Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Torvald Moseid, tapisérie Sen Olava Åstesona


Torvald Moseid

V těchto dnech si většina národa připomněla existenci krásné země na rozhraní našeho zeleného kontinentu a nehostinných prostor severního pólu díky vrcholné sportovní události roku, mistrovství světa v hokeji. Dnes, když jsou naši "zlatí" hoši opět doma bychom na Norsko neměli zapomenout. Nejen proto, že 17. květen je dnem státního svátku "Den ústavy", ale také proto, že je to země neobyčejných krás, krásné přírody, krásných lidí a bohaté, zajímavé a inspirující historie a současnosti.

Příležitostí pro to je právě probíhající Představení středověkého Norska. Ve spolupráci s Kanceláří prezidenta České republiky připravilo Norské velvyslanectví v Praze pro milovníky umění a severského zvlášť výstavu nádherné tapiserie současného norského výtvarníka Torvalda Moseida "Balada o snu (Olava Åestesona)". Tuto unikátní výstavu v Míčovně Pražského hradu umožnil majitel téměř 60 metrové tapiserie telekomunikační gigant Telenor.

Námět desítky metrů dlouhé tapisérie, která obkroužila téměř celý obvod prostory Míčovny na Pražském hradě nazvané Balada o snu Torvald Moseid dokončil v roce 1993 po téměř desetileté práci. Inspirací mu byla norská středověká Balada o snu – Draumkvedet. Tato vizionářská skladba je obdobou islandské básně Solarljod i středověké poezie anglosaské a německé a byla zřejmě ovlivněna i Dantovou Božskou komedií.

Je to příběh muže jménem Olav Åsteson, jenž na Štědrý den usne a spí celých 13 dní až do Tří králů, kdy ho časně ráno probudí tlukot ptačích křídel v době, kdy je čas jít do kostela a Olav tedy rychle osedlá svého koníka a jede také. Kněz sloužící mši čte dlouhé podobenství z Bible. Olav se posadí u vrat kostela a vypráví, co ve svém snu viděl.

Balada existuje v mnoha verzích, z nichž nejrozsáhlejší, která má 61 slok, popisuje posmrtný svět a dlouhou pouť, kterou musí duše cestou na onen svět absolvovat, utrpení a hrůzy, s nimiž se na ní setkává a těžkosti, jež musí překonávat, zároveň je ale i jásavou oslavou nebe, Boží milosti a spásy před věčným zatracením.

Tapisérie Torvalda Moseida Balada o snu
Tapisérie Torvalda Moseida Balada o snu
Olav Åsteson, jenž usnul na Štědrý večer
a probudil se až na Tři krále

Tapisérie Torvalda Moseida Balada o snu
Andělé svinují koberec snů

Žánr visionářských balad se vyznačuje napětím mezi dogmaty církevního učení, mýtickými archetypy a nespoutaností lidové fantazie. Pro podstatu norské religiozity obecně je důležité zvěstování evangelia nikoli z úst klerika, nýbrž laika, tak jak to zachycuje i Balada o snu. Charakteristické je také to, že Balada o snu se nezachovala v písemném zápisu, ale jen v ústním podání, podobně jako ostatní balady, pověsti, ale i pohádky, které sehrály v norském i českém prostředí jednu z rozhodujících rolí při kodifikaci novodobého spisovného jazyka v 19. století.

Cesty norské, podobně jako české kultury, jsou určovány peripetiemi, v nichž je – přes geografickou vzdálenost obou zemí – možno spatřit překvapivé a zásadní paralely. Nejen u nás, i v Norsku byla sláva vrcholného středověku vystřídána ztrátou státní svrchovanosti a začleněním do většího státního celku. Národní jazyk byl po staletí oslabován až k bezvýznamnosti. Tento úpadek byl zastaven až národním obrozením, v době romanticky zabarveného hledání kořenů národní identity. Zápis norské balady Píseň o snu Olava Åstesona norsky ve čtyřicátých letech 19. století (L. M. Landstad) tak znamenal unikátní důkaz kulturní svébytnosti a kontinuity tradic.

Tato zpívaná balada má atmosféru dramatu a je v podání lidových i profesionálních zpěváků interpretována dodnes. Melodie, zarámovaná čtyřmi refrény, podtrhuje magii slova i obrazu. Na vernisáži k výstavě tapiserie zazpívala ukázku z Balady paní Kirsten Bråten Berg z Norska.

Díla soudobých výtvarných umělců dokazují, že Draumkvedet je živou inspirací, osobitým textem k výtvarné meditaci. Naše století učinilo trpkou zkušenost, že dělící čára mezi dobrem a zlem neprochází mezi národy ani mezi jednotlivci, ale někde v hloubi duše každého z nás. Poněvadž představuje symbol obecně lidského, je Draumkvedet národním symbolem unikátní hodnoty.

Moseidova tapisérie vystavená v těchto dnech v Míčovně Pražského hradu je volným zpracováním některých scén této balady. Stylotvorně vychází z norského lidového umění minulosti i z pozdně středověké evropské tradice, v detailu pak prozrazuje umělcovu nevšední originalitu, fantazii a pozoruhodné vypravěčské umění.

Pavel Dobrovský, 19. května 1999

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.499.657 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.789 sec. • www.severskelisty.cz • 34.225.194.144
file v.20190115.000412 • web last uploaded 20190901.041847
2017:187 • 2018:149 • 2019:92