ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

Dnes 17. prosince má svátek:
Dánové: Albina,  Finové: Raakel,  Faeřané: Albina,  Sámové: Ráhkel,  Norové: Inga, Inge,  Švédové: Stig

 

Výročí nezávislosti Finska (1917-2002)


Senátní náměstí v Helsinkách krátce po svém vzniku.
Vpravo katedrála, vlevo budova univerzity
a mezi nimi univerzitní knihovna.

6. prosince 2002 oslavila Finská republika kulaté výročí své nezávislosti. Před 85 lety se vymanila z tisíciletého područí Švédska a Ruska.

Historie Finska není zase tak komplikovaná, aby si ji člověk nezapamatoval. Tedy pokud se budeme zajímat jen o vlastní Finsko. Původní obyvatelé – Laponci, nebo lépe Sámové – byli v dávné minulosti vytlačováni Finy, kteří přišli odněkud z Pobaltí. V prvním tisíciletí se zde rozvinula kultura mladší doby železné, vznikaly zřejmě i první kalevalské zpěvy. Když kolem roku 800 Finským zálivem táhli švédští vikingové – Varjagové – do Ruska, Byzance a Arábie, bylo Finsko vystaveno jejich nájezdům, zvláště pak na západním pobřeží. Možná již tehdy byly položeny historické základy k pozdějšímu připojení finského území ke Švédsku. Stalo se tak roku 1157, alespoň některé prameny tvrdí, že se tak stalo ruku v ruce s postupnou christianizací této země.

V knize Dějiny Finska (NLN 2001) autoři píší: „Král Erik připlul se svými jednotkami k pevnině na pobřeží Finska – na místo, o němž se stále vedou spory, a lehce porazil Finy, které následně pokřtil.“ Možná to je legenda, možná to jsou historická fakta, možná jen zbožná pověst, kolem níž později vznikla i spousta nesmyslů. Faktem je, že se Švédové ve Finsku zabydleli na dlouhá staletí.

Pro Švédy však Finsko bylo prakticky jen zastrčenou východní provincií. Měli s ní sice dalekosáhlé obchodní záměry, chtěli konkurovat německé hanze, která od 14. století čile obchodovala v oblasti Baltu a nesmírně z toho bohatla. Ale nějak se nedařilo. Dokonce ani založení Helsinek v roce 1550 nepřineslo kýžený výsledek. Helsinky měly konkurovat tehdy velmi prosperujícímu Revalu (dnešnímu Tallinnu), významnému přístavu hanzy na druhé straně Finského zálivu. Helsinky založil švédský král Gustav I. Vasa asi pět kilometrů na sever od dnešního města u ústí řeky Vantaa. To možná byla chyba, protože se město ztrácelo v pobřežních bažinách.

O finské území mělo vždy velký zájem Rusko. Také je nakonec skoro celé získalo ve velké severní válce (1700-21). Ovšem v nystadském míru roku 1721 muselo značnou část území vrátit Švédsku, v åboském míru roku 1743 pak skoro celý zbytek.

Švédové přišli o Finsko definitivně v roce 1809. Ve fredrikshamnském míru připadlo finské území Rusku a car Alexandr I. přijal titul finského velkoknížete. Ač se říká, že kam Rus šlápne, tam tráva neroste, nevedlo se Finům za ruské nadvlády paradoxně zase tak špatně. Finské velkoknížectví mělo autonomii a Rusové jej považovali, na rozdíl od Švédů, za „předsunutou západní linii“. Helsinky přestěhovali blíže k moři, takže začaly vzkvétat a nezávislost na Rusku celému Finsku hospodářsky jen pomohla. Druhá polovina devatenáctého století zastihla Finsko v období národního sebeuvědomování. Roku 1835 vychází poprvé Kalevala. Edikt cara Alexandra II. (má na helsinském Senátním náměstí od roku 1894 sochu) zrovnoprávnil 1. srpna 1863 finský jazyk. Vycházejí finské noviny, v Helsinkách zasedá zemský sněm, zavádí se finská měna, zřizuje se finská armáda…

Rusové se ve Finsku zabydleli na zhruba 100 let. Když to začátkem dvacátého století začíná v Evropě vřít, pozici Ruska to ve Finsku zrovna neposílilo. Roku 1905 car odvolává protifinské zákony, které zavedl Mikuláš II. roku 1899. Po ruské říjnové revoluci dochází 6. prosince 1917 k odtržení Finska a vyhlášení samostatnosti.

A tento významný den se slaví dodnes. V Praze jej Finové slaví ruku v ruce s členy Severské společnosti již tradičním slavnostním koncertem v Rudolfinu. Ve svém proslovu na zahájení koncertu řekl mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Finska v České republice J. E. Risto Ensio Rännäli mimo jiné: „Finsko je dnes jednou z hospodářsky nejvyspělejších zemí s moderní a dynamickou průmyslovou výrobou, výkonným zemědělstvím a bohatě rozvinutým sektorem služeb.“ Závěrem pak zdůraznil, že dosažení vysoké životní úrovně je výsledkem poctivé a obětavé práce po celé období – od získání nezávislosti do dneška.

Michael Stanovský, 4. prosince 2002

v Severských listech publikováno

Související články

Výročí nezávislosti Finska (1917-2002) – 30. 11. 2002
12. červen 1550 – Založení Helsinek – 12. 7. 2000

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 2 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na adresu autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  • Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  • Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, neprodleně administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2017 • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 53701 pošta Chrudim I., Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2017

ISSN 1804-8552

cnt: 26.289.960  onln: 3  robot ostatni  php: 0.155 sec.  www.severskelisty.cz  23.22.136.56
last upload v.20171213.034614
2017:277