Zmrazená švédská židovská konta z války

Švédská Komise pro židovský majetek z doby 2. světové války zveřejnila seznam 649 kont, ke kterým se od konce války nikdo nepřihlásil a bydliště jejich majitelů bylo v zahraničí. Nejméně 34 osob ze zveřejněného seznamu mělo československou státní příslušnost.

Mezi mnoha cizími jmény se objevují příjmení jako Holeček, Šimůnek či Havlík a názvy firem jako například Wáschenfabrik Jindřich Kubík. Seznam obsahuje celkem 36 jmen, u nichž je jako země původu uvedeno bývalé Československo. Jméno Duchrow se však opakuje dvakrát, majitel si založil účet u dvou různých bank. Podobně je tomu s dalšími dvěma účty, z nichž jeden zní na jméno Johann Krauce a druhý na jméno Johann Krause. Seznam byl sestaven po pátrání v archivech šesti švédských bankovních ústavů. Jmění, nad kterým visí otazník, přesahuje sedm milionů švédských korun.

Komise, která má ve Švédsku pátrat po majetku židovského původu, vznikla jako nezávislý orgán odborníků na popud Asociace švédských bankéřů v lednu 1997. Vede ji bývalý ministr Rolf Wirten ve spolupráci s třiadvaceti odborníky, mezi něž zasedl i generální tajemník Světového židovského kongresu Israel Singer. Hlavním úkolem komise je vyhledávání majetku, který byl přesunut do Švédska před a během 2. světové války. Jedná se i o peníze německých Židů, kteří je z obavy o jejich osud převedli do Švédska ještě dlouho před začátkem války. Seznam, který komise předkládá veřejnosti, se skládá z nevyzvednutých bankovních účtů a bankovních schránek, majiteli nemuseli být pouze Židé. Mezi úkoly komise patří i přezkoumání transakcí, které pro běhly po skončení války v rámci konfiskace německého majetku, jehož součástí mohl být rovněž majetek některých německých Židů, který nebyl předem vyčleněn. Komise pátrá po veškerém majetku přesunutém do země i po majetku ve formě obrazů, šperků a cenností.

Znovu probíhá kontrola mrtvých účtů, které byly v 60. letech převedeny za velké nevole židovských organizací na konto Červeného kříže. Peníze z kont měly být poukázány obětem nacismu. Nyní se zjišťuje, jak byly tyto prostředky rozděleny. Opět byly otevřeny otázky, jaký osud mělo uloupené zlato v posledních fázích války spojenci varovali neutrální země před přijímáním německého zlata jako platidla za export. Komise se zaměří především na archivy centrální banky, která zlato přijímala.

Až 50 osob, jež v uplynulých týdnech reagovaly na zveřejnění seznamu bankovních kont zmrazených ve švédských bankách od nacistických dob, může mít na tento majetek oprávněný nárok. Podle informace Görana Strömgrena ze Sdružení švédských bank je tak počet žadatelů vyšší, než se očekávalo.

podle LN, čtk, duben 1998