Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Herbjorg Wassmo: Kniha Dinina

Jeden z nejmodernějších norských románů se odehrává daleko na severu v 19. století. Je plný drsné krásy a poetiky, stejně jako lidé, o kterých se v něm píše. K působivosti však autorka (1942) nepotřebuje žádnou avantgardní formu či jiné experimenty.

Všechny neobvyklosti tohoto mimořádného díla vyplouvají na povrch s jakousi samozřejmou lehkostí a nijak neobtěžují ani méně zkušené čtenáře. Neuvěřitelně silný příběh totiž strhává jako mořský proud. Biblické citáty, které předznamenávají každou kapitolu, pak jen lehce navádějí k dalšímu zamyšlení. Dina je „vlčí dítě“. Shodou nešťastných náhod zabila svou matku, když na ni vylila káď vařícího louhu. Lidé kolem, tvrdí jako okolní krajina, takové věci rozhodně ne- hodlají odpouštět, ani v tomto případě, kdy se jedná o dítě. Nebohá holčička je vydána napospas svým vlastním myšlenkami a výčitkám, nikdo ji nepohladí, nikdo se jí nesnaží pochopit. Až teprve najatý učitel Lorch ji zasvětí do tajemství čísel a hudby. Bude však trvat ještě dlouho, než Dina plně využije jedinečného talentu, který v ní dřímá. Svým nepoddajným chováním děsí své blízké a zavíral si tak cestu do jejich srdce.

V rozsáhlém románu postupně sledujeme Dininu proměnu z mladé divoké novomanželky v stárnoucí vdovu, která však vládne pevnou rukou bohaté usedlosti. Neúprosně přebírá moc nad svým okolím, zatímco uvnitř ji dostihují přízraky tragicky zesnulých. Dina dlouho hledá sama sebe, aby nalezla lásku. Ta se však nikdy nenaplní podle jejích představ. Kniha Dinina je vlastně vyprávěním o neumělé honbě za vlastní identitou. Příběh jednoho života plného nezodpovězených otázek a nesplněných přání. Podle tohoto románu natočil Ole Bornedal v roce 2002 poměrně úspěšný stejnojmenný film. V hlavních rolích se objevil vedle Marie Bonnevieové také Gérard Depardieu. Nyní konečně – po šestnácti letech od vydání originálu – mohou Knihu Dininu objevit díky nakladatelství Ikar a překladu Jany Svatošové také čeští čtenáři. Poodhaluje v našich krajích dosud méně známý proud moderní literatury a zanechá nesmazatelné stopy. Ve všech ohledech se tak jedná o román, který by neměl scházet v žádné knihovně.

enk, LN, 26. května 2005

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 9 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.506.468 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.658 sec. • www.severskelisty.cz • 3.226.243.226
file v.20190115.000401 • web last uploaded 20190901.041847
2017:266 • 2018:149 • 2019:107