Novinář pátrá v norském jezeře Seljord po "lochnesce"

13 km dlouhé jezero Seljord v norské provincii Telemark

Norské jezero Seljord má být podobně jako skotské jezero Loch Ness obydleno bájným netvorem, který je po staletí inspirací místního folkloru. V srpnu by se však mohlo ukázat, zda na báchorkách přece jen není něco racionálního. Skupina výzkumníků hodlá nahlédnout do hlubin jezera s úmyslem poskytnout vědě podklady, jež by vrhly na vodní příšeru dostatek světla. Do čela jedenáctičlenného mezinárodního týmu vědců z Norska, Kanady, Spojených států, Velké Británie a Ruska se postavil švédský novinář a letitý pátrač po norské vodní příšeře švédský novinář Jan-Ove Sundberg.

Mezinárodní vědecký tým má odhalit tajemství norské "lochnesky"

Členy týmu jsou zoologové, kteří se specializují na vzácné živočišné druhy a kteří už studovali podobné fenomény ve svých zemích. Sundberg se opírá o svědectví sahající až 250 let zpátky, jež po sobě zanechali lidé, kteří jezerního hada viděli. Vůbec první zpráva o existenci jezerní příšery se datuje do roku 1750. Tehdy jistý Gunleik Andersson Verpe z městečka Bø, ležícího nedaleko Selfjordu v oblasti Telemark na jihu Norska, byl napaden mořským koněm, když vesloval po hladině. Videozáznamy pořízené v letech 1988 a 1993 ukazují ně kolik hrbů nad hladinou jezera, které však mohly být i vlnami.

Podle legendy přišlo několik monster do jezera obklopeného zalesněnými horami po souši. Až v jezeru dorostly příšery obrovské velikosti. Místní lidé hovoří o obrovských rozměrech zvířat, je jichž délka se pohybuje od 25 do konce i přes 50 metrů. Nynější výprava za bájnou jezerní bytostí není Sundbergova první expedice. Ve vodách Seljordu pátral již v roce 1977, kdy se mu podařilo zaznamenat v hlubině velké objekty pohybující se jedním směrem, které se posléze oddělily do různých směrů. Pátrání však nemohlo pokračovat kvůli nedostatku peněz a nedostatečnému vybavení ale nepřinesl žádné výsledky. "Tentokrát máme k dispozici nejmodernější technologie a přístroje," říká Sundberg.

Skeptické připomínky některých kritiků, podle nichž se příšera dá vysvětlit pohybem plovoucích skupin losů, bobrů či vyder, Sundberg odmítá, nicméně nevylučuje, že by mohlo jít o druh několikametrového úhoře. Norský zoolog Torfinn Ömer, badatel Muzea zoologie v Oslu, je ale přesto skeptický. Úhoři dosahující délky přes deset metrů už podle něj byli spatřeni v oceánech, v norských jezerech se ale "tato velikost" nevyskytuje, prohlásil. Jezero Seljord je podle něj příliš vzdáleno od moře na to, aby v něm mohlo přežít monstrum z doby ledové. Legendy o vodních příšerách, které jsou v Norsku rozšířeny stejně jako v Irsku a Skotsku, se v oblasti norských jezer zrodily v době, kdy se u nich začaly budovat první velké pily.

ms podle ČTK a LN 28. února 1998, 24. července 1998