Zemřel Luboš Hrůza

Luboš Hrůza, foto cinohermiklub.cz

Luboš Hrůza uprostřed s režisérem
Ivo Krobotem (vlevo) a herečkou Martinou Válkovou
31. ledna 2001, foto čtk

Dne 2. prosince 2008 náhle ve věku 75 let zemřel scénograf, divadelník, výtvarník, pedagog, zakládající člen Činoherního klubu, šéf výpravy Národního divadla v Oslu Luboš Hrůza. Poslední rozloučení se uskutečnilo ve středu 10. prosince 2008 v kostele u Salvátora v Praze 1. S Lubošem Hrůzou měli příležitost se setkat i členové Severské společnosti na besedě 4. prosince 2006 v Klubu Lávka.

„To máte tak, my scénografové jsme jako děvčata v tanečních. Někdo nás prostě vyzve k tanci. Rád pracuji v osvědčených týmech, například s panem Kačerem, a to již od roku 1959. Na druhou stranu je pro mě napínavé poznávat nové a mladší režiséry. Obyčejně je režisér o něco zkušenější a starší. Bere si scénografa – divocha, co by mu do představení vlil svoji krev. A naopak. Moji režiséři většinou dávno umřeli anebo odešli do penze. Pracovat s mladšími režiséry přináší napětí…“ (Luboš Hrůza, www.scena.cz)

Luboš Hrůza se narodil 28. března 1933 v Jihlavě. Scénické výtvarnictví vystudoval v letech 1956 až 1960 na pražské Divadelní fakultě u profesora Františka Tröstera. Spolupracoval s divadly v Jihlavě a Ostravě a v roce 1967 získal na prvním ročníku Pražského quadriennale stříbrnou medaili. S Ladislavem Smočkem, Jaroslavem Vostrým, Janem Kačerem a Evaldem Schormem stál dva roky předtím u zrodu Činoherního klubu.

Po emigraci byl Hrůza v letech 1968 až 1997 šéfem výpravy Národního divadla v Oslu. Koncem 70. let tam získal cenu divadelních kritiků za tlumočení Ibsenových her, především za scénografii ke hře John Gabriel Borkman. Od roku 1990 působil opět v České republice, především na své „mateřské scéně“ v Činoherním klubu. Spolupracoval pak i s Národním divadlem v Praze (Smrt obchodního cestujícího, Hrdina západu, Hadrián z Římsů), Divadlem na Vinohradech (Markýza de Sade), brněnským Národním divadlem (Perníková chaloupka), Klicperovým divadlem v Hradci Králové (Revizor) a plzeňským Divadlem Alfa (Nos).

V Činoherním klubu po svém návratu připravil výpravu například k inscenacím Mumraj, Letní byt, Jak se bavil pan Sloane a Maska a tvář. Nejnověji letos připravil scénu k inscenaci Kunderovy Ptákoviny. Celkem jich tam realizoval pětadvacet.

Bohatou a rozmanitou Hrůzovu činnost připomněl letos Divadelní ústav na výstavě v pražské galerii Černá labuť. Právě dnes bude otevřena ve Stockholmu.

Když se Hrůza před dvěma lety v Severské společnosti v Praze zúčastnil setkání ke 100. výročí Ibsenova narození, připomněl, že během téměř třiceti let připravil jen v norském Národním divadle 88 scénických a 35 kostýmních výprav, mezi nimiž byl tucet inscenací her Henrika Ibsena. Mimoto hostoval ve všech norských divadlech a stockholmském divadle Dramaten, působil i v Anglii, Švýcarsku, Nizozemsku, Japonsku a na Islandu.

Po návratu do vlasti spolupracoval také s Divadlem na Fidlovačce a scénami v Olomouci a Českých Budějovicích.

Poslední výstavu v České republice Luboši Hrůzovi připravil Institut umění – Divadelní ústav v březnu roku 2008 v Café – galerii Černá labuť v Praze. 4. prosince 2008 pak byla zahájena jeho výstava Labutí píseň v Českém centru ve Stockholmu. Luboš Hrůza patřil k našim nejlepším a nejvýznamnějším scénografům.

zpráva čtk a další zdroje, 2. prosince 2008