které spisovatel rozvíjí ve svých dalších dílech, mj. i v u nás úspěšných a oblíbených knihách Příběhy jedné noci (česky 1999) a Cit slečny Smily pro sníh (česky 1997).

Cit pana Høega pro 20. století

"Ostatně o povaze dějin v Představách mnohé napovídá i to, že postavy románu téměř ani nezaznamenají ony dvě války, kterým jsme uvykli říkat světové," píše Helena Březinová v Respektu 14. července 2003. "Že je Høeg, vystudovaný literární teoretik, skutečně mistrem literární hry, dokazují i přehršle intertextových odkazů a hojné užití pastiše. (… ) Høegova románová sága ovšem neslouží jen k samoúčelné postmoderní hře na metatext a nespolehlivého vypravěče. Jako ve všech ostatních knihách jde autorovi v první řadě o kritiku naší civilizace."

Z předmluvy

Tohle jsou dějiny dánských snů, je to referát o tom, čeho jsme se ve dvacátém století obávali a o čem jsme snili a v co jsme doufali a co jsme očekávali, a já jsem se snažil, aby byl vyčerpávající a prostý,“ říká autor Peter Høeg v předmluvě své knihy.

Jednoho dne časně zjara roku 1929 pomáhal Karsten svému tatínkovi Karlu Lauridsovi skládat kulomet, který pak složený stál na trojnožce a sahal ve sloupové síni ve vile u Pobřežní silnice od jedné stěny ke druhé,“ píše dále v předmluvě. „Jiní by se nad tím kulometem v pokoji možná podivovali, ale Karstenovi připadalo, že to je přirozeným důsledkem tatínkovy brutální elegance. Když si lehl na břicho a kouknul se podél perforované hlavně, měl osvobozující pocit z toho, jak rázně zbraň ukazuje do nejasné budoucnosti. Pak řekl Karel Laurids, že už ti kluku je sedm let a seš dost starej, abych ti řek svoje volební heslo. To zní, že člověk vždy musí hledět vpřed, poněvadž peníze jsou právě tam. Karstenovi bylo teprve pět a nic nepochopil, ale přesto poslouchal s okouzlením, protože tou dobou mluvil tatínek přímo k němu už jen vzácně, a to je ta první událost.

K té druhé došlo přesně v tutéž chvíli v jednom činžáku v Christianshavnu, kde se Marie Jensenová dívala, jak její maminka Anna uklízí. Anna pracovala na tomhle úklidu už několik let s představou, že to bude úklid poslední a definitivní. Pak si od lékaře chudých půjčila zvětšovací sklo, jež jí dalo shlédnout do propasti mikrobů na deštění, které, jak věřila, bylo čisté, a teď je čistila lihem. Marie stála těsně za maminkou. Sebrala se a přemohla koktání, které se jí poslední dobou zhoršilo, a pak řekla mami, n-n-na co máš to sklo? Anna odpověděla, že to proto, aby tu bylo opravdu pěkně čisto. Ale to ne-ne-nepomůže, namítla Marie, protože vždycky se tu udělá špína znovu, a na to Anna vlastně žádnou odpověď nenašla. Zůstala jen chvíli stát a dívala se na dceru.

V příštím okamžiku jsou obě situace pryč. Anna se otočí ke svému nekonečnému leštění a Karel Laurids rozebere kulomet a druhý den beze stopy zmizí. Jestliže si obě děti ty události zapamatovaly a mohly mi o nich vyprávět, není to možná náhoda, ale ani žádná známka, že byly obzvlášť důležité, poněvadž Karsten a Marie si pamatovali i spoustu jiných věcí. Pointa je právě v tom, že tyhle dvě situace se podobají tolika ostatním, a já si přesto myslím, že když se odehrávají, je na Pobřežní silnici a v Christianshavnu přítomna závratná spousta nadějí 20. století. Jestliže teď budu pokračovat a časem se i vrátím ke Karstenovi a Marii, tak protože věřím, že v nejedné – ano, možná v kterékoli – události všedního dne je koncentrované celé století.

ms, 25. října 2003

z předmluvy citováno díky laskavosti překladatele Roberta Novotného

---

Peter Høeg – Představy o dvacátém století (Forestilling om det tyvende arhundrede), přeložil Robert Novotný, Doporučená cena: 259 Kč, nakladatel: Argo, ISBN: 80-7203-488-X, edice Současná světová próza, vyšlo roku 2003

Román uznávaného dánského spisovatele (Cit slečny Smily pro sníh, Příběhy jedné noci) je svérázně pojatými dějinami dánských snů, tj. představ, které si Dánové o sobě vytvářeli v posledních zhruba pěti stech letech.