Peter Høeg: Děti chovatelů slonů

Čtrnáctiletý Peter Fino žije poklidný život se svými dvěma sourozenci a nekonformními rodiči – tatínek je kněz dánské státní církve a maminka neobyčejný technický talent a milovnice hudby. Jednoho dne však oba dospělí bez vysvětlení zmizí a jejich potomci se ocitnou v ústavu, kde je až nezvykle přísně střeží sociální pracovníci a policisté. Dětem se však podaří krkolomným manévrem uniknout a všechny tři se vydávají po stopách zmizelých rodičů. Peter Høeg, autor bestselleru Cit slečny Smilly pro sníh, se vrací v plné síle a opět nechává vyniknout své charakteristické znaky – neotřelý jazyk, podněty k přemýšlení, osvěžující humor a strhující děj.

Peter Høeg: Děti chovatelů slonů (Elefatpassernes born), překlad Robert Novotný, Argo Praha 2012, 386 stran, ISBN 9788025706817
doporučená cena 358 Kč (internetová knikhupectví se slevou kolem 15%)

---

O autorovi

Peter Høeg (1957) je v současnosti nejpřekládanější a nejčtenější dánský spisovatel.

Výrazně na sebe upozornil už svou prvotinou Představy o dvacátém století (1988, česky 2003), kde románový děj prostupuje reálnými dánskými dějinami, aby se tak zřetelně a v ostře ironickém světle ukázaly představy, sny a iluze, na kterých dánská společnost stojí.

Jeho druhou knihou byla sbírka povídek Příběhy jedné noci (1990, česky 1999). Po ní již následovalo Høegovo světově nejproslulejší dílo Cit slečny Smilly pro sníh (1992, česky 1997), důmyslně mísící detektivní žánr s kritickým pohledem na dnešní technikou a racionalistickým přehlížením přesycenou civilizaci. Podle tohoto románu byl v roce 1997 natočen film, v češtině nazvaný Stopy ve sněhu. Jeho režisérem byl Bille August, hlavní roli si zahrála Julie Ormondová.

Po dalších dvou románech Až nadejde čas a Žena a opičák (Kvinden og aben) se autor odmlčel a desetiletou přestávku ukončil až minulý rok vydáním knihy Tichá dívka (Den stille pige, 2006).

informace nakladatelství Argo

Zmizení varhanice

Peter Høeg umí vyprávět příběhy šťavnatě, lehce a vždycky mají ještě druhý, případně i třetí plán. A taky smysl pro humor. Takový, co se nevnucuje, ale jen tak mimochodem se v textu vynoří a zase zmizí. To autor dokázal už ve svém románu Cit slečny Smilly pro sníh – a Děti chovatelů slonů s ním mají ledacos společného. Třeba detektivní zápletku nebo řešení vztahů mezi dospělými a jejich potomky.

Čtrnáctiletý syn kněze a varhanice je totiž společně se sourozenci vystaven podivné situaci: Jejich rodiče jednoho dne beze stopy zmizí a děti se je vydají hledat. Stejně jako Exupéryho Malý princ potkává na svých cestách lišku, pijana či lampáře i Høegovy děti jsou během svého dobrodružství konfrontovány s řadou více či méně bizarních postav, například s buddhistickou jeptiškou nebo nabubřelými vědci. Dějové zápletky jsou ale jen platformou, na které se odehrává daleko podstatnější drama – snaha nalézt v sobě dveře, které vedou ven na svobodu.

pes, Magazín Pátek LN, 19. října 2012